Aby mohl vitamin D začít sloužit našemu zdraví, musí projít velmi dlouhou cestu. Slunce, strava, naše stáří, fyzická kondice, zdravotní stav, chemické procesy v těle… spousty možností, které mohou vést k jeho nedostatku, který pak ohrozí naše zdraví. Proto je důležité znát jeho hodnoty a případně se postarat o to, aby nám vitamin D nechyběl.
Vitamin D si tělo tvoří z cholesterolu vlivem UV záření dopadajícího na naši kůži, málokdo se však sluní v dostatečné míře a bez použití opalovacích krémů. Navíc množství takto získaného vitaminu D záleží například na ročním období, na zeměpisné šířce, ale i na fototypu kůže konkrétního člověka. Vitamin proto přijímáme i z potravin. Tam je ale obsažen jen v malém množství. A ruku na srdce, kdo pravidelně konzumuje tučné ryby (vitamin D se vyskytuje v tuku a ne ve svalové hmotě). Proto je zřejmé, že nemusíme mít vitaminu D dostatek.
Máme málo vitaminu D
Jako příklad uvádí MUDr. Richard Pikner z Oddělení klinických laboratoří a kostního metabolizmu Klatovská nemocnice studii, ve které vyšetřovali několik tisíc pacientů celý rok: „Rozdíl hodnot vitaminu D mezi létem a zimou byl cca 20 nmol/L 25-OH vitaminu D v séru. Tudíž pokud má pacient sérovou koncentraci po létě 50 nmol/L, dá se očekávat do jara pokles o 20 nmol/L, což bude hladina těžkého nedostatku. Proto také doporučuji udržovat hladinu vitaminu D mezi 75–125 nmol/L, 50 nmol/L je minimum z mého pohledu.“
Kdy otestovat vitamin D
Máme dvě možnosti. Samozřejmě můžeme navštívit soukromou laboratoř jako samoplátce. Na vyšetření nás však většinou posílá lékař. MUDr. Pikner uvádí ty nejčastější důvody:
„Vitamin D by měl být testován u pacientů v riziku nedostatečného příjmu (např. po resekci tenkého střeva, při extrémní obezitě…) nebo v případě výskytu chorob, které mohou být ovlivněny nedostatkem vitaminu D, jako je osteoporóza se zlomeninami, chronické renální selhání stádia 3b a více a další formy sekundární hyperparatyreózy, ale i některá další onemocnění např. roztroušená skleróza.“ Další informace na www.labtestsonline.cz
Který z vitaminů D se vlastně testuje
Profesor Jaroslav Racek z Ústavu klinické biochemie a hematologie Lékařské fakulty UK a FN v Plzni vysvětluje: „Když se stanovuje vitamin D v krvi, stanovuje se jeho 25-hydroxyderivát. Ten totiž představuje zásobní formu vitaminu D a jeho hladina v krvi ukazuje, jak je organismus vitaminem D nasycen. Aktivní vitamin D (1,25-OH derivát neboli kalcitriol) se také může stanovit, ale pro to jsou jen speciální indikace.“
„Začínají se také více používat metody kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. Ty jsou specifičtější a přesnější, ale přístroje několikanásobně dražší a stanovení výrazně pracnější. Používají se k ověřování výsledků nebo stanovení některý metabolitů jako 23,24 OH2 vitamin D a pak jeho poměr k 25 OH vitaminu D. Umí také odlišit koncentrace vitaminu D2 a D3, dále 3 epimer 25 OH vitamin D, který není metabolicky aktivní a u dětí do 6 měsíců až 1 roku může představovat 30-50 % koncentrace (falešně normální hodnoty),“ doplňuje MUDr. Pikner.
A kolik vitaminu D potřebujeme?
Vyšetření: Doporučená hladina 25-OH vitaminu D se pohybuje někde mezi 75-150 nmol/l, minimum je 50 nmol/L.
Doporučená denní dávka: Preventivní dávka vitaminu D se v současné době doporučuje mezi 1 500-2 000 IU/den pro seniory nad 65 let, obecně 800–2000 IU.
Pro představu 1 kapka Vigantolu (vitamin D prodávaný v lékárně na předpis) obsahuje 500 IU vitaminu D3.
A pozor: Užívání vitaminu D (Vigantolu) s jídlem obsahujícím tuk je klíčové, neberte ho proto nalačno. Kapsle volně prodejné by měly být uzpůsobeny tak, aby se vstřebával i bez jídla, záleží však na výrobci.