Juvenilní idiopatická artritida

Diagnóza JIA vychází z pozorovaných klinických příznaků – tj. zánětu jednoho nebo více kloubů (artritidy) přetrvávající nejméně 6 týdnů, která nemá jinou zřejmou příčinu, a z laboratorních nálezů. Pacienti mohou také mít vyrážku, zvětšenou slezinu a mízní uzliny, známky anémie, srdeční obtíže, popř. dušnost.

Pro potvrzení diagnózy, případně jiných příčin onemocnění, provádíme vyšetření zánětlivých parametrů (sedimentace erytrocytů, C-reaktivní protein), krevní obraz, vyšetření tzv. antinukleárních protilátek, které mohou být přítomny u autoimunitních onemocnění včetně JIA, revmatoidních faktorů a antigenu HLA B27.

Přínosné je i vyšetření nitrokloubní (synoviální) tekutiny, které odliší výpotek zánětlivého, infekčního, případně nezánětlivého původu.

Klinické a laboratorní vyšetření doplňují zobrazovací metody – RTG postižených kloubů a hrudníku, případně EKG a další klinická vyšetření dle typu postižení (oční, kožní apod.).

JIA je chronické onemocnění, které vyžaduje specializovanou léčbu, kterou vede dětský revmatolog. Cílem léčby je potlačení zánětu kloubů, zabránění jejich poškození a také zajištění normálního růstu a vývoje dítěte. Základem léčby jsou tzv. chorobu modifikující antirevmatické léky, lékem první volby je zpravidla methotrexát. U lehčích forem mohou pomoci nesteroidní antirevmatika, naopak u závažnějších případů se podává biologická léčba. Glukokortikoidy se s ohledem na nežádoucí účinky užívají u dětí spíše výjimečně, je ale možné je podat lokálně, přímo do postiženého kloubu nitrokloubní injekcí. Nedílnou součástí komplexní léčby je rehabilitace, fyzioterapie a pravidelné cvičení.