České republice patří dlouhodobě smutné prvenství ve výskytu klíšťové encefalitidy v Evropě. Například vloni se s touto virovou infekcí nervového systému léčilo 774 osob, což bylo nejvíce za posledních 8 let. Odborníci varují, že mírná zima a deštivé počasí klíšťatům nahrává, a potvrzují to i aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu, které ukazují na nejvyšší aktivitu klíšťat. Hlavní ochranou před klíšťaty je přitom očkování, použití repelentu a v případě přisátí jejich včasné a bezpečné odstranění a dezinfekce.
Klíšťata u nás mohou přenášet nejen klíšťovou encefalitidu, ale řadu dalších nemocí včetně lymeské boreliózy, u které se počty hlášených případů v České republice v posledních letech pohybují mezi 4 a 5 tisíci za rok. Podle některých studií je až 28 % klíšťat přenašečem některé z nemocí. Proti většině nemocí není k dispozici očkování, což neplatí v případě klíšťové encefalitidy. Vysoká čísla nakažených touto nemocí se v tuzemsku přisuzují právě nízké proočkovanosti české populace. Při pohybu v přírodě je proto doporučená ochrana a v případě přisátí klíštěte jeho správné odstranění za pomoci dezinfekce. Krevní testy etekují protilátky proti lymeské borelióze z krve nebo mozkomíšního moku, pokud jsou přítomny symptomy poškození centrálního nervového systému. Pokud se zjistí protilátky v krvi, znamená to, že jste přišli do kontaktu s bakterií známou jako Borrelia burgdorferi, která byla přenesena z infikovaného klíštěte. Více na LabTestsonline.cz
Hlavním teritoriem klíšťat jsou listnaté a smíšené lesy. Setkat se s nimi lze ale i v parcích, na zahradách, loukách a březích řek a rybníků. Nejvíce se klíště vyskytuje tam, kde je tráva vysoká alespoň dvacet centimetrů, přičemž standardně žije ve výšce do jednoho metru. V jehličnatých lesích a na suchých místech jich bývá nejméně. Míru aktivity klíšťat hodnotí desetibodovou stupnicí pravidelně Český hydrometeorologický ústav, přičemž například stupeň aktivity 7 značí velké riziko nákazy, proto je vhodné používat repelent a nevstupovat do křovin, nelehat si do trávy, a to zejména na okraji lesů, vodních toků a listnatého mlází. Od stupně 9 je lepší se listnatým a smíšeným lesům raději vyhýbat a samozřejmě používat repelent.
Pokud je člověk napaden klíštětem, nejdůležitější je jeho rychlé a správné odstranění a dezinfekce kvůli snížení rizika přenosu infekce. Jak správně odstranit klíště?
- Místo přisátí a blízké okolí vyčistěte jodovým nebo jiným dezinfekčním prostředkem a nechte chvíli působit, aby se zahubily choroboplodné zárodky, které může klíště na člověka přenést.
- Pomocí speciální pinzety, plastové karty nebo obyčejné navlhčené textilie (ručník, žínka) viklejte klíštětem ze strany na stranu. Vhodné je použít i latexové rukavice.
- Klíšťaty netočte, abyste je nepřetrhli. Pokud klíště přetrhnete, doporučují odborníci návštěvu lékaře pro jeho celé odstranění. Zvyšuje se totiž riziko nákazy, delší hojení, případně zánět.
- Místo po vytaženém klíštěti opět dobře vydezinfikujte jodovým nebo jiným dezinfekčním prostředkem.
- Odstraněné klíště zlikvidujte – na klíště nesahejte holýma rukama ani ho nemačkejte. Zabalte do kousku papíru a spláchněte do záchodu.
Místo po přichycení klíštěte často vyvolává začervenání pokožky. Objeví-li se menší červený flíček, který svědí, jde o normální reakci. Pokud se ale skvrna začne zvětšovat a zbělá, vyhledejte co nejdříve lékaře.
Nejčastější mýty o klíšťatech
- Klíšťata padají ze stromů. To je velký omyl, protože klíšťata žijí ve výšce do jednoho metru, sedí na stéblech trávy nebo dole v podrostu a číhají na svou oběť.
- Nepotírat olejem nebo krémem, jinak se klíště do rány vyzvrací. Není prokázáno, že by se klíště pod olejem dusilo a vyzvracelo do rány mikroby. Nákazu na hostitele přenáší vypouštěním slin ze slinných žláz. Místo přisátí by se mělo hlavně důkladně potřít dezinfekcí na bázi jodu.
- Klíště vytáčejte proti směru hodinových ručiček. Klíště není „šroubek“, nemá žádné závity, a proto nemá smysl s ním točit. Stačí s ním jen pohybovat a viklat, aby se pustilo.