Přestavba genu pro T-buněčný receptor

Této test vyšetřuje charakteristické změny (přestavby) v genech T-buněk. Tato informace je pak nápomocná při diagnostice T-buněčného lymfomu.

T-buňky jsou typem lymfocytů (druh bílých krvinek), které chrání tělo před infekcí. Přestavby v dílčích částech jejich DNA, zvané receptorové geny, jsou běžnou součástí jejich vývoje. Tyto přestavby dávají vzniknout velké zásobě různorodých T-buněk, což umožňuje ochranu před mnoha různým typy infekce. Konečné pořadí, ve kterém jsou geny přestaveny, se nazývá přestavbový profil a v rámci všech T-buněk v těle se tento profil velmi liší.

U lymfomu jsou T-buňky dané postižené tkáně (krev, lymfatická uzlina, kůže) stejné a jejich přestavbový profil je téměř shodný. Lymfomy vznikají, když abnormální T-buňka vytváří mnoho kopií sebe sama (klony). Tyto klony rostou a dělí se nekontrolovaně a přerůstají normální T-buňky.

Test klonality T-buněčného receptoru vyhodnocuje, zda jsou T-buňky ve vzorku a jejich přestavbové profily stejné či různorodé. Tato informace pak spolu s dalšími známkami a příznaky pomáhá určit diagnózu případně zhodnotit zbytkovou nemoc či opětovný návrat onemocnění.

Většinu non-Hodgkinových lymfomů v ČR tvoří B-lymfomy (90 %) na základě údajů Kooperativní Lymfomové Skupiny (KLS). Zbytek, tedy 10 %, tvoří T-lymfomy, které jsou členěny na mnoho různých druhů a jsou vzácné.

Pro další detaily o T-buňkách a tomto testu shlédněte níže na Časté otázky.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Musí být provedena biopsie kostní dřeně, lymfatické uzliny či jiné tkáně, většinou školeným specialistou. Někdy lze vyšetřit tekutina z některé tělesné dutiny (výpotek). V některých případech lze vyšetření provést I z krve.

Je třeba speciální příprava na odběr vzorku?

Není potřeba.

Jak je vyšetření využíváno?

Vyšetření klonality T-buněčného receptoru je využíváno k diagnostice T-buněčných lymfomů a k určení zbytkové nemoci či návratu onemocnění.

Je mnoho různých druhů T-lymfomů a každý má jiné charakteristiky, prognózu a odpověď na léčbu. Vzniklo několik klasifikačních systémů k rozdělení této různorodé skupiny. V současnosti je nejvíce využívána klasifikace WHO (více na stránce věnované Lymfomům).

Testování na T-lymfom je většinou mnohastupňový proces, který začíná s:

1. Krevním obrazem a diferenciálním rozpočtem bílých krvinek k určení počtu, typu a zralosti bílých krvinek v krvi. Výsledek může odhalit zvýšený počet lymfocytů nebo přítomnost abnormálních forem
2. Zhodnocením krevního nátěru, kostní dřeně, lymfatické uzliny, biopsie kůže či jiné tkáně, obvykle prováděném patologem s využitím mikroskopu.
3. Pokud je indikována, je doplněna imunofenotypizace vzorku za použití flowcytometrie nebo imunohistochemie. Toto vyšetření ukáže přítomnost či nepřítomnost charakteristických povrchových nebo cytoplazmatických znaků buněk. Tyto běžně vyšetřované parametry se nazývají CD antigeny (z anglického clusters of differenciation) a jsou řazeny číselně. Charakter rozložení CD antigenů nám pak dává informaci, zda jsou T-buňky klonální (vzniklé množením jedné buňky) a mohou dále určit typ T-lymfomu.

 Zmnožení T-buněk může být benigní i maligní. Pokud po výše uvedených testech stále není jistota, zda se jedná o nádorovou populaci, může být proveden právě test klonality T-buněčného receptoru.

Tento test může být někdy využit ke kontrole účinnosti léčby, k detekci zbytkové nemoci nebo návratu onemocnění při přítomnosti abnormálních monoklonálních buněk.

Kdy je vyšetření požadováno?

