Další název:
Protilátky proti dsDNA, přirozené protilátky proti dvouvláknové DNA, anti-DNA, protilátky proti dvouvláknové DNA
Oficiální název:
Anti-dsDNA, IgG

Základní Informace

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Proč se nechat vyšetřit?

Vyšetření může pomoci diagnostikovat a sledovat vývoj lupusu (systémový lupus erythematodes, SLE).

Kdy se nechat vyšetřit?

Pokud máte pozitivní test na ANA protilátky a pozorujete symptomy typické pro lupus. Symptomy mohou být následující: dlouhodobá únava, bolest kloubů, zarudlá vyrážka na obličeji připomínající motýlí křídla. Opakovaně se používá ke zhodnocení aktivity onemocnění u pacientů s lupusem.

Požadovaný druh vzorku?

Vzorek odebraný ze žíly na Vaší paži.

Je třeba nějaká příprava na vyšetření?

Není.

Co je vyšetřováno?

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Protilátky proti dvouvláknové DNA (anti-dsDNA) patří do skupiny autoprotilátek zvaných antinukleární protilátky (ANA). Protilátky za normálních podmínek chrání tělo proti infekci, ale autoprotilátky se tvoří v případě, kdy váš imunitní systém nedokáže rozeznat vlastní a cizí struktury v těle. Tyto autoprotilátky začnou napadat vaše vlastní zdravé buňky a tím způsobují poškození tělních tkání a orgánů. Anti-dsDNA specificky napadá genetický materiál v jádře buňky (DNA), odtud název „anti-dsDNA“. Vyšetření anti-dsDNA určuje, zda jsou tyto protilátky přítomny v krvi.

Přestože nízká hladina anti-dsDNA se může objevit u řady onemocnění, primárně bývá zaznamenána při onemocnění lupusem. Lupus je chronickým zánětlivým autoimunitním onemocněním, které ovlivňuje řadu tkání a orgánů, například: ledviny, klouby, cévy, kůži, srdce, plíce a mozek. (Více informací najdete v článku o lupusu). Vyšetření anti-dsDNA společně s dalšími vyšetřeními na autoprotilátky může sloužit k určení diagnózy lupusu a k odlišení od jiných autoimunitních onemocnění.

Závažnou komplikací lupusu je lupusová nefritida. Lupusová nefritida se většinou projevuje zánětem ledvin, který může vést k výskytu bílkovin v moči, vysokému krevnímu tlaku a selhání ledvin. Dochází k tomu v případě, kdy se autoprotilátky navážou na antigeny, které se uložily v ledvinách. Při hodnocení osoby s lupusovou nefritidou je vysoká hladina (titr) anti-dsDNA obecně spojena s pokračujícím zánětem a poškozením ledvin.

Časté otázky

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Jak je vyšetření využíváno?

Vyšetření anti-dsDNA protilátek napomáhá diagnóze lupusu (systémový lupus erythematodes, SLE) u osob s pozitivním výsledkem antinukleárních protilátek (ANA) a vykazujících klinické příznaky lupusu.

Vyšetření ANA protilátek se obvykle provádí jako první, aby se potvrdila přítomnost autoimunitního onemocnění. U 95% případů onemocnění lupusem je vyšetření ANA protilátek pozitivní. Avšak pozitivní ANA protilátky mohou být také známkou jiných onemocnění. Vyšetření anti-dsDNA je více specifické pro lupus, nicméně pouze 65-85% vyšetření bývá pozitivní, to znamená, že negativní vyšetření na anti-dsDNA nevylučuje onemocnění lupusem. Pokud má osoba pozitivní výsledek ANA, může být provedeno vyšetření na anti-dsDNA k odlišení lupusu od jiných autoimunitních onemocnění, u kterých se vyskytují podobné symptomy.

Pro stanovení diagnózy lze objednat spolu s anti-dsDNA též anti-Sm (Smith protilátky), další antinukleární autoprotilátku spojenou s lupusem. Vyšetření anti-Sm protilátek bývá součástí panelu ENA (extrahovatelné nukleární antigeny) protilátek. V závislosti na klinických známkách a podezření lékaře mohou být požadována vyšetření dalších autoprotilátek, které pomohou rozlišit a vyloučit jiné autoimunitní poruchy. Například vyšetření protilátek proti histonům (léky-indukovaný lupus) a antifosfolipidových protilátek.

