Krevní plyny

Co je vyšetřováno?
Vyšetření krevních plynů informuje vašeho lékaře, zda máte v krvi dost kyslíku a zda je pH vaší krve normální – zda není příliš kyselé (acidóza) nebo příliš alkalické/bazické (alkalóza).

Přímo se měří:

• pH. Je to ukazatel hladiny vodíkových iontů (H+), což ukazuje acidobazický stav vaší krve (tj. rovnováhu mezi kyselinami a bázemi); pH vaší krve klesá (stává se kyselým) s rostoucím množstvím oxidu uhličitého (parciálním tlakem, PCO₂) a jiných kyselin, zatímco pH stoupá (krev se stává alkalickou) při poklesu PCO₂ nebo při rostoucím množství bazických látek, jako je např. hydrogenuhličitan (hydrogenkarbonát, bikarbonát, HCO₃^-).
• PO₂. Parciální tlak kyslíku (množství kyslíku rozpuštěného v krvi).
• PCO₂. Parciální tlak oxidu uhličitého (množství CO₂ rozpuštěného v krvi); jestliže PCO₂ roste, pH krve klesá, krev se stává více kyselou; jestliže PCO₂ klesá, pH stoupá a krev se stává více alkalickou.

Výpočty či měření nám mohou poskytnout i jiné potřebné parametry, jako např.:

• saturace O₂. Procentuální saturace hemoglobinu vyjadřuje, kolik kyslíku je vázáno na hemoglobin v červených krvinkách a dostupné pro výživu tělesných buněk, je-li k nim kyslík dopraven tepennou krví.
• HCO₃^-. Hydrogenuhličitan neboli bikarbonát, hlavní forma CO₂ v organismu, může být počítán z hodnoty pH a PCO₂. Je mírou metabolické složky acidobazické rovnováhy. HCO₃^- je vylučován a zpětně vstřebáván (uchováván) ledvinami v závislosti na změnách pH a je v přímém vztahu k pH krve; nárůst HCO₃^- vede i k růstu pH.
• base excess/deficit (přebytek či nedostatek bází). Jedná se o vypočtené číslo, které představuje souhrn všech metabolických pufrovacích složek (aniontů) krve; tyto anionty zahrnují hemoglobin, bílkoviny, fosforečnany a HCO₃^- (bikarbonát, který je hlavním aniontem); tyto ionty mají za úkol vyrovnávat změny pH (příliš kyselé = acidózu nebo příliš alkalické = alkalózu), způsobené onemocněním plic (respirační acidóza/alkalóza) nebo ledvin (metabolická acidóza/alkalóza); váš lékař zhodnotí hladinu HCO₃^- a hodnotu base excess/deficit a tedy i celkovou pufrovací kapacitu vaší krve a následně se rozhodne o léčbě poruchy.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Pro vyšetření krevních plynů je skoro vždy užívána tepenná (arteriální) krev. Avšak v některých případech, jako např. u malých dětí, se užívá plná krev získaná vpichem do patičky. Protože tepenná krev přináší kyslík do tkání a žilní krev odnáší odpadové produkty do plic (a ledvin), je jasné, že koncentrace plynů a pH v těchto vzorcích krve se budou lišit.
Vzorek tepenné krve je obvykle odebírán z tepny na zápěstí (arteria radialis, nachází se na zápěstí nad palcem, v místě, kde se obvykle vyšetřuje puls). Někdy se před odběrem provádí tzv. Allenův test, abychom se ujistili, že krevní oběh na zápěstí je neporušený. Test přestavuje kompresi jak palcové, tak i malíkové tepny (a. radialis a ulnaris); pak se komprese uvolní a sleduje se, zda se objeví začervenání ruky (dané návratem krve). Jestliže ruka nezčervená, testuje se druhé zápěstí. Krev může být odebírána i z pažní tepny v loketní jamce nebo ze stehenní tepny v třísle (toto však vyžaduje zkušenost a je obvykle prováděno lékařem).
U novorozenců s poruchou dýchání po porodu může být krev odebírána z pupeční tepny a žíly a vyšetřena odděleně.

