Glukóza

Co je vyšetřováno?
Glukóza je jednoduchý cukr (sacharid), který slouží v našem těle pro všechny buňky jako hlavní zdroj energie. Potravou přijímáme glukózu jako takovou, ale většinou přijímáme polysacharidy (cukerné látky složené z jednoduchých cukrů), které jsou rozloženy na glukózu (a jiné jednoduché cukry), absorbovány v tenkém střevě a v našem organismu transportovány. Většina buněk v našem těle glukózu vyžaduje především pro tvorbu energie; pro mozek a nervový systém je glukóza jediným zdrojem energie. Hladina glukózy v krvi (glykémie) je udržována v poměrně stálém rozmezí hormonálně, výrazný pokles nebo zvýšení je patologické.

Hladina glukózy v krvi je řízena inzulínem, hormon vznikající ve slinivce břišní (pankreas), inzulin zasahuje i do metabolizmu dalších živin. Jeho vylučování závisí na koncentraci glukózy v krvi, podle této koncentrace jeho množství v krvi kolísá. Inzulin usnadňuje přenos glukózy do našich tělesných buněk, ale podílí se také na uskladnění glukózy na glykogen (škrob) pro krátkodobé uskladnění a/nebo na triacylglyceroly (tuk) do buněk tukové tkáně. Nemůžeme bez glukózy a inzulinu žít, tyto látky musí být ve vzájemné rovnováze.

Normálně se hladina glukózy v krvi po jídle zvyšuje, inzulin je vylučován, aby tuto hladinu snížil; množství vyloučeného inzulínu závisí na množství a složení přijaté potravy. Pokud se hladina glukózy v krvi příliš sníží, to se může stát při hladovění nebo po namáhavé fyzické činnosti, začne se vylučovat glukagon (jiný pankreatický hormon). Glukagon působí opačně než inzulín (je antagonista inzulínu). Zvyšuje hladinu glukózy v krvi tím, že zvyšuje přeměnu zásobního jaterního glykogenu na glukózu a stimuluje tvorbu glukózy v játrech i z ostatních živin. Pokud mechanizmus vzájemného působení inzulinu a glykogenu je v rovnováze, hladina glukózy v krvi zůstává ve velmi úzkém rozmezí hodnot. Pokud je mechanizmus porušen a v krvi se hladina glukózy zvýší, organismus se snaží vylučování inzulínu zvýšit, případně vyloučit glukózu močí.

V kritických situacích, jako je akutní hyperglykémie nebo hypoglykémie, může dojít až k ohrožení života, mohou vzniknout problémy v některých orgánech, poškození mozku, koma, a v extremních případech může dojít i k úmrtí. Trvale (chronicky) zvýšená hladina glukózy v krvi může být příčinou nevratného poškození některých orgánů jako jsou ledviny, oči, srdce, krevní cévy a nervy. Déle trvající hypoglykémie může vést k poškození mozku a nervů.

U některých žen může během těhotenství vzniknout hyperglykémie, ta může vést ke vzniku gestačního (těhotenského) diabetu. Ten po porodu mizí, ale v některých případech může později vést ke vzniku diabetu. Při podezření na gestační diabetes na základě výskytu diabetu v rodině nebo v minulém těhotenství, při porodu plodu nad 4 kg v minulém těhotenství nebo při nálezu zvýšeného vylučování glukózy močí (glukosurie), se provádí glukózový toleranční test jako u netěhotných.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
K vyšetření glukózy se používá vzorek krve odebraný nejčastěji ze žíly na paži pacienta. Někdy se glukóza stanovuje v kapce krve odebrané z prstu nebo jiného místa. Méně často se požívá náhodný vzorek moče nebo jiného biologického materiálu.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Při vyšetření glukózy v krvi se stanovuje množství glukózy v krvi v okamžiku odběru krve. Vyšetření slouží k průkazu jak hyperglykémie tak i hypoglykémie ale především pomáhá diagnostikovat diabetes mellitus (cukrovka). Glukóza v krvi se stanovuje nalačno (po 8 až 10 hodinovém lačnění a po dodržení informací od ošetřujícího lékaře), náhodně (kdykoliv), po jídle (postprandiálně) a/nebo jako část orálního glukózového toleračního testu (oGTT, glykemická křivka) při mírně zvýšených hodnotách glukózy v krvi. Vyšetření oGTT slouží k posouzení glukózové tolerance a pro diagnostiku diabetu. Odebírá se krev nalačno, potom vyšetřovaná osoba vypije nápoj se standardním množstvím glukózy (75 gramů) a po 2 hodinách se opět provede odběr vzorku krve. V obou vzorcích se stanoví koncentrace glukózy.