Vyšetření anti-dsDNA může být také použito ke sledování aktivity onemocnění u pacientů s lupusem. Pacienti s lupusem často zažívají vzplanutí onemocnění, kdy se opakovaně zhorší příznaky a poté ustupují. Zvýšení hladiny anti-dsDNA může být přítomno před a v průběhu vzplanutí. Vyšetření anti-dsDNA je obzvlášť důležité pro sledování lupusové nefritidy, závažné komplikace lupusu, která způsobuje záněty a selhání ledvin, které může vést k výskytu bílkovin v moči, vysokému krevnímu tlaku, a selhání ledvin. Dochází k tomu v případě, kdy se autoprotilátky navážou na antigeny, které byly uloženy v ledvinách.

Kdy je vyšetření požadováno?

Vyšetření anti-dsDNA je požadováno, pokud má pacient symptomy spojené s lupusem a má pozitivní ANA protilátky, zejména v případě, kdy se jedná o homogenní nebo skvrnitý fluorescenční obraz ANA. (Bližší informace viz článek o ANA protilátkách.)

Symptomy typické pro lupus zahrnují:

Bolest svalů

Bolest jednoho nebo více kloubů podobající se artritidě (bez poškození malých kloubů)

Zarudlá vyrážka v obličeji ve tvaru motýlích křídel

Lehce zvýšená teplota

Dlouhodobá únava, slabost

Kůže přecitlivělá na světlo

Ztráta vlasů nebo tělesné váhy

Necitlivost nebo brnění v rukou nebo nohou

Zánět a poškození orgánů a tkání, zejména ledvin, plic, centrální nervové soustavy, srdce a cév

Hladina anti-dsDNA protilátek stanovovaná opakovaně se používá ke zhodnocení aktivity nebo vzplanutí onemocnění u pacientů s lupusem. Pokud je první vyšetření negativní, ale klinické symptomy neustupují a onemocnění lupusem je velmi pravděpodobné, vyšetření lze opakovat.

Co výsledek vyšetření znamená?

Výsledky vyšetření anti-dsDNA protilátek bývají obvykle posuzovány společně s osobní anamnézou pacienta, jeho symptomy a výsledky vyšetření dalších autoprotilátek.

Vysoká hladina anti-dsDNA v krvi je velice často spojena s lupusem a bývá obzvlášť vysoká těsně před nebo během vzplanutí onemocnění. Pokud je vyšetření anti-dsDNA protilátek pozitivní a pacient má klinické příznaky lupusu, znamená to, že pacient pravděpodobně má lupus. To platí zejména v případě, kdy pacient má též pozitivní anti-Sm protilátky.

Při hodnocení osoby s lupusovou nefritidou je vysoká hladina (titr) anti-dsDNA obecně spojena s probíhajícím zánětem a poškozením ledvin.

Velmi nízká hladina anti-dsDNA se považuje za negativní, ale nevylučuje onemocnění lupusem. Pouze 65-85% osob trpících lupusem má přítomné protilátky anti-dsDNA.

Nízká nebo mírně zvýšená hladina anti-dsDNA se objevuje u jiných autoimunitních onemocnění, jako je Sjögrenův syndrom nebo smíšené onemocnění pojivové tkáně.

Je ještě něco, co bych měl vědět?

Vyšetření anti-dsDNA protilátek může být provedeno pomocí různých metod. Mnohé laboratoře používají testy zvané „ELISA“ (z angl. Enzyme-Linked ImmunoSorbent Assay), ale provádí se i jiné druhy testů.

Anti-dsDNA se někdy objevuje i u jiných onemocnění jako například u chronické hepatitidy, primární biliární cirhózy či infekční mononukleózy. Může se také vyskytovat u osob užívajících léky jako jsou prokainamid nebo hydralazin. V těchto případech většinou hladina protilátek nebývá sledována.