Jste-li léčen(a) kyslíkem, měla by být léčba buď přerušena 20 až 30 minut před odběrem krve (dýcháte pak vzduch místnosti) nebo nesnášíte-li odpojení od kyslíku či chce-li váš lékař testovat hladinu kyslíku během oxygenoterapie, uvádí se množství kyslíku ve vdechovaném vzduchu (obvykle vyjádřené jako podíl či procento ve vdechovaném vzduchu (např. 30 % FiO₂) nebo jako litry O₂ vdechnuté za minutu).

Po odběru tepenné krve budete požádán(a), abyste místo vpichu pevně stiskl(a) nejméně na 5 minut. Zástava krvácení z místa vpichu trvá nejméně uvedenou dobu, neboť krev je tepnami pumpována pod tlakem. Užíváte-li léky na ředění krve (snižující pohotovost ke srážení krve) či aspirin, může zástava krvácení trvat 10 – 15 minut. Osoba provádějící odběr si ověří, zda došlo k zástavě krvácení a ováže zápěstí; obvaz má být přiložen nejméně na hodinu.

Jak je využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření krevních plynů se užívá k posouzení množství kyslíku v krvi a stavu acidobazické rovnováhy.

Váš organizmus se snaží obnovit porušenou rovnováhu sám, máte-li však závažný akutní či chronický (dlouhotrvající) problém, můžete potřebovat lékařskou pomoc, jako je podávání koncentrovaného (čistého) O₂ nebo v extrémních případech připojení k respirátoru, aby organizmus dostal dostatek kyslíku (řízené dýchání). Jste-li na dlouhodobé léčbě kyslíkem, může váš lékař požadovat vyšetření krevních plynů pro sledování účinnosti této léčby.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření krevních plynů je požadováno, máte-li příznaky nerovnováhy plynů O₂/CO₂ nebo pH jako např. potíže s dechem nebo pocit nedostatku vzduchu. Poruchu rovnováhy mohou vyvolat mnohé akutní a chronické stavy a i když vyšetření krevních plynů někdy neřekne lékaři přímou příčinu stavu, upozorní na respirační nebo metabolický problém.
Vyšetření krevních plynů může být ordinováno, jestliže se ví o respiračním onemocnění, metabolické poruše či o onemocnění ledvin a jestliže máte pocit dechové tísně, s cílem zhodnotit koncentraci kyslíku ve vaší krvi a stav acidobazické rovnováhy. Pacienti, kteří jsou „na kyslíku“ (dostávají kyslík), mohou mít stanovovány krevní plyny v pravidelných intervalech; sleduje se tím účinek léčby. Krevní plyny mohou být též požadovány u nemocných s úrazem hlavy či krku, které mohou ovlivnit dýchání. Pacienti, kteří podstupují dlouhotrvající anestézii – zejména pro srdeční bypass nebo operaci mozku – mohou mít krevní plyny sledovány během výkonu a po určité období po něm.
Vyšetření krevních plynů v pupečníkové krvi novorozenců může odhalit dechové potíže a určit i stav acidobazické rovnováhy. Vyšetření se provádí obvykle jen tehdy, když stav novorozence ukazuje, že by novorozenec mohl mít dechové potíže.