I zdravá žena může během těhotenství onemocnět v důsledku hormonálních změn gestačním diabetem (těhotenská cukrovka), dočasnou formou hyperglykemie. Obvykle mezi 24.-28. týdnem těhotenství se provádí glukózový tolerační test stejným postupem jako u netěhotných. Jestliže hodnoty glukózy nalačno nebo při vyšetření náhodné glykémie překračují hodnoty, které potvrzují diabetes (vyšší než 7,0 mmol/l a 11,1 mmol/l), vyšetření oGTT se neprovádí (a to platí i pro ostatní vyšetřované osoby).

Nemocní s diabetem si mohou stanovovat svoji hladinu glukózy často několikrát denně aby si případně mohli upravit dávkování léků nebo inzulinu. Vyšetření si většinou provádějí sami doma, ke stanovení glukózy z kapky krve se používá glukometr.

Stanovení glukózy v moči je součástí základního chemického vyšetření moče. Kvantitativní stanovení glukózy v moči již nemá velký význam a je nahrazeno stanovením glukózy v krvi.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření glukózy v krvi se používá k vyhledávání diabetu a poruch glukózové tolerance v populaci zdravých, asymptomatických (bezpříznakových) jedinců, neboť diabetes začíná často nenápadnými příznaky. Prakticky vždy se vyšetření glukózy v krvi požaduje při vyšetření vašeho zdravotního stavu. Vyhledávání (screening) je zvláště důležité u osob s rizikem vzniku diabetu, tj. u osob s rodinným výskytem diabetu, s nadváhou a starších osob.

Vyšetření glukózy při podezření na diabetes by mělo být u následujících příznaků hyperglykémie:

• Zvýšená žízeň
• Zvýšené a časté močení
• Únava
• Zhoršení zraku (neostré vidění)
• Pomalu se léčících infekce

Nebo příznaky hypoglykémie:

• Pocení
• Hlad
• Třesavka
• Neklid
• Zmatenost
• Neostré vidění

Vyšetření glukózy v krvi se provádí také při akutním příjmu pacientů (emergency) aby se zjistilo, jestli je jejich hladina glukózy snížená nebo zvýšená a při stavech jako jsou mdloby a bezvědomí. Jestliže má pacient porušenou glukózovou toleranci (charakterizovanou vyššími hladinami glukózy nalačno nebo při vyšetření oGTT vyššími hladinami než jsou hodnoty doporučené a nižšími než hodnoty potvrzující diabetes), potom ošetřující lékař sleduje hodnoty glukózy v určitých časových intervalech, provádí se tzv. glykemický profil. U diabetiků se vyšetřuje také glykovaný hemoglobin (HbA1c), jehož hodnota poskytuje informaci o stavu kompenzace diabetu za posledních 6 až 8 týdnů. Dále se vyšetřuje C-peptid při podezření na zanikající tvorbu inzulinu v pankreatu u diabetiků 2.typu, u nichž se rozhoduje o terapii inzulínem. Méně často se stanovuje samotný inzulín.

U diabetiků se často požaduje aby si sami sledovali několikrát za den svoji hladinu glukózy podle doporučení svého ošetřujícího lékaře (diabetologa).

U těhotných žen se vyhledává gestační diabetes a pokud je diagnostikován, lékař kontroluje hladiny glukózy po celou dobu těhotenství a také po porodu.

Co výsledek vyšetření znamená?
Zvýšené hodnoty glukózy v krvi nejčastěji upozorňují na diabetes, ale i jiné choroby a situace, které mohou být příčinou těchto zvýšených hodnot.

Hodnocení nálezů se provádí dle doporučení České diabetologické společnosti a České společnosti klinické biochemie podle následujících kritérií:

* Nutno potvrdit opakovaným vyšetřením.

Odběr krve musí být proveden nalačno (minimálně 8 hodin lačnění) do speciálních odběrových nádobek s přídavkem protisrážlivých a antiglykolytických látek, které zajistí, že z krve bude vyšetřována plazma, a že během transportu krve do laboratoře bude zabráněno tomu, aby došlo k úbytku glukózy v odebraném vzorku krve. Pro diagnostiku diabetu se používá k laboratornímu vyšetření glukózy krevní plazma.
Hodnoty glukózy pro zdravé osoby jsou: 3,9 – 5,6 mmol/l.

Zvýšení hodnot glukózy v krvi mohou způsobit i jiné nemoci a situace:

• Akromegalie
• Akutní stress (odpověď na šok – trauma, srdeční selhání, mozková mrtvice)
• Chronické ledvinné onemocnění
• Cushingův syndrom
• Léky jako kortikosteroidy, tricyklická antidepresiva, diuretika, adrenalin, estrogeny (antikoncepce a hormonální náhrada), lithium, fenytoin, salicyláty
• Nadměrný příjem potravy
• Hyperthyreóza
• Nádor slinivky břišní (pankreas)
• Pankreatitida

V moči jsou hodnoty glukózy u zdravých osob velmi nízké (vyloučené množství

Lehce zvýšené hodnoty glukózy mohou být stanoveny u porušené glukózové tolerance, ta pokud není léčena, často vede ke vzniku diabetu 2.typu..

