Kardiovaskulární onemocnění

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Kardiovaskulární onemocnění

Kardiovaskulární onemocnění je označení pro onemocnění srdce a cév. Pod tento obecný pojem je zařazená celá řada jednotek. Co do četnosti je nejčastější příčinou ateroskleróza v různých lokalizacích – koronární ateroskleróza, ischemická choroba mozku, ischemická choroba dolních končetin. Do kardiovaskulárních chorob se řadí většinou tyto diagnostické jednotky:

  • Arteriální hypertenze (vysoký krevní tlak)

  • Ateroskleróza – hlavní příčina ischemické choroby srdeční, mozku, dolních končetin a tepenných aneurysma

  • Srdeční onemocnění – mimo ischemické choroby srdeční a jejích chronických a akutních forem, srdeční selhání, kardiomyopatie, myokarditidy, onemocnění perikardu, vrozené vývojové srdeční vady

  • Cerebrovaskulární onemocnění – aterosklerotické postižení tepen zásobujících mozek vedoucí k tranzitorní ischemické atace (TIA), reverzibilnímu ischemickému neurologickému deficitu (RIND) nebo cévní mozkové příhodě (CMP)

  • Ischemická choroba dolních končetin – intermitentní klaudikace, klidová ischemická bolest, gangréna

  • Aneurysmata velkých tepen – abdominální aorta, ilické tepny, popliteální tepny, podklíčkové tepny

  • Vaskulitidy

  • Chronická žilní insuficience – postižení chlopenního systému a žilní stěny vedoucí při postižení hlubokého žilního systému ke vzniku otoků a bércových vředů, při ostižení povrchového systému ke vzniku žilních městků (varixů).

  • Hluboká žilní trombóza s plicní embolizací, záněty povrchových žil flebitidy a varikoflebitidy

Onemocnění srdce a koronárních tepen a CMP jsou v západních zemích prvním a třetí nejčastější říčinou morbidity a mortality. Nejdůležitějšími rizikovými faktory kardiovaskulárních chorob jsou obezita (zejména abdominální), nepříznivé lipidové spektrum, diabetes, vysoký krevní tlak, kouření a sedavý způsob života. Některá onemocnění srdce a cév mají genetický podklad (kardiomyopatie), nebo zánětlivou infekční či autoimunitní etiologii.

Kardiovaskulární onemocnění

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Kardiovaskulární onemocnění

Kardiovaskulární onemocnění je označení pro onemocnění srdce a cév. Pod tento obecný pojem je zařazená celá řada jednotek. Co do četnosti je nejčastější příčinou ateroskleróza v různých lokalizacích – koronární ateroskleróza, ischemická choroba mozku, ischemická choroba dolních končetin. Do kardiovaskulárních chorob se řadí většinou tyto diagnostické jednotky:

  • Arteriální hypertenze (vysoký krevní tlak)

  • Ateroskleróza – hlavní příčina ischemické choroby srdeční, mozku, dolních končetin a tepenných aneurysma

  • Srdeční onemocnění – mimo ischemické choroby srdeční a jejích chronických a akutních forem, srdeční selhání, kardiomyopatie, myokarditidy, onemocnění perikardu, vrozené vývojové srdeční vady

  • Cerebrovaskulární onemocnění – aterosklerotické postižení tepen zásobujících mozek vedoucí k tranzitorní ischemické atace (TIA), reverzibilnímu ischemickému neurologickému deficitu (RIND) nebo cévní mozkové příhodě (CMP)

  • Ischemická choroba dolních končetin – intermitentní klaudikace, klidová ischemická bolest, gangréna

  • Aneurysmata velkých tepen – abdominální aorta, ilické tepny, popliteální tepny, podklíčkové tepny

  • Vaskulitidy

  • Chronická žilní insuficience – postižení chlopenního systému a žilní stěny vedoucí při postižení hlubokého žilního systému ke vzniku otoků a bércových vředů, při ostižení povrchového systému ke vzniku žilních městků (varixů).

  • Hluboká žilní trombóza s plicní embolizací, záněty povrchových žil flebitidy a varikoflebitidy

Onemocnění srdce a koronárních tepen a CMP jsou v západních zemích prvním a třetí nejčastější říčinou morbidity a mortality. Nejdůležitějšími rizikovými faktory kardiovaskulárních chorob jsou obezita (zejména abdominální), nepříznivé lipidové spektrum, diabetes, vysoký krevní tlak, kouření a sedavý způsob života. Některá onemocnění srdce a cév mají genetický podklad (kardiomyopatie), nebo zánětlivou infekční či autoimunitní etiologii.

