Huntingtonova choroba

Co je Huntingtonova choroba

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Co je Huntingtonova choroba

Huntingtonova choroba (HN) nebo chorea je progresivní dědičné neurodegenerativní onemocnění charakterizované choreou (mimovolními pohyby), zhoršenou koordinací pohybů, kognitivním postižením a behaviorálními a osobnostními změnami. Obecně platí, že příznaky se rozvíjejí u dospělých ve věku 30-50 let, u menšího počtu nemocných (≈ 5%) se však onemocnění projeví před dosažením 20 let věku. Taková forma se označuje jako juvenilní Huntingtonova choroba. Příznaky HN jsou důsledkem ztráty neuronů (mozkových buněk) v některých oblastech mozku.

HN je autozomálně dominantně dědičné onemocnění. Podkladem mutace u HN je zmnožení trinukleotidových CAG repeticí (tzv. CAG tripletů) v IT-15 genu na 4. chromozomu, který kóduje protein huntingtin. Přestože geny často obsahují ve svých sekvencích trinukleotidové repetice, přílišný nárůst opakování může vést ke vzniku onemocnění. Výsledkem této expanzní mutace je přítomnost abnormálního huntingtin proteinu, který způsobuje vznik HN. Tento typ mutace (tj. expanze tripletů) je příčinou i mnoha dalších genetických onemocnění jako je např. syndrom fragilního X chromozomu.

U genu kódujícího huntingtin byly popsány tři typy alel:

  • Normální alely obsahující ≤ 26 CAG tripletů (tj. 26 či méně tripletů).*
  • Intermediální alely obsahující 36 - 39 CAG tripletů.*
    Jedinci s těmito alelami mohou nebo nemusí vyvinout příznaky HD.
    Jedná se o alely se sníženou nebo-li neúplnou penetrancí.
  • HN alely obsahující ≥ 40 CAG tripletů (tj. 40 nebo více tripletů).*
    U všech jedinců s takovou HN alelou se nakonec objeví příznaky HN, jedná se tedy o alely s úplnou penetrancí.

* Upozorňujeme, že tato čísla se mohou mírně lišit mezi jednotlivými laboratořemi a regiony.

Obecně platí, že existuje vztah mezi počtem CAG repeticí a závažností onemocnění, tj. čím více repeticí, tím vážnější příznaky a tím časnější nástup nemoci. Mutované alely jsou navíc geneticky nestabilní a při přenosu na budoucí generace mají tendenci dále expandovat, čímž se v následujících generacích zvyšuje závažnost onemocnění. Tento jev se nazývá anticipace.

HN mívá vyšší frekvenci v populacích evropského původu, cca 1: 10-15 000. HN zůstává v populaci rozšířena pro svůj relativně pozdní nástup, postižení jedinci jsou tedy v reprodukčním věku obvykle asymptomatičtí, což mutaci umožňuje, aby nepozorovaně přešla do další generace.

 

Příznaky a projevy

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Příznaky a projevy

Projevy HN jsou velmi různorodé a mohou se lišit od člověka k člověku. Obecně platí, že s postupem nemoci se příznaky zhoršují. Mezi některé běžné příznaky patří:

Hybné příznaky:

  • Chorea (rychlé mimovolní pohyby prstů, končetin a obličejových svalů).S postupujícím onemocněním může v závažnosti kolísat od mírných záškubů po výrazné házivé pohyby.
  • Omezení sakadických očních pohybů (rychlé pohyby očí sloužící k zaostření z jednoho předmětu na druhý)
  • Zhoršení koordinace pohybů a postižení jemné motoriky, jako jsou např. obtíže při psaní.

Kognitivní projevy:

  • Postižení krátkodobé paměti
  • Postižení pozornosti
  • Potíže s komunikací, např. pomalá, setřelá řeč, potíže s hledáním slov, zmatená řeč a větná konstrukce

Behaviorální / osobnostní změny:

  • Změny v osobní hygieně a návycích
  • Neobvykle úzkostné chování
  • Podrážděnost a agrese
  • Deprese, obzvláště v pozdějším stádiu

Řada komplikací může vzniknout v pozdní fázi HN:

  • Dysfagie (obtížné polykání) vedoucí k úbytku hmotnosti a zvýšenému riziku dušení
  • Zvýšené riziko respiračních onemocnění jako je zápal plic
  • Inkontinence a další problémy z postižení močových cest, např. infekce
  • Pády a potíže s chůzí, vyžadující použití zdravotnických pomůcek a přístrojů, např. invalidních vozíků.

