Rychle se šířící virus mpox přitahuje pozornost vědců po celém světě. Jak se s ním můžeme vypořádat a jaké otázky jsou klíčové pro pochopení této nové hrozby? Alarmující je změna genetické informace nového viru – genomická analýza odhalila odlišné mutace, které naznačují nedávný přenos z člověka na člověka.
Nový virus clade Ib a jeho výzvy
Světová zdravotnická organizace (WHO) nedávno vyhlásila stav nouze kvůli šíření viru mpox, který se objevuje v afrických zemích, kde dříve nebyl znám. Clade Ib, jak se tento typ viru nazývá, se mimořádně rychle šíří mezi lidmi. Klíčové je šíření prostřednictvím sexuálního kontaktu. Demokratická republika Kongo (DRK) hlásí letos kolem 18 000 podezřelých případů a více než 600 úmrtí.
Je clade Ib nebezpečnější než ostatní typy virů?
Podle virologa Jasona Kindrachuka je obtížné určit, zda je clade Ib smrtelnější než ostatní typy viru. V DRK se současně vyskytují dva viry clade, přičemž clade Ia byl přejmenován po objevu clade Ib. Studie na zvířatech naznačují, že clade I může být smrtelnější než clade II, ale je těžké spekulovat o jeho dopadu na lidi. Přestože se uvádí, že 10 % infekcí clade I je fatálních, Laurens Liesenborghs z Institutu tropické medicíny v Antverpách pochybuje o přesnosti tohoto čísla.
Přenos a genetické mutace
Epidemiologické údaje naznačují, že clade Ib se mezi lidmi přenáší snadněji než předchozí kmeny, včetně prostřednictvím sexuální aktivity (zatímco klad Ia většinou pochází ze zvířat). Analýzy ukazují, že genom clade Ib obsahuje genetické mutace, které byly zřejmě indukovány lidským imunitním systémem. Nicméně podle Liesenborghse mohou být pro šíření viru důležitější jiné faktory, jako je hustota populace a region, kde virus koluje. Jean Nachega, odborník na infekční choroby, říká, že vědci nerozumí mnoha aspektům přenosu mpox – dokonce ani nezjistili, které zvíře slouží jako rezervoár viru ve volné přírodě. „Musíme být velmi pokorní," říká.
Účinnost vakcín
Stejně jako u pandemie COVID-19 se odborníci obracejí k vakcínám jako možnému řešení. Přestože neexistují vakcíny navržené specificky proti opičímu viru, existují vakcíny proti příbuznému viru způsobujícího neštovice. Jynneos a LC16m8 jsou dva příklady, ale jejich účinnost proti mpoxu není zcela jasná. Lidé v Africe nakažení virem clade Ia nebo Ib – zejména děti a osoby s oslabeným imunitním systémem – mohou reagovat odlišně. Studie v USA naznačují, že jedna dávka Jynneos je 80% účinná, zatímco dvě dávky jsou 82% účinné.
Dostupnost vakcín v Africe
Vakcíny proti mpoxu jsou v Africe většinou nedostupné, ale několik bohatých zemí přislíbilo darovat dávky DRK a dalším postiženým zemím. Nicméně žádná z nich do konce srpna nedorazila. Odborníci litují, že veřejné zdravotnické organizace neposkytly vakcíny a další zdroje okamžitě po identifikaci viru clade I. Jak říká Liesenborghs: „Příležitost byla před několika měsíci, ale zdroje nebyly k dispozici." Tímto krokem by se možná podařilo omezit šíření viru výrazněji.
Vědci po celém světě pracují na tom, aby lépe pochopili chování a účinnost léčby v boji proti tomuto nebezpečnému viru. Úspěch by mohl znamenat významný krok směrem ke globálnímu zdraví.
Přenos mpox
K přenosu z člověka na člověka dochází zejména při úzkém kontaktu:
- s infekčním obsahem kožních lézí infikované osoby, případně jejími tělesnými tekutinami, během intimního kontaktu, včetně orálního, análního a vaginálního sexu nebo při dotýkání se genitálií (penis, varlata, stydké pysky a vagína) nebo řitního otvoru osoby s opičími neštovicemi; použití kondomu neposkytuje plnou ochranu proti nákaze MPX,
- prostřednictvím respiračních kapének při dlouhodobém kontaktu tváří v tvář,
- prostřednictvím předmětů a ploch kontaminovaných sekrety dýchacího traktu nebo obsahem kožních lézí, například prostřednictvím kontaminovaného oblečení nebo prádla, ručníků, fetišistických potřeb a sexuálních hraček.
Diagnostika
Diagnóza se stanoví na základě epidemiologické rozvahy:
- návrat ze střední a západní Afriky či kontakt s osobou z endemických zemí
- kontakt se zvířetem (zejména hlodavci z Afriky, pokousání a poškrábání)
- rizikové sexuální chování v posledních 3 týdnech (zejména MSM, v zahraničí nebo s partnerem, který v zahraničí pobýval v posledních dvou měsících)
- blízký kontakt s osobou s klinickými příznaky či prokázaným případem opičích neštovic Klinická diagnóza vychází z výskytu horečnatého stavu se zvětšením uzlin a následným výsevem exantému v postupných stádiích.
Laboratorní vyšetření
- elektronová mikroskopie obsahu puchýřů (SZÚ)
- PCR vyšetření na virus opičích neštovic (SZÚ) o VZV, HSV, enteroviry (do lokální laboratoře) o Chlamydia trachomatis a Neisseria gonorhoeae (uretra, hrdlo, event. rektum, do lokální laboratoře)
- sérologické vyšetření k vyloučení STD, v rámci diferenciální diagnostiky: HIV1,2, syfilis, anti-HCV, HBsAg, anti-HBc (u neočkovaných proti hepatitidě B)
Státní zdravotní ústav: https://szu.cz/tema/a-z-infekce/m/mpox/doporuceny-postup-pri-vyskytu-pripadu-onemocneni-opicimi-nestovicemi/
Nature.com: https://www.nature.com/articles/d41586-024-02793-9 (Mpox se rychle šíří. Zde jsou otázky, na které se vědci snaží odpovědět)
https://www.nature.com/articles/d44148-024-00244-1 (WHO vyhlásila mpox za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu)
Krajská hygienická stanice: https://khsstc.cz/opici-nestovice/