Alzheimerova nemoc

Příznaky

Podle americké Alzheimerovské asociace je rozlišováno deset známek a příznaků Alzheimerovo choroby. Zatímco určitá míra potíží s pamětí je obvyklou součástí stárnutí, ty spojované s AN jsou zásadně vážnější a frekventnější. Tyto zahrnují:

• Ztráta paměti narušující běžný život - zapomínání recentně nabytých informací. Toto může být běžnou součástí stárnutí, v tom případě bývá však informace obvykle vzpomenuta později. Tyto poruchy postihují zapamatování důležitých dat a událostí, vedou k častějšímu spoléhání se na paměťové pomůcky nebo opakovanému dotazování se na informace.
• Potíže s plánováním a řešením problémů, jako je sledování účtů a plateb.
• Potíže s plněním běžných úkonů, jako je cestování na známá místa.
• Dezorientace v místě a čase, neschopnost sledovat čas, zapomínání, kde se člověk nachází a jak se na místo dostal.
• Zhoršující se potíže se čtením a odhadováním vzdáleností.
• Potíže s mluvením a psaním, zapomínání slov, opakování týchž slov a potýkání se slovní zásobou.
• Časté ztrácení věcí a neschopnost je zpětně najít.
• Zhoršený úsudek, jako je nadbytečné utrácení peněz.
• Zvýšená ztráta aktivit, jako jsou společenské, pracovní nebo rodinné události.
• Změny nálady a osobnosti, jako nárůst úzkosti, strachu, podezíravosti a deprese.

Dosud neexistuje žádný laboratorní test schopný jednoznačně rozhodnout, zda daná osoba onemocní či neonemocní Alzheimerovo chorobou během svého života. V současné době je jedinou zcela definitivní metodou k diagnostice AN mikroskopické vyšetření posmrtně odebraného vzorku mozku. Patologové zde nachází senilní plaky a neurofibrilární klubka, která jsou charakteristická pro AN. Protože plaky a klubka mohou být v určité míře zjištěna i v rámci normálního stárnutí, musí být vzorky srovnávány s kontrolními od osob stejného věku bez Alzheimerovy choroby. 

Zdravotničtí pracovníci mohou určit pravděpodobnou klinickou diagnózu AN použitím řady testů a metod a zároveň vyloučit jiné příčiny demence. Pokud pacient vykazuje příznaky demence, zdravotník zhodnotí jeho osobní a rodinnou anamnézu (nejlépe po několik generací), provede fyzikální vyšetření, určí věk začátku příznaků a pomocí neuropsychologických testů zhodnotí míru ztráty paměťových, řečových a jiných kognitivních schopností.

Zdravotníci využívají řadu laboratorních testů k vyloučení zejména nutriční deficience (nedostatků určitých složek výživy) a jiných nemocí a stavů, které mohou ovlivňovat paměťové schopnosti. Je třeba také vyloučit nadbytečnou medikaci jako příčinu potíží. Dále se využívají zobrazovací vyšetření, jako je výpočetní tomografie (CT) a magnetická rezonance (MR) k vyloučení přítomnosti potraumatických změn, nádoru, či stavu po cévní mozkové příhodě, které mohou také způsobovat demenci, dále tyto metody slouží ke zhodnocení atrofie, tedy redukce mozkové tkáně obvykle přítomné v pozdních stádiích AN.

Tyto testy bývají užívány k vyloučení jiných potenciálně reverzibilních typů demencí než je AN

vyšetření	vzorek	bývá spojeno s
Vitamin B12	Krev	Nedostatek vitaminu B12
Hormon T 4	Krev	Poruchy štítné žlázy
Hormon TSH	Krev	Poruchy štítné žlázy
Krevní obraz	Krev	Chudokrevnost, infekce
Elektrolyty	Krev	Na+, K+, Cl-, CO2 a poruchy acidobazické rovnováhy
CRP, sedimentace	Krev	Zánět
Protilátky proti HIV	Krev	Onemocnění HIV/AIDS
Testy na Syfilis	Krev	Onemocnění Syfilis
Toxikologie	Moč	Užívání nepovolených látek

 

V případě důvodného podezření na AN jsou užívány další méně obvyklé testy (viz tabulka níže) k odlišení AN od jiných typů demencí a zjištění genetických rizikových faktorů.