Nízké hladiny glukózy (hypoglykémie) jsou také stanoveny u:

• Špatné funkci nadledvinek
• Konzumace alkoholu
• Léků, jako jsou anabolické steroidy, acetaminofen
• Větší jaterní onemocnění
• Hypopituitarizmus
• Předávkování inzulinem
• Hypothyreózy
• Nádoru pankreatu produkující inzulín (inzulinomas)
• Hladovění

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením?
Hypoglykémie je charakterizována poklesem hladiny glukózy v krvi pod normální rozmezí. Nejprve dochází k příznakům v nervovém systému (pocení, bušení srce, hlad, třesavka, úzkost), potom je ovlivněn mozek (zmatenost, halucinace, rozmazané vidění, někdy dokonce koma až úmrtí).

Aktuální diagnostika hypoglykémie musí splnit následující kritéria:

• Hladina glukózy pod 2,2 mmol/l často vyšetřena s C-peptidem a inzulínem
• Příznaky hypoglykémie
• Vymizení příznaků, když se hladina glukózy vrátí do normálních hodnot

Primární (vrozená) hypoglykémie je vzácná a je diagnostikována v dětství. Příznaky hypoglykémie se mohou vyskytnout i tehdy, když hladina glukózy snížená není. Nejčastěji to mohou způsobit stravovací příčiny, v tom případě většinou pomůže příjem jednoduchých cukrů.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Mohu si stanovit hladinu glukózy v krvi doma?
2. Mohu si stanovit hladinu glukózy v moči místo v krvi?
3. Jak se léčí diabetes?
4. Jak pomáhá diabetolog a speciální výuková střediska?

1. Mohu si stanovit hladinu glukózy v krvi doma?
Pokud nemáte diabetes nebo porušenou glukózovou toleranci, není většinou žádný důvod, proč si sami stanovovat glukózu doma. Dostatečné je vyhledávání (screening) diabetu při pravidelné zdravotní prohlídce.

Jestliže je u vás diagnostikován diabetes, doporučí vám vhodný přístroj na stanovení glukózy v kapce krve (glukometr) váš lékař-diabetolog; měli byste být dobře vyškoleni v jeho používání a bude vám určena frekvence a vyhodnocování vašich nálezů.

2. Mohu si stanovit hladinu glukózy v moči místo v krvi?
Ne ve většině případů. Zvýšená hodnota glukózy v moči se stanoví teprve tehdy, když hodnota glukózy v krvi překročí určitou hodnotu (tzv. ledvinný práh pro glukózu; při zvýšení koncentrace glukózy v krvi více než 10 mmol/l po dobu 15 a více minut) a přebytek glukózy se vyloučí do moče, nebo může jít o některá onemocnění ledvin, které více propouštějí glukózu z krve do moče. Vyšetření glukózy v moči (glukosurie) není již v současné době zařazeno pro diagnostiku diabetu ani sledování jeho stavu.

3. Jak se léčí diabetes?
U diabetu 2.typu, který je nejčastějším typem diabetu, většinou dostačuje ke snížení hladiny glukózy doporučení, jako je snížení tělesné hmotnosti, dietní opatření spočívající v omezení sacharidů v potravě, pravidelná fyzická činnost. V mnohých případech jsou však léky nezbytné, zvyšují vylučování a citlivost tkání k účinku inzulínu aby se dosáhla požadovaná hodnota glukózy. U diabetu 1. typu (a 2. typu diabetu, který dostatečně nereaguje na léčbu) se používá aplikace inzulínu většinou injekčně i několikrát denně.

4. Jak pomáhá diabetolog a speciální výuková střediska?
Jestliže jste diabetik, lékař-diabetolog a ošetřující zdravotnický personál vám pomohou informovat jak si můžete:

• Plánovat stravu (často pomůže i dietolog), neboť dieta je velmi důležitá pro zmenšení kolísání a pro snížení hladiny glukózy
• Ovlivňovat a reagovat na vysokou i nízkou hladinu glukózy
• Stanovovat a evidovat hodnoty glukózy
• Upravit vaši léčbu (množství léků a frekvenci užívání)
• Aplikovat inzulín
• Upravit léčbu když onemocníte jinou chorobou
• Kontrolovat vaše nohy/chodidla, kůži a oči, abyste včas předešli problémům
• Pořizovat potřeby pro diabetiky, jak je uchovávat a zacházet s nimi

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.