Lipoprotein o velmi nízké hustotě

Co je vyšetřováno?

Lipoprotein o velmi nízké hustotě představuje jednu ze čtyř hlavních lipoproteinových částic. Ostatní tři jsou lipoprotein o vysoké hustotě (HDL), lipoprotein o nízké hustotě (LDL) a chylomikrony. Každá částice se skládá ze směsi cholesterolu, triacylglycerolu a proteinu, ale v různých vzájemných poměrech jedinečných pro určitý druh částice. VLDL a chylomikrony obsahují nejvíce triacylglycerolu.

Částice VLDL se do krve uvolňují z jater, cirkulují v krevním oběhu a nakonec se přeměňují v částice LDL tím, že ztratí část triacylglycerolů a předají je jiným částem těla. Přibývá důkazů o tom, že VLDL hrají důležitou roli v aterogenezi, při níž se ve vnitřní stěně arterií tvoří plaky zužující jejich průsvit a bránící proudění krve, a vedoucí v konečném důsledku k srdeční chorobě.

V současnosti neexistuje jednoduchý přímý způsob jak měřit cholesterol ve VLDL. Skutečnost, že VLDL obsahují většinu cirkulujících triacylglycerolů a že složení jednotlivých lipoproteinových částic je relativně stálé, umožňuje zjistit koncentraci VLDL cholesterolu dělením koncentrace triacylglycerolů příslušným faktorem. Při uvádění koncentrace triacylglycerolů v mg/dl se jejich hodnota dělí 5, při uvádění koncentrace v mmol/l se hodnota dělí 2,2. Výpočet neplatí, jestliže je koncentrace triacylglycerolů vyšší než 4,5 mmol/l (400 mg/dl), protože potom jsou obvykle přítomny jiné lipoproteiny. Stanovení triacylglycerolů se provádí nalačno, jinak nejsou tyto výpočty použitelné.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Vzorek krve se získá venepunkcí z loketní žíly. Někdy se používá kapky krve z vpichu do bříška prstu.

Je třeba speciální přípravy na odběr vzorku?

Vzhledem k tomu, že se VLDL vypočítá z koncentrace triacylglycerolů, je příprava stejná jako pro vyšetření triacylglycerolů: lačnění po 9 až 12 h (je přípustná pouze voda) a zákaz alkoholu 24 h před odběrem krve.

Jak je vyšetření využíváno?

Výsledek vyšetření VLDL může být součástí tzv. lipidového profilu, tj. skupiny vyšetření požadovaných pro zjištění rizika srdeční koronární nemoci.

Zvýšení koncentrace VLDL cholesterolu se považuje za známku přítomnosti částic zvaných lipoproteinové zbytky (remnants), které jsou meziproduktem přeměny VLDL na LDL. Když je koncentrace VLDL vysoká, znamená to zpomalení této přeměny a hromadění přechodných částic přispívá k rozvoji aterosklerózy a srdeční koronární choroby.

Kdy je vyšetření požadováno?

Vyšetření VLDL se všeobecně nepožaduje samotné. Bývá součástí skupiny výsledků lipidového profilu, vyšetření podle nichž lékař posuzuje individuální riziko srdeční choroby.

Co výsledek vyšetření znamená?

Zvýšená hodnota VLDL (nad 0,77 mmol/l, tj. nad 30 mg/dl) se podobně jako zvýšený LDL považuje za rizikový faktor srdeční choroby a mozkové mrtvice. Přítomnost vysokého VLDL navíc k vysokému LDL může ovlivnit výběr terapie snižující hladinu cholesterolu.

Vysoké triacylglyceroly a vysoký VLDL jsou často spjaty s diabetem, konzumací alkoholu, nadváhou a obezitou, a proto k jejich snižování napomáhá vedle léčby také změna životního stylu.

Nízké hodnoty VLDL cholesterolu nejsou primárním cílem.

Další informace související s tímto vyšetřením

Cholesterol částic VLDL lze podobně jako všechny lipoproteinové frakce přímo měřit technikami elektroforézy a ultracentrifugace. Ty však jsou složité a nákladné a v klinických laboratořích se běžně neprovádí. Jsou zavedeny ve specializovaných laboratořích, většinou pro výzkumné účely.

Jak mohu snížit svou hladinu VLDL?

Tím, že existuje spojitost mezi VLDL a triacylglyceroly, můžete docílit snížení VLDL cholesterolu snižováním hladiny triacylglycerolů. Způsoby zahrnují změny k zdravějšímu způsobu života, snižování hmotnosti a pravidelné cvičení. Doporučuje se také vynechání sladkých jídel a zvláště alkoholu, protože to má silný vliv na triacylglyceroly. Lze také doporučit léčbu snižující hladinu cholesterolu. O správném postupu se poraďte se svým lékařem.

Horký K. (ed.): Lékařské repetitorium. Galén Praha, 2003, 788 s.
Racek J. et al.: Klinická biochemie. 2. přepracované vydání. Galén Praha 2006, 329 s.
Zima T. et al.: Laboratorní diagnostika. 2 přepracované vydání. Galén-Karolinum Praha, 2007, 906 s.

Jinde na webu
Jabor A. et al.: Encyklopedie laboratorní medicíny. Dostupné na www.sekk.cz.