Mykologické vyšetření

Co je testováno?

Houby jsou mikroorganismy vyskytující se v přírodě v jednobuněčné kvasinkové formě nebo větvené vláknité formě (také nazývané plísně). Pouze 20-25 druhů hub jsou klinicky významní původci infekcí. Mykologické vyšetření detekuje mykotickou infekci, umožňuje identifikaci původce infekce a stanovení vhodné léčby.

Mykotické infekce zahrnují infekce od povrchových kožních (superficiální) po orgánové hluboké infekce, infekce krevního řečiště, plic  a systémové infekce.

• Povrchové mykotické infekce jsou velmi běžné. Zahrnují infekce nehtů, nebo svědící, rudnoucí, šupinaté infekce kůže, známé například pod pojmem „atletická noha“. Dále se sem řadí kvasinkové infekce způsobující bílé plaky v dutině ústní, vaginální svědění a diskomfort. Podle the Centers for Disease Control and Prevention (CDC) téměř 75 % žen prodělá během života alespoň jednu kvasinkovou infekci.
• Plicní infekce, infekce krevního řečiště, systémové infekce: méně běžně houby vyvolávají plicní infekce, septikémii, či systémové infekce, které mohou postihnout kterýkoli orgán těla. Mykotické infekce plic typicky začínají náhodnou inhalací mikroskopických houbových spor. Ačkoli každý může dostat vážnou mykotickou plicní infekci, většina postižených bude vykazovat jen mírné až střední chřipkovité příznaky. Imunokompromitovaní pacienti, jako např. pacienti s HIV/AIDS, pacienti po transplantaci orgánů, pacienti predisponovaní diabetes, či jiným plicním onemocněním, vykazují vyšší riziko vážné mykotické infekce a systémové infekce, případně opakující se infekce.

Mykologické vyšetření je využíváno k detekci a identifikaci hub za účelem diagnózy infekce a stanovení efektivní léčby. Typicky vyšetření zahrnuje mikroskopické vyšetření preparátu ze vzorku, někdy s využitím preparačních a barvicích technik k detekci mykotických elementů. Toto může být postačující k určení, že se jedná o mykotickou infekci a u povrchových infekcí není vyžadováno žádné další testování.

V případě přetrvávající, orgánové, nebo systémové infekce, kdy je zapotřebí přesnější diagnóza, je mikroskopické vyšetření následováno dalšími testy, jako např. kultivačním vyšetřením, testem citlivosti, detekcí antigenu a protilátek, molekulární diagnostikou detekující houbovou nukleovou kyselinu.

Jak je odebírán materiál pro vyšetření?

Materiál k odběru vzorku závisí na lokalizaci infekce. U povrchových infekcí je vzorkem např. seškrab kůže či nehtu, vlas, vaginální sekret, moč.  U hlubokých infekcí, orgánový či systémových infekcí vzorky zahrnují např. moč, žilní krev, sputum, kostní dřeň, biopsii tkáně. V případě podezření na meningitidu je odebírán vzorek mozkomíšního moku.  

Je k zajištění kvality vzorku vyžadována příprava před vyšetřením?

Ne.

Jak je vyšetření prováděno?

Mykologické vyšetření je prováděno k detekci hub za účelem diagnózy infekce a stanovení efektivní léčby a sledování úspěšnosti léčby.

• V případě mnoha povrchových a kvasinkových infekcí je k diagnóze mykotické infekce dostačující vyšetření postižené části těla a mikroskopické vyšetření. Specifický původce infekce není vždy přímo identifikován. Lékař má k dispozici několik lokálních a orálních antifungálních látek a terapii volí podle praktických návodů a zkušeností.
• Pro diagnostiku a sledování přetrvávající a hluboké či systémové infekce lze využít řadu testů:
  • Kultivace je používána k identifikaci přítomných hub. Mnoho hub je pomalu rostoucích, takže výsledek vyšetření může trvat i týdny. Výběr nejvhodnějších antimykotik k léčbě je pak podložen testem citlivosti izolovaného houbového kmene z kultur kultivačního vyšetření.
  • Detekce houbových antigenů a protilátek může být použita k zjištění, zda pacient má, či nedávno měl specifickou mykotickou infekci. Jsou to rychlejší metody než kultivace, ale detekují pouze některé určité mykotické infekce, takže lékař potřebuje předem vědět, na který organismus testovat. Mnoho lidí má protilátky z předchozí expozice mykotickým organismům, takže pouhá přítomnost protilátek nemůže potvrdit probíhající infekci. V některých případech jsou odebírány a testovány vzorky krve v rozmezí 2-3 týdnů od sebe (akutní a rekonvalescentní vzorek) a jsou sledovány změny hladin protilátek. Vyhodnocení těchto vyšetření však trvá i několik týdnů.
  • Testy molekulární diagnostiky mohou být použity k identifikaci hub rostoucích v kulturách a také k přímé detekci specifické houby v odebraných vzorcích.