Co výsledek vyšetření znamená?
Abnormální výsledek kterékoliv ze složek vyšetření krevních plynů a acidobazické rovnováhy může znamenat, že váš organizmus nedostává dost kyslíku, nezbavuje se dostatečně oxidu uhličitého nebo že je porušena funkce ledvin. Jestliže se tyto stavy neléčí, mohou někdy vést až k život ohrožující nerovnováze. Váš lékař poskytne příslušná léčebná opatření s cílem obnovit ve vašem organizmu opět rovnováhu, v každém případě však musí být určena původní příčina nerovnováhy.
Nerovnováha pH, při níž je krev příliš kyselá (stav zvaný acidóza) nebo alkalická (tj. alkalóza), je způsobena primárně stavem nebo chorobou, které ovlivňují buď respiraci (dýchání, vaše plíce) nebo vaše metabolické pochody. Bez ohledu na možnou příčinu poruchy acidobazické rovnováhy bude jeden ze systémů kompenzovat systém druhý (tj. vyrovnávat jeho poruchu) s cílem vrátit pH krve k původní hodnotě, neboť respirační a metabolické systémy jsou ve vzájemném vztahu a navzájem propojeny.
Respirační acidóza je charakterizována nízkým pH a zvýšeným PCO₂ a je následkem deprese dýchání (nedostatek kyslíku se dostává z plic do krve a CO₂ z krve do plic). Toto může být způsobeno řadou stavů a nemocí včetně zápalu plic (pneumonie), chronické obstrukční plicní choroby (COPD) a útlumem léky ze skupiny hypnotik a narkotik. Respirační alkalóza, charakterizovaná vzestupem pH a poklesem PCO₂, je způsobena nadměrným dýcháním (hyperventilací) při bolesti, emočním stresu nebo při některých plicních chorobách, které zasahují do výměny kyslíku.
Metabolická acidóza je charakterizována nízkým pH a sníženým HCO₃^-; krev je příliš kyselá následkem poruchy metabolismu či funkce ledvin. K příčinám patří diabetes, šok a selhání ledvin. Metabolická alkalóza je charakterizována vzestupem pH a koncentrace HCO₃^- a je pozorována u hypokalémie, dlouhotrvajícího zvracení (ztráta kyseliny ze žaludeční šťávy) a při předávkování hydrogenuhličitanem sodným (jedlá soda).

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Odběr tepenné krve je obvykle bolestivější než normální odběr žilní krve. Budete cítit mírnou bolest a po odběru je třeba místo vpichu držet dostatečně dlouho stlačené, aby se zabránilo jakémukoliv krvácení.
Někdy je k vyšetření užívána smíšená žilní krev z centrálního katétru (cévky, zasunuté žilou, jejíž hrot končí před pravou srdeční síní); vyšetření je užíváno při speciálních výkonech, jako je srdeční katetrizace a transplantace. Výsledky musí být pečlivě vyhodnoceny. Krev z periferní žíly se nehodí k posouzení stavu zásobení kyslíkem.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Může být toto vyšetření prováděno v ordinaci lékaře?
2. Před časem jsem měl pneumonii a nyní mám astma. Proč u mě můj lékař nikdy nepožadoval toto vyšetření?
3. Je nějaký jiný způsob měření hladiny kyslíku v mé krvi?

1. Může být toto vyšetření prováděno v ordinaci lékaře?
Vyšetření krevních plynů je speciální vyšetření, které obvykle provádí zkušený personál v nemocnici, na pohotovosti, neboť vyšetření musí být provedeno bezprostředně po odběru vzorku a vyžaduje speciální přístrojové vybavení. Většina lékařů nemá možnost vyšetření provést ve své ordinaci.

2. Před časem jsem měl pneumonii a nyní mám astma. Proč u mě můj lékař nikdy nepožadoval toto vyšetření?
Většina případů pneumonie či astmatu může být diagnostikována podle příznaků a sledována poslechem plic nebo zhodnocením spirometrického a rtg vyšetření. Astma obvykle odpovídá na běžnou léčbu a pneumonie na léčbu klidem a antibiotiky. Vyšetření krevních plynů může být nezbytné, máte-li těžké, akutní nebo dlouhotrvající (chronické) dechové problémy. V těchto případech se obvykle provádí vyšetření krevních plynů v prostorách akutních příjmů v nemocnici.

3. Je nějaký jiný způsob měření hladiny kyslíku v mé krvi?
Vyšetření pulzním oxymetrem je neinvazivní (není potřeba žádný vpich k získání vzorku krve) způsob pro průběžné sledování pouze saturace krve kyslíkem. Malý přístroj připomínající sponku (zvaný senzor) je připojen na konec prstu nebo ušní lalůček. Senzor registruje světlo, které je propuštěno kůží. Pulzní oxymetry jsou užitečné pro sledování změn saturace O₂, ale jejich správnost může být ovlivněna přítomností abnormálních derivátů hemoglobinu, jako je karboxyhemoglobin (přítomný při otravě oxidem uhelnatým), nízkou úrovní pulzu při špatném prokrvení a velmi nízkou koncentrací hemoglobinu u těžké anémie.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.