Cholesterol

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Proč se nechat vyšetřit?
Abyste se ochránili před rizikem vzniku srdeční choroby.

Kdy se nechat vyšetřit?
Dospělí by měli být vyšetřeni jednou za pět let nebo častěji, pokud se léčí s vysokým cholesterolem.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek je získán ze žíly na paži pacienta nebo z prstu.
Upozornění: pokud je stanovení cholesterolu součástí lipidového profilu, nesmíte jíst 12 hodin před odběrem krve.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ

HDL Cholesterol

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Proč se nechat vyšetřit?
Stanovit riziko vývoje kardiovaskulárních chorob.

Kdy se nechat vyšetřit?
Jako součást vyšetření krevních lipidů (cholesterol, triacylglyceroly, LDL-cholesterol, Lp(a), ApoAI, ApoB); nejméně jednou za pět let u dospělých.

Požadovaný druh vzorku?
Krev odebraná z loketní žíly nebo i kapilární krev z prstu.

Poznámka: Jestliže je toto vyšetření prováděno jako součást tzv.lipidového profilu, je požadováno lačnění trvající 10 až 12 hodin, je-li požadováno pouze vyšetření HDL-cholesterolu, není třeba být nalačno.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ

LDL-Cholesterol

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Proč se nechat vyšetřit?
Ke zhodnocení rizika vzniku a vývoje srdečních onemocnění.

Kdy se nechat vyšetřit?
Jako součást vyšetření s cholesterolem nebo lipidovým profilem nebo pokud byly zjištěny zvýšené hodnoty cholesterolu.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve odebraný ze žíly na Vaší paži nebo z prstu.

Poznámka. Laboratorní vyšetření LDL-C vždy vyžaduje 12 hodinové lačnění před odběrem.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ

Triacylglyceroly

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Proč se nechat vyšetřit?
Pro posouzení rizika srdečních chorob.

Kdy se nechat vyšetřit?
Jde o součást vyšetření krevních tuků (lipidů) při běžném lékařském vyšetření, nebo při sledování léčby hypertriglyceridémie (zvýšené koncentrace triglyceridů).

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve, odebraný z žíly na vaší paži nebo píchnutím do prstu
Pozn.: Současné pokyny doporučují provést vyšetření na lačno. Po dobu 12 – 14 hodin před odběrem krve nesmíte jíst, můžete pouze pít vodu. Alkohol nesmí být požíván nejméně 24 hodin před odběrem krve.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ

Co je to lipidový profil ?

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Co je to lipidový profil ?


Lipidový profil je skupina vyšetření (testů) které jsou zpravidla ordinovány společně, aby bylo možno stanovit risiko kardiovaskulárního onemocnění, tedy onemocnění cév a srdce. Testy tvořící tento profil se ukázaly být dobrým ukazatelem rizika srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice – obecně kardiovaskulárních chorob, které bývají způsobené ucpáním cév nebo ztrátou pružnosti cévní stěny (ateroskleróza tepen).

Lipidový panel zpravidla zahrnuje vyšetření:
· celkového cholesterolu
· HDL-cholesterolu (často nazývaného „dobrý“ cholesterol);
· LDL-cholesterolu (často nazývaného „špatný“ cholesterol);
· Triacylglycerolů

Rozšířený profil může někdy zahrnovat i VLDL-cholesterol (Very low density lipoprotein cholesterol) a Non-HDL-C

· Někdy jsou v nálezu uváděny i vypočtené indexy např. aterogenní index – podíl celkového cholesterolu a HDL-cholesterolu, popř. výpočty které zohledňují věk, pohlaví a další rizikové faktory aterosklerózy.

Jak se lipidový profil používá?
Lipidový profil se používá jako vodítko při rozhodování o riziku kardiovaskulárního onemocnění a o tom, jak léčit pacienta jehož hodnoty jsou hraniční nebo risikové. Výsledky testů jsou použity spolu s dalšími rizikovými faktory aterosklerózy a kardiovaskulárního onemocnění tak, aby bylo možno vypracovat plán léčby a následné dispenzarizace. Na základě vašich výsledků a zjištěných rizikových faktorů může léčba kromě medikamentů snižujících lipidy v krvi, např. statinů, zahrnovat rovněž úpravu životního stylu (dietní návyky a cvičení).