Test je proveden, pokud jsou přítomny známky a příznaky lymfomu, jako jsou:

• Jedna nebo více zvětšených nebolestivých lymfatických uzlin v závislosti na lokalizaci (krk, hrudník, podpaží, břicho, třísla)
• Kožní léze
• Zvětšená slezina či játra
• Únava
• Horečky
• Noční pocení
• Nevysvětlitelná ztráta hmotnosti
• Neurologické příznaky při postižení CNS

Nálezy z krevního obrazu a diferenciálního rozpočtu mohou být první známkou, že by osoba mohla mít lymfom a to v době kdy jsou příznaky ještě mírné, nebo úplně chybí.

Vyšetření má být provedeno, pokud ostatní vyšetření naznačují přítomnost lymfomu, ale výsledky jsou nejednoznačné. Například:

• Zvýšené množství lymfocytů, obzvláště abnormálního vzhledu při vyšetření krevního obrazu a krevního nátěru
• Známky lymfomu v biopsii ze tkáně, kostní dřeně nebo přítomnost v tělesné tekutině
• Imunofenotypizačně zjištěné známky lymfomu, které jsou však nejednoznačné pro T-lymfom
• Ze všech vyšetření je patrná přítomnost T-lymfomu a ošetřující lékař chce potvrdit diagnostický závěr

Test lze rovněž provést, pokud byl pacient léčen pro lymfom k určení odpovědi na léčbu.

Co výsledek vyšetření znamená?

Výsledek testu je obvykle vydán specialistou v oboru patologie, přesněji řečeno patologem zabývajícím se poruchami kostní dřeně a krvetvorby (hematopatolog). Test musí být vydán v návaznosti na výsledky ostatních vyšetření a klinických nálezů při známosti jejich omezení.

Tento test pomáhá potvrdit, zda je sledovaná populace T-buněk klonální. V podstatě, pokud je přítomna klonální populace T-buněk a ostatní vyšetření rovněž ukazují na přítomnost T-lymfomu, daný pacient má T-lymfom.

Příklady lymfomů, které mohou být tímto testem vyšetřovány, jsou:

• Anaplastický velkobuněčný T-lymfom
• Angioimunoblastický T-lymfom
• T-lymfom asociovaný s enteropatií
• Hepatosplenický T-lymfom
• Extranodální NK/T-lymfom, nosní typ
• Mycosis fungoides
• Sézaryho syndrom
• Periferní T-lymfom, blíže neurčený
• T-lymfoblastický lymfom/leukemie
• T-buněčná leukemie z velkých granulárních lymfocytů
• T-prolymfocytární leukemie

Negativní výsledek nezbytně nevylučuje možnost lymfomu. Test může být negativní, pokud není dostatečně citlivý k detekci klonálních buněk, případně jsou přítomné mutace, které se běžně nevyšetřují. Případně může být přítomen B-buněčný lymfom.

Jaké jsou další informace o T-buňkách?

Během imunitní odpovědi je důležité, aby T-buňky rozlišovaly cizí a vlastní buňky, protože jsou zodpovědné za likvidaci nakažených buněk a signalizaci B-buňkám, aby začaly produkovat protilátky.

Receptory a bílkovinné struktury na povrchu T-buněk jim napomáhají identifikovat a vyhodnotit vlastní a cizí buňky, stejně jako další látky, které vyvolávají imunitní odpověď (antigeny). Jsou dva typy T-buněčných receptorů, každý složený ze dvou různých podjednotek. Geny pro T-buněčné receptory kontrolují vývoj těchto podjednotek. Přestavby těchto genů jsou běžnou částí vývoje T-buněk. Cílem přestavby je tvorba široké škály různých receptorů, které následně mohou zachytit mnoho antigenů, se kterými se člověk denně setkává. Normální populace T-buněk tedy obsahuje mnoho různých přestavbových profilů, je tedy polyklonální.

U T-lymfomu se ale začínají množit stejné T-buňky. Tyto monoklonální buňky nefungují normálně, jejich množení není regulované a někdy ani neumírají jako běžné buňky. Nádorová populace T-buněk se pak hromadí a vytlačuje normální buňky, může se dokonce šířit krví nebo lymfatickými cestami do ostatních částí organismu.

