Anti-DNáza B

Co je vyšetřováno?
Test stanoví výši hladiny protilátek proti deoxyribonukleáze B v krvi. Tyto protilátky se v lidském těle vytváří jako odpověď imunitního sytému na předchozí infekci pyogenním streptokokem skupiny A (Streptococcus pyogenes, β-hemolytický streptokok).

Streptococcus pyogenesje bakterie, která je původcem bakteriální tonsilofaryngitidy (angíny), spály a kožních onemocnění (impetigo, celulitida, růže). Ve většině případů je streptokoková infekce rychle diagnostikována a úspěšně léčena antibiotiky. Pokud však není včas a efektivně léčena, mohou se u některých osob rozvinout pozdní následky této infekce (revmatická horečka, akutní glomerulonefritida).

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Odebírá se žilní krev obvyklým odběrem ze žíly na paži.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?

Anti-DNáza B může napomoci v rozhodování, zda klinické projevy odpovídající revmatické horečce či akutní glomerulonefritidě jsou způsobeny předchozí nerozpoznanou a neléčenou infekcí streptokokem skupiny A.

V České republice se diagnostika recentně proběhlé infekce vyvolané streptokokem skupiny A opírá především o stanovení hladiny ASO, které je běžně dostupné v rutinních laboratořích. Nicméně malé procento pacientů (10 – 15%) s pozdními následky streptokokové infekce nemá hladiny ASO zvýšené. Jedná se především o pacienty s předchozí kožní streptokokovou infekcí a následnou akutní glomerulonefritidou. U těchto pacientů je vhodné doplnit vyšetření anti-DNázy B.

Kdy je vyšetření požadováno?

Ošetřující lékař požaduje vyšetření u osob, u kterých má podezření na onemocnění, která jsou následkem předchozí infekce vyvolané streptokokem skupiny A. Tyto pozdní následky (revmatická horečka, akutní glomerulonefritida) se projeví u části pacientů s odstupem několika týdnů po neléčené angíně nebo kožní infekci, kdy již původce v místě této proběhlé infekce nelze nalézt (vykultivovat).

Hlavní klinické projevy revmatické horečky:

1) horečka, celková schvácenost

2) bolesti a otoky velkých kloubů (kolene, lokte, kotníku, zápěstí)

3) podkožní nebolestivé uzlíky

4) vyrážka

5) postižení srdce (dušnost, palpitace)

6) chorea minor (trhavé, nekoordinované pohyby obličeje a trupu)

Hlavní klinické projevy akutní glomerulonefritidy:

1) únava

2) krev v moči

3) otoky víček, tváří a nohou

4) vysoký krevní tlak

Tyto projevy však mohou provázet i jiná onemocnění.

Anti-DNáza B doplňuje vyšetření ASO. Vyšetření anti-DNázy B se indikuje v případě negativity testu ASO ve snaze vyloučit či potvrdit předchozí streptokokovou infekci.

Stanovení anti-DNázy B je vhodné provést ve dvou odběrech krve v časovém odstupu 2 týdnů (akutní a rekonvalescentní vzorek) ke sledování dynamiky hladin protilátek.

Co výsledek vyšetření znamená?

Protilátky anti-DNáza B se začínají tvořit za 1 až 2 týdny po akutní infekci způsobené S. pyogenes. Svého vrcholu dosahují kolem 4. až 6. týdne a mohou přetrvávat ve zvýšených hodnotách několik měsíců. Hladina anti-DNázy B zůstává zvýšená déle než hladina ASO.

Negativita nebo velmi nízké hladiny ASO a anti-DNázy B značí, že testovaná osoba s velkou pravděpodobností neprodělala nedávnou infekci způsobenou streptokokem skupiny A. Infekce je prakticky vyloučena, pokud je i druhý vzorek odebraný s odstupem 10 – 14 dní negativní.

Vysoké hladiny ASO a/nebo anti-DNázy B, nebo vzrůstající hladiny v párových sérech, svědčí o tom, že testovaná osoba s velkou pravděpodobností prodělala nedávnou infekci způsobenou streptokokem skupiny A.

Z výše hladin anti-DNázy B a ASO rozhodně nelze určit, zda se u testované osoby objeví pozdní následky streptokokové infekce či nikoli, ani jaká forma se případně rozvine a jak bude závažná.

Vyšetření má smysl provádět pouze u pacientů, u nichž se již rozvinuly příznaky revmatické horečky nebo akutní glomerulonefritidy, kde zvýšené hladiny ASO a/nebo anti-DNázy B mohou potvrdit diagnózu.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Pokud má testovaná osoba zvýšené nebo stoupající hladiny protilátek ASO, je vyšetření anti-DNázy B již zbytečné provádět. Pokud jsou však hladiny ASO normální, pak je vhodné toto vyšetření provést. Tímto testem je možné odhalit osoby, u nichž infekce způsobená S. pyogenes proběhla, ale oni nevytvořili žádné nebo jen velmi nízké hladiny protilátek ASO.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Může být vyšetření anti-DNázy B nebo ASO využito k diagnostice streptokokové angíny?

Ne. V době, kdy infikovaná osoba prodělává akutní onemocnění, nejsou protilátky anti-DNáza B ani ASO ještě vytvořeny a nemohou být tudíž v krvi detekovány. V tomto období je nejvhodnější provést výtěr z krku pro kultivaci baktérií nebo rychlé stanovení antigenu S. pyogenes. Rychlá identifikace původce je důležitá z hlediska včasné antibiotické léčby tak, aby se předešlo možnému rozvoji pozdních následků a omezilo se šíření S. pyogenes na další osoby.

2. Může dojít k rozvoji revmatické horečky nebo akutní glomerulonefritidy současně s probíhající streptokokovou angínou?
Ne. Tyto komplikace se rozvíjí většinou až poté, co dojde k úzdravě akutní streptokokové infekce. Projevy postreptokokových následků se objevují s určitým časovým odstupem od infekce – u akutní glomerulonefritidy obvykle za 1 – 2 týdny, u revmatické horečky za 2 – 3 týdny.

3. Pokud je výsledek kultivace Streptococcus pyogenes pozitivní, je nutné provádět i vyšetření anti-DNázy B nebo ASO?

Ne. Obecně jsou tyto testy prováděny pouze u osob, jež mají projevy onemocnění, které by mohly vzniknout následkem nerozpoznané a neléčené infekce streptokokem skupiny A. U většiny infikovaných osob se však tyto pozdní následky vůbec nerozvinou, proto se testy rutinně neprovádějí.

4. Může být vyšetření anti-DNázy B provedeno přímo v ordinaci ošetřujícího lékaře?

Ne. Jedná se o specializované vyšetření, které většina rutinních laboratoří v ČR neprovádí. Vzorek krve k testování anti-DNázy B lze zaslat do Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy SZÚ Praha (http://www.szu.cz/narodni-referencni-laborator-pro-streptokokove-nakazy).

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier-Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 3. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2013, 1146 s.