31. května 2024 byly zveřejněny výsledky zkoumání genomu rostlin, které zpochybňují biologické limity pro expanzi velikosti genomu. Byl totiž nalezen ještě větší genom, který patří australské kapradině Tmesipteris oblanceolata. Každá její buňka obsahuje 160 miliard párů bází DNA, což je o 11 miliard více, než má předchozí držitelka rekordu Paris japonica. Člověk má přibližně 3.2 miliard párů bází.
Laboratorní technologie dosáhly za poslední roky obrovského vývoje a jen díky tomu je možné rychle a přesně zkoumat DNA organismů. Autoři této studie provedli průzkum pomocí průtokové cytometrie propidium jodid, aby kvantifikovali variace velikosti genomu v rodu. Objevili největší dosud hlášený eukaryotický genom: 160,45 Gbp/1C, což otevírá nové cesty ke zkoumání evoluční dynamiky genomického gigantismu.
A jak je to tedy s porovnáním velikostí genomu u různých organismů? Největší známý genom (670 miliard párů bází) má Amoeba dubia. Člověk má pouhých 3,2 miliardy párů bází (bp). Je zřejmé, že velikost genomu nekoreluje s komplexitou organismu ani s počtem genů.
Objev největšího genomu v T. oblanceolata představuje jedinečný milník pro budoucí detailní genomickou analýzu vedoucí k plnému porozumění ekologickým a evolučním důsledkům diverzity velikosti genomu a architektury napříč eukaryoty, zejména tváří v tvář pokračující ztrátě biologické rozmanitosti a změně klimatu.
Porozumění evoluci a biodiverzitě: Studium genomů různých rostlin poskytuje informace o jejich evoluční historii a vztazích mezi jednotlivými druhy. To pomáhá vědcům pochopit mechanismy evoluce a uchování biodiverzity.
Ekologické a environmentální výzkumy: Analýza genomů rostlin může přispět k lepšímu porozumění ekologickým interakcím a adaptacím rostlin na měnící se podmínky životního prostředí. To je důležité pro ochranu ekosystémů a boj proti klimatickým změnám.
https://www.cell.com/iscience/fulltext/S2589-0042(24)01111-8