Vyšetřit lze nejen protilátky proti dvouvláknové DNA, ale též protilátky proti jednovláknové DNA (anti-ssDNA). Tyto autoprotilátky se testují méně často a nebývají spojeny s lupusem, ale mohou být přítomny u jiných autoimunitních onemocnění.

ANA je skupina antinukleárních protilátek. Pokud je ANA vyšetření negativní, znamená to, že nejsou přítomny žádné protilátky z této skupiny. Anti-dsDNA je součástí této skupiny, a proto nemusí být testována zvlášť.

Proč může diagnostika lupusu trvat dlouhou dobu?

Lékař se nemůže spoléhat pouze na výsledky vyšetření, ale musí brát v potaz klinické příznaky a anamnézu pacienta. Symptomy nemusí být specifické a mohou se samovolně objevovat a mizet. Autoprotilátky nemusí být zpočátku pozitivní vzhledem k cyklické povaze autoimunitních onemocnění. Existují případy, kdy je třeba sledovat pacienta několik měsíců či let, než se projeví příznaky typické pro lupus nebo jiné autoimunitní onemocnění.

Pokud mi byl diagnostikován lupus, vymizí někdy?

Léčba lupusu neexistuje, ale příznaky a komplikace lze zvládnout. Většina osob trpících tímto onemocněním zažije zhoršení příznaků, ale zároveň budou mít období, při kterých budou příznaky mírné.

Zbavím se někdy anti-dsDNA protilátek?

Ne, jakmile začnou být autoprotilátky v těle produkovány, budou přítomny stále. Nicméně hladina autoprotilátek v krvi se může v čase měnit a někdy mohou být přítomny v krvi jen ve velmi malém množství.

Můžu nějak ovlivnit hladinu anti-dsDNA protilátek?

Hladina autoprotilátek v krvi nezávisí na životním stylu. Pouze poukazují na přítomnost a závažnost autoimunitního onemocnění.

Může být vyšetření anti-dsDNA protilátek provedeno u mého lékaře?

Toto vyšetření vyžaduje speciální vybavení. Váš vzorek musí být zaslán do laboratoře, která provádí příslušné testy.

Další informace související s tímto vyšetřením

Vyšetření:

ANA

Autoprotilátky

Protilátky proti histonům

ENA Panel

Antifosfolipidové protilátky

Nemoci a obtíže:

Autoimunitní onemocnění

Lupus

Literatura a odkazy

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

American College of Rheumatology. Antinuclear antibodies (ANA). Available online at: https://www.rheumatology.org/I-Am-A/Patient-Caregiver/Diseases-Conditions/Antinuclear-Antibodies-ANA. Accessed on March 23, 2018.

Mayo Medical Laboratories. Test ID: ADNA- DNA Double-Stranded (dsDNA) Antibodies, IgG, Serum. Available online at https://www.mayomedicallaboratories.com/test-catalog/Clinical+and+Interpretive/8178. Accessed on March 27, 2018.

Bartůňková, J., Paulík, M. a kol. Vyšetřovací metody v imunologii. 2. vydání, Grada Publishing a.s., Praha 2011, 172 s.

Petri M, Orbai A, Alarcon GS, et al. Derivation and validation of Systemic Lupus International Collaborating Clinics classification criteria for systemic lupus erythematosus. Arthritis Rheum. 2012 August ; 64(8): 2677–2686. doi:10.1002/art.34473. Available online at https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3409311/pdf/nihms-365115.pdf. Accessed on March 27, 2018.

Krejsek, J, Kopecký, O. Klinická imunologie.1.vydání, Nucleus HK, Hradec Králové, 2004, 941 s.

Fu SM, Dai C, Zhao Z and Gaskin F. Anti-dsDNA Antibodies are one of the many autoantibodies in systemic lupus erythematosus [version 1; referees: 2 approved] F1000Research 2015, 4(F1000 Faculty Rev):939 (doi: 10.12688/f1000research.6875.1). Available online at https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4648223/pdf/f1000research-4-7402.pdf. Accessed on March 27, 2018.

 

Tento článek byl naposledy aktualizován 6. listopadu 2020.