Všechny monoklonální buňky mají stejný přestavbový profil genu pro T-buněčný receptor a obvykle dominují v postižené tkáni. Test zaměřený na detekci tohoto dominantního profilu je pak základem diagnostiky nádorové populace T-buněk. To může potvrdit diagnózu T-lymfomu, případně zjistit zbytkové buňky po léčbě.

Další informace související s tímto vyšetřením

Test může být zopakován, pokud vzorek neobsahuje dostatek DNA k vyšetření.

Detekce klonality T-buněčného receptoru není synonymem pro nález T-lymfomu. Malá klonální populace může být přítomna u autoimunitních onemocnění, infekcí, imunosuprese a imunodeficitů.

Zároveň přítomnost falešně pozitivních i falešně negativních výsledků znamená, že výsledek testu musí být vždy korelován s ostatními nálezy.

Za jak dlouho bude výsledek testu?

To záleží na laboratoři, která vzorek vyšetřuje. Nejedná se o běžné vyšetření a ne každá laboratoř ho provádí. Vzorek je většinou poslán do referenční laboratoře, což může výsledek pozdržet. Obvyklá doba je několik týdnů.

Může výsledek testu napovědět něco o prognóze mého onemocnění?

Nemůže. Pozitivní výsledek pouze pomáhá stanovit diagnózu T-lymfomu. Samotná prognóza je pak většinou spojena s typem T-lymfomu, ale liší se pacient od pacienta.

Jak časté jsou T-lymfomy?

Na základě dat české Kooperativní lymfomové skupiny (KLS) jsou non-Hodgkinské lymfomy jednou z nejčastějších malignit v ČR. V roce 2016 bylo diagnostikováno 1520 nových případů lymfomů, tedy zhruba 14 osob na 100 000 obyvatel. Zhruba 10% tvoří T-lymfomy. Celkově je patrný vzrůstající trend nově diagnostikovaných případů, který v posledních letech zpomaluje. Úmrtnost na lymfomová onemocnění se dlouhodobě snižuje.

Na této stránce

Testy: krevní obraz, diferenciální rozpočet bílých krvinek, krevní nátěr, imunofenotypizace, chromosomální analýza, vyšetření kostní dřeně, klonalita genu pro imunoglobuliny

Onemocnění: Lymfom, Leukemie, onemocnění kostní dřeně

Jinde na webu

www.lymphoma.cz – Česká kooperativní lymfomová skupina (KLS)

www.lymfomhelp.cz – pacientský web pro nemocné s lymfomem

Zdroje

(2018 Srpen - Revidováno) Diagnostické a léčebné postupy u nemocných s maligními lymfomy, 10. Vydání, Belada D., Trněný M., a kol. autorů KLS

(2017 March 24 Revised). Types of Non-Hodgkin Lymphoma. American Cancer Society. Dostupné online na: https://www.cancer.org/cancer/non-hodgkin-lymphoma/about/types-of-non-hodgkin-lymphoma.html. Accessed on 05/01/17.

(© 1995–2017). T-Cell Receptor Gene Rearrangement, PCR, Blood. Mayo Clinic Mayo Medical Laboratories. Dostupné online na: http://www.mayomedicallaboratories.com/test-catalog/Clinical+and+Interpretive/83122. Accessed on 05/01/17.

Chitgopeken, P. and Sahni, D. (2014 April). T-Cell Receptor Gene Rearrangement Detection in Suspected Cases of Cutaneous T-Cell Lymphoma. Journal of Investigative Dermatology (2014), Volume 134. Dostupné online na: http://www.jidonline.org/article/S0022-202X(15)36699-9/fulltext?cc=y=. Accessed on 05/01/17.

Yu, Y. et. al. (2015 October 7). LymAnalyzer: a tool for comprehensive analysis of next generation sequencing data of T cell receptors and immunoglobulins. Nucleic Acids Res. 2016 Feb 29; 44(4): e31. Dostupné online na: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4770197. Accessed on 05/01/17.