 

Vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Vyšetření

Jiná než laboratorní vyšetření

Zahrnují podrobnou rodinnou anamnézu a klinické zhodnocení projevů a příznaků nemoci. Rozsah a charakter vyšetření se bude lišit v závislosti na klinickém obrazu a progresi onemocnění. Tato vyšetření jsou užitečná pouze u pacientů s vyjádřenými příznaky HN.

Vyšetření hodnotící motorické, kognitivní a behaviorální postižení.
Soubor jednoduchých klinických testů prováděných lékařem nebo zdravotní sestrou, sloužící ke stanovení přítomnosti / závažnosti motorických, kognitivních a behaviorálních symptomů.

MRI nebo CT vyšetření.
Poskytuje obraz mozku a jeho oblastí postižených degenerací. Zobrazovací vyšetření nejsou v časných stádiích HN příliš přínosná, neboť nejsou schopna prokázat malé oblasti nervového poškození.

Laboratorní vyšetření

Molekulárně genetické testování

Molekulárně genetické testování slouží k určení, zda má pacient alelu (genovou variantu) predisponující ke vzniku HN. Toto testování může být využito k potvrzení klinické diagnózy HN a k prediktivnímu testování asymptomatických jedinců. Nejběžněji používaným postupem je přímá mutační analýza, umožňující analýzu DNA pacientů za účelem určení počtu CAG tripletů. Existuje celá řada různých používaných metodik, přičemž ty nejrozšířenější jsou založeny na PCR (polymerázové řetězové reakci) a Southern blots.

Prediktivní testování

Rutinní screening celé populace se nedoporučuje, zejména kvůli nedostatku účinné intervence k zabránění nástupu onemocnění. Nicméně by měl být zvážen u jedinců se zvýšeným rizikem HN, tj. u osob s rodinnou anamnézou HN. Provádí se pomocí molekulárně genetického testování, jak bylo popsáno výše. Prediktivní testování v postižených rodinách se také používá ke stanovení nositelství mutace u žen ve fertilním věku a u těhotných žen (antenatální testování), k posouzení rizika přenosu mutace na plod. Obdobně může testování sloužit k určení, zda je plod postižen (prenatální testování).

 

Léčba

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Léčba

V současné době neexistuje žádná léčba vedoucí k uzdravení či k prevenci HN. Většina dostupných léků a intervencí je pouze podpůrná.

Poradenství a pečovatelská podpora:

  • Informace stran předpokládaných příznaků a projevů nemoci, jak mohou být rozeznány a účinně řešeny.
  • Bezpečnostní pokyny, např. kdy se vzdát práce nebo řízení vozidla.
  • Nasměrování rodin do komunitních podpůrných skupin a příslušných státních zařízení.
  • Logopedie, fyzioterapie, terapie polykání atd.
  • Služby plánovaného rodičovství.

 

Literatura a odkazy

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Literatura a odkazy

Informační zdroje v českém písemnictví:

Jan Roth: Huntingtonova nemoc – minimonografie. Cesk Slov Neurol N 2010, 73/106/2: 107-123.

www.huntington.cz

Zdroje v anglickém jazyce

Imariso, S., J. Carmichael, V. Korolchuk, CW Chen, S. Saiki, C. Rose, G. Krishna, JE Davis, E. Ttofi, BR Underwood DC a Rubinstein. Huntingtonova nemoc: z patologie a genetiky na možnou terapií.Časopis biochemie. 2008, 412 (1):191-209.

Margolis, RL a ČR Christopher. Diagnóza Huntingtonovy choroby. Klinická chemie 2003; 49:1726-1732.

Myers, RH Huntingtonova nemoc genetiky. Žurnál americké společnosti pro experimentální NeuroTherapeutics 2004, 1 (2): 255-262.

Potter, NT, EB Spector a TW Prior. Rok 2006. Normy a pokyny pro klinické genetiky laboratoře: Technické normy a pokyny pro Huntingtonovu chorobu. American College lékařské genetiky.Dostupné online na http://www.acmg.net/Pages/ACMG_Activities/stds-2002/HD.htm. Přístup k únoru 2011.

Warby, SC, RK Graham a MR Hayden. GeneReviews: Huntingtonova choroba. Národní centrum pro biotechnologické informace. Dostupné online na http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK1305/ huntington.References #. Přístup k únoru 2011.

Tento článek byl naposledy aktualizován 8. května 2012.