 

Další testy sloužící k odlišení různých typů demencí

Vyšetření	Metoda	cíl	užití	nález
Zobrazovací metody	CT (výpočetní tomografie)   MR (magnetická rezonance	Zobrazení mozku	Vyloučení jiné příčiny nebo potvrzení pokročilých fází AN	Stavy po mozkových příhodách či traumatech, nádory nebo mozková atrofie (redukce mozkové tkáně v typických lokalizacích u pozdních stádií AN)

 

Méně obvyklé testy užívané při diagnostice demencí

Vyšetření	Vzorek	užití	Bývá spojeno s
Poměr množství peptidu Amyloid Beta 42 a Tau proteinu (Tau/Aß42)	Mozkomíšní mok	Ve výzkumu odhad rizika přítomnosti senilních plak a neurofibrilárních klubek v mozku; pomocná metoda k odlišení AN od jiných typů demencí; Aβ42 je cílovou struktrou řady léčebných výzkumů.	U symptomatických pacientů značí snížená hladina Aß42 se současně zvýšenou hladinou Tau proteinu zvýšené riziko vzniku AN, bez ohledu na příčinu.
Gen APOE	Krev	Určení mutací genů APOE umožňuje jako doplňkový test určit riziko možného vzniku AN	Až 65% pacientů s AN má alespoň jednu alelu e4 genu APOE. Přítomnost obou alel e4 značí ještě zásadněji zvýšené riziko vzniku AN, tato varianta bývá však méně častá.
Gen PSEN1	Krev	Testování přítomnosti genetických mutací	Bývá spojeno až s polovinou případů AN s časným začátkem.
Gen PSEN2	Krev	Testování přítomnosti genetických mutací, k dispozici pouze v některých laboratořích.	Bývá spojeno s AN s časným začátkem, vzácná mutace vyskytující se jen v několika rodinách
Gen APP	Krev	Testování přítomnosti genetických mutací, k dispozici pouze v některých laboratořích.	Bývá spojeno s AN s časným začátkem, vzácná mutace vyskytující se jen v několika rodinách

 

Výzkum dále postupuje a jsou studovány další a další nové biomarkery, které v budoucnu doplní ty zmiňované v tabulkách výše.

V současné době stále neexistuje žádná preventivní či kurativní léčba AN. Lidé s AN mohou přežívat až 25 let, nicméně průměrná délka dožití s nemocí je 8 až 10 let. Léčba spočívá ve snaze o udržení soběstačnosti pacienta, mírnění příznaků, zvládání poruch chování a v poskytování podpory a informovanosti pacientům a jejich blízkým a pečovatelům. V počátečních fázích onemocnění jsou pacienti schopni vcelku nezávislého života s malou dopomocí, jako jsou paměťové pomůcky a cílené uspořádání prostředí. V tomto období jsou pacienti schopni plánovat a účastnit se rozhodování o budoucí péči.

Při časné diagnóze AN profituje část pacientů z léčby inhibitory cholinesterázy. Tyto léky mohou pomoci udržet intelektuální schopnosti zachováním dostatečné funkce neurotransmiteru acetylcholinu.

Lék Memantin bývá užíván ke zlepšení paměti a pozornosti, dále se využívají antidepresiva a další léky v průběhu nemoci ke zmírnění poruch chování a osobnostních potíží, jako jsou deprese, agitovanost, paranoia a násilí.

V maximální možné míře jsou jiné užívané léky přehodnoceny a případně vysazeny pokud je při jejich užívání riziko zhoršování příznaků. To zahrnuje léky ze skupiny centrálně tlumivých, antihistaminik, léků na spaní a na bolest.

Úpravy prostředí jsou vhodné k zajištění bezpečnosti a pohodlnosti.

Ačkoliv je dosavadní výzkum nových protektivních a léčebných prostředků slibný, žádný specifický léčebný preparát dosud není určený k běžnému užití. Každý lék má svá nezanedbatelná rizika a vedlejší účinky, k určení jejich skutečné účinnosti a dlouhodobé bezpečnosti jsou zapotřebí další studie.

Zapomnětlivost je v určité míře běžnou součástí procesu stárnutí a neměla by být důvodem zvýšené pozornosti, dokud se nezhoršuje a nenarušuje běžný život. Mimo AN pak k jiným příčinám kognitivní poruchy patří:

• Medikace, zejména vzájemná interakce a nadbytečné množství. Je důležité zdravotníkům vždy sdělovat kompletní užívanou medikaci.
• Nedostatek některých specifických složek stravy, zejména nedostatek vitaminu B12.
• Jiné vážné onemocnění jako je diabetes, vysoký krevní tlak, ledvinné onemocnění a především onemocnění štítné žlázy.
• Strukturální poškození mozku jako nádory mozku, traumata a normotenzní hydrocefalus.
• Degenerativní onemocnění jako je s věkem související pokles kognitivních schopností, Huntigtonova, Parkinsonova a Pickova choroba.
• Infekční onemocnění jako je HIV/AIDS, Creutzfeldt-Jakobova choroba, meningitida, encefalitida a neurologická forma syfilis.
• Úzkostná a depresivní porucha.
• Otrava těžkými kovy, zejména olovem.
• Záchvatová onemocnění.