Zeptejte se lidí kolem sebe, k čemu potřebujeme vitamin D a jak ho získáváme. Většina z nich si vzpomene na kapičky novorozencům proti křivici, osteoporózu seniorů a jako zdroj uvede sluníčko. A pokud nejsou ani v jedné věkové skupině, problém s vitaminem D se jich netýká. Není právě nízká znalost potřeby vitaminu D příčinou kritického nedostatku v populaci? Co víc bychom ještě měli vědět?
Zeptali jsme se profesora Ondřeje Topolčana, primáře oddělení imunochemické diagnostiky FN v Plzni.
Pane profesore, kde vy spatřujete problém nedostatku vitaminu D v populaci?
Jednou z příčin je naše zeměpisná poloha. Tvorba vitaminu D v kůži je ovlivněna především úhlem, pod kterým UV paprsky dopadají na zemský povrch, přitom optimální úhel je mezi 420 a 65,50. Tyto úhly mezi Zemí a Sluncem jsou u nás pouze od konce jara do začátku podzimu. Velkou roli hraje i intenzita slunečního svitu, která musí být vyšší než 3 (UV index). Z toho vyplývá, že sluněním v zimě vitamin D nezískáme. To myslím mnoho lidí neví.
Dalším důležitým rizikovým faktorem je současný životní styl většinové populace. Lidé mnohem více pracují, ale i tráví svůj volný čas v uzavřených prostorách a nemají šanci přirozeně získat vitamin D ze slunce. A pokud se pohybují venku, mají kůži zakrytou oblečením nebo natřenou opalovacím krémem s vysokým faktorem, je syntéza vitaminu D snížena či úplně blokována. Nedostačující je i nabídka potravin s vysokým množstvím vitaminu D. Z potravy pochází 10–20 % cirkulujících forem vitaminu D, což by mohl být také velmi důležitý zdroj.
Má nějaký vliv i věk a případně naše váha?
Schopnost absorpce je samozřejmě ovlivněna i věkem. Obecně starší lidé absorbují méně vitaminu D než mladší. Hladina vitaminu D je dále ovlivněna některými nemocemi a ve značné míře i obezitou, což také lidé neberou v úvahu. Vitamin D je mj. ve větší míře ukládán do tukové tkáně. Existuje výrazně negativní vztah mezi 25(OH)D a indexem tělesné hmotnosti (BMI). Redukce tělesné hmotnosti naopak vede k mobilizaci vitaminu ze zásob organismu.
Jaký je největší význam vitaminu D?
Řekl bych, že jeho výjimečnost spočívá v jeho vlivu na celý organismus. Podporuje optimální funkci buněk v celém těle. Nedostatek vitaminu D negativně ovlivňuje činnost kosterní a svalové soustavy, imunitního systému, srdce a cév, kůže. Je prokázána souvislost mezi jeho nedostatkem a třinácti druhy nádorových onemocnění.
Můžete nám tuto souvislost s rakovinou objasnit?
Existence vztahu mezi intenzitou slunečního záření a frekvencí výskytu kolorektálního karcinomu, nádorů prsu a nádorů plic byl popsán několika autory již v letech 1937–1941. Pozdější výzkumy ukázaly, že vitamin D u nádorů brání nekontrolovanému invazivnímu buněčnému růstu a na druhé straně současně stimuluje zánik nepotřebných či poškozených buněk. Jen pro příklad bych mohl uvést výzkum kanadských vědců, kteří zjistili u žen s diagnózou rakoviny prsu, že u nich hrozí až dvakrát vyšší riziko rozšíření nemoci do těla, pokud budou mít nedostatek této látky. Ta rovněž zlepšuje citlivost organismu na onkologickou léčbu. Vztah deficitu vitaminu D a různých nemocí, je nyní předmětem intenzívního lékařského výzkumu a zároveň i diskuzí na mezinárodních konferencích.
V průběhu pandemie COVID-19 se v médiích poukazovalo na význam vitaminu D. Ve vašich laboratořích v Plzni se COVID-19 testoval, vidíte i vy souvislosti?
Naše laboratoř je první v České republice, která systematicky sleduje hladiny D vitaminu u všech pacientů s onemocněním COVID-19. U většiny nemocných zjišťujeme, jak jsme i předpokládali, že mají až extrémně nízké hladiny vitaminu D. Stále častěji jsou virové a bakteriální infekce dávány do souvislosti s nedostatkem vitaminu D, který způsobuje oslabení funkce imunitního systému. Je tomu tak proto, že dostatek vitaminu D je nezbytný pro aktivaci T lymfocytů a dalších složek buněčné imunity, bez které není možno zajistit obranu organismu. Řada studií dokazuje ochranný efekt vitaminu D nejen u infekcí horních dýchacích cest, ale i při postižení plic a při tuberkulóze (TBC). Nová data navíc vysvětlují i pozorování, že normální hladiny vitaminu D snižují výskyt astmatu, který je běžně aktivován právě respiračními viry. Zejména u skupiny s nejnižšími hladinami vitaminu D (pod 25 nmol/l) se výskyt respiračních infekcí po suplementaci vitaminem D zmenšil na polovinu.
Je běžné nechat si změřit hladinu vitaminu D?
Vyšetření 25-hydroxy-vitaminu D je vyžadováno u pacientů s nízkou hladinou vápníku v séru nebo má-li pacient symptomy nedostatku vitaminu D. Pokud vás jeho stav v organismu zajímá, můžete si vyšetření samozřejmě zaplatit i sami. Co se týká výsledků, doporučuji poradit se s lékařem. Protože pro vyšetření vitamínu D není k dispozici žádné standardní referenční rozmezí. Referenční hodnoty jsou závislé na spoustě faktorů, jako jsou věk pacienta, pohlaví, vzorek populace nebo použitá metoda. Podrobné informace o vyšetření najdete na www.labtestsonline.cz.
Určitě je informovanost o vitaminu D velmi důležitá. Pokud budeme vědět, že pro správné fungování našeho organismu potřebujeme dostatek tohoto vitaminu, zaměříme se na jeho pravidelný příjem, a to během celého života. Rozumným sluněním, konzumací rybího tuku nebo ryb, zejména tučných mořských, mléčných výrobků, případně užíváním léků nebo potravinových doplňků, které vitamin D obsahují, pomůžeme našemu organismu fungovat ve zdraví co nejdéle.
Doporučená hladina 25-OH vitaminu D se pohybuje někde mezi 75-150 nmol/l, toxické nejsou hladiny do 500 nmol/l, což představuje dávku cca 800-4000 IU /den. Pro představu 1 kapka Vigantolu (vitamin D prodávaný v lékárně na předpis) obsahuje 500 IU. A pozor: užívání Vigantolu s jídlem je klíčové, neberte ho proto nalačno.