Následující tabulka shrnuje použití jednotlivých mykologických testů:

Vyšetření povrchových mykotických infekcí

Je-li zapotřebí detailnější diagnóza (jako v případě přetrvávající infekce, orgánové a systémové infekce), jsou vyžadovány další testy k identifikaci původce infekce a stanovení efektivní léčby. To obvykle zahrnuje kombinaci dříve zmíněných testů a testů následujících:

Vyšetření systémových mykotických infekcí

Kdy je vyšetření indikováno?

Mykologické vyšetření je vyžadováno při symptomech a podezření na mykotickou infekci. Příznaky mykotické infekce bývají často podobné infekcím, které jsou způsobeným bakteriemi a viry a mykologické vyšetření je pak v případě nejistoty indikováno k rozlišení původce infekce.

Mezi symptomy povrchových infekcí na kůži, nehtech, sliznicích indikující mykologické vyšetření patří:

• Svědění, zarudlé loupající se oblasti na kůži
• Ztluštělé, křehké, deformované nehty
• Bílé povlaky v ústní dutině
• Vaginální svědění a diskomfort (kvasinková infekce)

Hluboké a systémové mykotické infekce mohou vyvolat řadu symptomů v závislosti na postižené části těla. Symptomy zahrnují:

• Plicní infekce vede k chřipkovým příznakům jako např. kašel, horečka, bolest svalů, bolest hlavy, vyrážka.
• Příznaky infekce krevního řečiště (sepse): zimnice, horečka, nevolnost, zrychlený tep srdce.
• Příznaky infekce centrálního nervového systému (meningitida): trvalá bolest hlavy, ztuhlý krk, citlivost na světlo.

Mykologické vyšetřená může být žádáno po léčbě a periodicky během léčby ke sledování účinnosti léčby a detekci návratu infekce.

Co znamená výsledek vyšetření?

Interpretace mykologického vyšetření, mikroskopických preparátů a kultivace vyžaduje zkušenost a znalosti mykologie. Výsledky musí být hodnoceny společně se symptomy, zdravotní anamnézou a někdy i cestovní anamnézou pacienta.

Povrchové infekce

Mnoho povrchových mykotických infekcí je diagnostikováno na základě fyzikálního vyšetření. Vedle obecných symptomů infekce kůže vykazuje i charakteristické příznaky (vzhled infikovaných nehtů) a typickou lokalizaci na těle (atletická noha – mezi prsty). Klinické příznaky však nemohou říct, který mikrob je původcem infekce. Mikroskopické vyšetření a kultivace mohou pomoci v detekci a potvrzení mykotické infekce a napomoci volbě léčby.

Příklady povrchových mykotických infekcí:

• Kvasinkové infekce vyvolané druhy Candida
• Atletická noha
• Svědění
• Infekce kůže hlavy nebo vlasů
• Infekce nehtů na rukou nebo nohách
• Dermatomykóza - tinea

Infekce hlubokých tkání, plic, krve a systémové infekce

V případě přetrvávající, hluboké nebo systémové infekce je vyžadována úplná diagnostika a testy identifikace houbového původce infekce k zacílení léčby. To obvykle zahrnuje kombinaci testů, které jsou prováděny na vzorcích sputa, tkáně plic, krve, moči, mozkomíšního moku. Závažné mykotické infekce vyžadující detailnější diagnostiku:

• Aspergilóza
• Blastomykóza
• Coccidioidomykóza
• Kryptokokóza
• Histoplasmóza

Pro více informací o těchto infekcích viz článek Mykotické infekce/Fungal Infections.

Obecně vzato negativní výsledek znamená nepřítomnost mykotické infekce a symptomy mají pravděpodobně jiný důvod. Negativní vyšetření po antimykotické léčbě znamená, že léčba byla úspěšná.