Kdy je lipidový profil vyšetřován?
Doporučuje se u zdravých dospělých osob kteří nemají jiné rizikové faktory kardiovaskulárního onemocnění (dále jen KVO), ischemické choroby srdeční (ICHS) provést tento profil nalačno každých 5 let. Může být vyšetřen pouze cholesterol. Pokud je hodnota cholesterolu vyšší, má následovat dovyšetření ostatních parametrů. Máte-li zvýšené riziko KVO a nebo jste měl v minulosti zvýšený cholesterol je nutné sledovat váš úplný lipidový profil častěji. U nerizikových dětí a dospívajících se obvykle lipidový profil nevyšetřuje. U dětí a mladistvých se zvýšeným rizikem KVO se však doporučuje stejné všetření jako u dospělých. Některé rizikofaktory jsou obdobné jako u dospělých a to včetně rodinné zátěže na KVO a onemocnění jako diabetes a hypertenze (vysoký krevní tlak) a rovněž obezita. Děti s vysokým rizikem by měly být vyšetřeny mezi 2. – 10. rokem věku. Mladší děti se zpravidla nevyšetřují.
Lipidový profil může být rovněž pravidelně ordinován pro kontrolu životního stylu vedoucího ke sníženíé hladiny krevních lipidů a/nebo úspešnosti terapie léky, jako jsou třeba statiny.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve z žíly na paži pacienta. Je nezbytné lačnění před odběrem krve po dobu 9 – 12 hodin, povoleno je pouze pít vodu!

Rizikové faktory

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Rizikové faktory

Které jsou rizikové faktory KVO (kromě známého vysokého LDL-cholesterolu)?

Rizikové faktory zahrnují:

· Kouření
· Věk (pokud jste muž 45 let a více nebo žena 55 let a starší)
· nízký HDL-cholesterol (méně než 1,04 mmol/l)
· hypertenze (krevní tlak 140/90 mmHg a vyšší nebo užívaní léků na vysoký krevní tlak)
· rodinná anamnéza časné srdeční choroby (první příhoda KVO u muže do 55 let nebo u ženy do 65 let)
· diabetes mellitus

Poznámka: Vysoký HDL-cholesterol (1,6 mmmol/l nebo vyšší) je považován za „negativní rizikový faktor“ a jeho přítomnost umožňuje snížit rizikové faktory o jeden z celkového počtu.

Výsledky

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Výsledky

Co výsledek vyšetření znamená?
Léčba závisí na zhodnocení jednotlivých výsledků vašeho lipidového profilu a rizikových faktorů kardiovaskulárního onemocnění. Poté je možno určit zda je léčba nezbytná a jaká léčba bude nejlepší pro snížení rizika KVO. Řada doporučení jak národních tak mezinárodních udává cílové hodnoty parametrů lipidového profilu. Doporučení pro diagnostiku a léčbu dyslipidemií v dospělosti, vypracované výborem České společnosti pro aterosklerózu nabízí doporučené postupy pro klasifikaci výsledků jednotlivých testů.:

LDL-cholesterol
Cílová hodnota: méně než 2,50 mmol/l

Celkový cholesterol
Cílová hodnota: méně než 5,2 mmol/l

HDL-cholesterol
Optimální hodnoty:
muži více než 1,0 mmol/l; ženy více než 1,2 mmol/l

Triacylglyceroly (triglyceridy)
Optimální hodnoty:
muži i ženy méně než 1,7 mmol/l

Rizikové kategorie jsou pro děti a dospívající jiné než pro dospělé. Pro hodnoty dětí konzultujte dětského lékaře kterého vaše dítě navštěvuje.

Léčba

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Léčba

Jak se léčba provádí ?
Obecně lze říci, že Váš lékař bude brát v úvahu výsledky jednotlivých vyšetření lipidového profil a další rizikové faktory tak, aby mohl určit zda je léčba nutná, a pokud ano, jaká léčba vám nejlépe pomůže ke snížení rizika KVO a/nebo ICHS. Jsou-li hodnoty LDL-cholesterolu a/nebo celkového cholesterolu nad cílovou hodnotou, je nutné zahájit léčbu.

Cílové hodnoty LDL cholesterolu jsou:

· méně než 3,0 mmol/l, nemáte-li žádný, popř. jeden rizikový faktor
· méně než 2,5 mmol/l, máte-li diabetes mellitus 1. nebo 2. typu a/nebo mikroalbuminurii
· méně než 2,0 mmol/l, máte-li diagnostikované KVO a nebo ICHS

Cílové hodnoty celkového cholesterolu jsou:

· méně než 5,0 mmol/l, nemáte-li žádný, popř. jeden rizikový faktor
· méně než 4,5 mmol/l, máte-li diabetes mellitus 1. nebo 2. typu a/nebo mikroalbuminurii
· méně než 4,0 mmol/l, máte-li diagnostikované KVO a nebo ICHS

Prvním krokem v léčbě vysokého LDL-cholestrolu je zaměřit se na změny v životního stylu – konkrétně strava s nízkým obsahem cholesterolu, nasycených tuků a trans nenasycených tuků a zvýšení pohybové aktivity. Zde můžete požádat o radu svého lékaře nebo dietologa.
Pokud dodržování uvedených opatření nepovede ke snížení LDL-cholesterolu k cílové hodnotě, bude nutná terapie léky. Existuje řada druhů léků, které jsou pro snižování LDL-cholesterolu účinné. Ty vám pak lékař předepíše. Hodnotu Vašeho LDL-cholesterolu bude kontrolovat v pravidelných intervalech, aby se zjistilo, že lék je funkční. Pokud užívání léku nevede k dosažení cílových hodnot LDL-cholesterolu, váš lékař může buď zvýšit dávkování léku nebo lék změnit či přidat další.

Časté otázky

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Časté otázky

1. Nechal jsem si screeningově vyšetřit cholesterol. Moje hladina byla nižší než 5,2 mmol/l. Potřebuji další vyšetření lipidového profilu?
Jeli váš cholesterol pod 5,2 mmol/l a ve vaší rodině nikdo nemá KVO nebo jiné rizikové faktory, není celý lipidový profil obvykle potřeba. Je ovšem dobré vědět, zda nemáte nízký HDL-cholesterol; některé screeningové programy nabízejí vyšetření obou parametrů.

2. Ve výsledcích mého lipidového profilu byly vysoké triacylglyceroly a nebyl tam výsledek LDL-cholesterolu. Proč?
Ve většině screeningových profilů je LDL-cholesterol vypočítán z hodnot ostatních lipidových parametrů. Výpočet ovšem nedává správné výsledky u hodnot triacylglycerolů přes 4,5 mmol/l. Pro určení LDL-cholesterolu v těchto případech jsou potřeba speciální metody jako přímý LDL-test nebo ultracentrifugace lipidů.

3. Co je to VLDL?
Very Low Density Lipoprotein (VLDL) neboli lipoproteiny velmi nízké hustoty jsou jedny ze tří hlavních lipoproteinových částic. Těmi dalšími jsou HDL-lipoproteiny (High Density Lipoprotein – lipoproteiny vysoké hustoty) a LDL lipoproteiny (Low Density Lipoprotein – lipoproteiny nízké hustoty). Všechny tyto částice obsahují směs cholesterolu, bílkovin a triglyceridů v různých poměrech typických pro danou částici. LDL lipoproteiny mají nejvyšší koncentraci cholesterolu; HDL pak nejvyšší procento bílkovin. VLDL částice obsahují nejvice triglyceridů. Protože VLDL částice obsahují většinu cirkulujících triglyceridů a protože složení ostatních částic je relativně konstantní, je možné přibližně určit množství VLDL-cholesterolu z koncentrace triacylglycerolů; hodnotu v mmol/l podělíme faktorem 2,19. V současné době není k dispozici jednoduchá metoda na přímé měření VLDL-cholesterolu a používá se proto výpočet, který ovšem rovněž nelze použít u hodnot triglyceridů přes 4,5 mmol/l (viz bod 2)
4. co je to non – HDL cholesterol?

Non-HDL-cholesterol (non-HDL-C) je vypočítaná hodnota kdy je váš výsledek HDL-Cholesterolu odečten od hodnoty vyšeho celkového cholesterolu. Představuje hodnotu tzv. „aterogenního“ cholesterolu — tedy cholesterolu, který se usazuje v arteriích ve formě plaků a způsobuje zúžení a posléze až blokádu žil a tepen. Oproti výpočtu VLDL-C (viz dotaz 3. výše), tetnto výpočet není ovlivněn vysokou hladinou triglyceridů. Hodnota vašeho non-HDL-C může být podkladem pro odhad rizika kardiovaskulárního onemocnění zejména tehdy, máte-li zvýšenou hladinu triglyceridů – zvýšený non-HDL-C je spojen se zvýšeným rizikem. Nezapomínejte na to že změnou životního stylu popřípadě kombinovaného s léčbou můžete výrazně snížit hladinu lipidů v krvi!

Ještě něco bych měl vědět?

Zvyšuje se zájem lidí, kteří si chtějí nechat změřit triglyceridy, aniž by byli nalačno. Důvodem je, že vzorek bez lačnění snad lépe reprezentuje „obvyklou“ denní hladinu triglyceridů než ten odebraný nalačno. Prozatím však nejsou žádné zkušenosti s interpretací těchto „nelačných“ hodnot pro vyhodnocení rizika a proto dále je preferováno vyšetření krve nalačno.

Tento článek byl naposledy aktualizován 9. května 2015.