Pozitivní výsledek znamená přítomnost houby, identifikuje druh houby způsobující infekci:

• Mikroskopické vyšetření (KOH preparát, fluorescenční preparát barvený Calcofluorem): detekce mykotických elementů znamená, že houba je pravděpodobný původce symptomů, toto vyšetření však nevede k identifikaci druhu houby.
• Kultivace: výsledky kultivace musí být interpretovány opatrně, interpretace závisí na typu materiálu použitého jako vzorek.
  • Nesterilní materiály jako kůže – pozitivní kultivace typicky uvádí identifikaci přítomné houby. Identifikované houby mohou být patogenní (schopné vyvolat infekci), oportunní (vyvolávající infekce jen u imunokompromitovaných), nebo houby patřící kběžné mikroflóře. Směs těchto typů hub je také možná.
  • Sterilní materiály, jako např. krev, mozkomíšní mok, správně odebrané tkáně nekontaminované běžnou mikroflórou – pozitivní kultura znamená identifikaci houby/hub jako původce infekce.
• Pozitivní detekce antigenu znamená, že testovaná houba je původcem infekce.
• Pozitivní výsledek detekce protilátek v jediném vzorku krve znamená expozici specifické testované houbě, neurčuje však, zda expozice byla současná, či v minulosti. Nárůst hladiny protilátek ve vzorku odebraném2-3 týdny po prvním indikuje aktivní či nedávnou mykotickou infekci. 
• Molekulární testy: detekce konkrétní houby molekulárním testem znamená, že detekovaná houba je původcem infekce, pokud byl test proveden na vzorku z primárně sterilního materiálu (krve, mozkomíšního moku, tkáně).

Něco dalšího, co bych měl znát?

Když houba, která vyvolává infekci, není ve vzorku přítomna v dostatečném množství, mykologické vyšetření může být falešně negativní.

U infikovaných osob s oslabeným imunitním systémem nemusí být produkovány protilátky.

Mykotické infekce musí být často odlišeny od jiných mikrobiálních infekcí, např. bakteriálních. V některých případech může dojít k směsné infekci, kdy je přítomen bakteriální i mykotický původce infekce. Testy k vyloučení jiných původců infekce:

• Preparát barvený gramovým barvením (Gram preparát) – rychlý test k mikroskopické detekci bakterií a hub ve vzorku.
• Bakteriální kultivace – využívána k vyloučení bakteriální infekce, či k prokázání souběžné bakteriální infekce.
• Detekce ART – prováděna při podezření na mykobakteriální infekci, např. TBC
• Hemokultura – při podezření na septikémii.

Houby žijí ve vlhkých prostředích jako jsou např. povrchy a okolí plaveckých bazénů, šaten sportovišť, uvnitř propocených bot a ponožek, v záhybech kůže, všude, kde je kůže udržována vlhká díky nesavému oblečení. Výskyt mykotické infekce kůže lze minimalizovat nošením žabek či sandálů při návštěvě bazénů, každodenní výměnou ponožek a prádla, vysoušením obuvi, hygienou těla.

Proč se mě lékař ptá na mé cestovatelské aktivity, když trpím na dlouhodobý kašel a horečku?

Některé houby se vyskytují přirozeně v určitých geografických oblastech, např. jihozápad USA, středozápad USA. Jestliže jste se pohybovali kolem vykopávek, či v jeskyních, mohli jste být vystaveni sporám hub. A to i v případě mnohem dřívějších cest. Infekce plic způsobené některými houbami se mohou vyvinout měsíce, a i roky po expozici. (Pro více informací viz článek Cestovatelské nemoci/Travelers' Diseases.)

Když můj lékař pomýšlí na mykotickou infekci, proč mám být testován na tuberkulózu?

Mnoho příznaků spojovaných s mykotickou plicní infekcí může být způsobeno i tuberkulózou. Lékař může navrhnout testy na tuberkulózu (např. mikroskopický preparát, kultivaci), aby vyloučil infekci způsobenou Mycobacterium tuberculosis (bakterie způsobující tuberkulózu). Organismy způsobující plicní mykotickou infekci i tuberkulózu patří k pomalu rostoucím agens v makroorganismu i v laboratorních podmínkách.

 Může se má mykotická infekce vyřešit sama bez léčby?

Někdy může, ale většinou bez léčby přetrvává. Plicní a systémové infekce se mohou zhoršovat a způsobovat trvalé poškození tkání a orgánů, dokonce i když příznaky nejsou těžké. Některé hluboké infekce jsou bez léčby téměř vždy smrtelné.

 Opravdu je nutné pokračovat s léčbou tak dlouho?

Ano. Dokonce i když se brzy začnete cítit lépe, je nutné dále dodržovat doporučení lékaře. Zatímco některé mykotické infekce mohou být vyléčeny během několika dní až týdnů, jiné mohou přetrvávat i při adekvátní terapii měsíce až roky.