Rakovina slinivky břišní

Časné příznaky či obtíže u nádorů pankreatu většinou chybí či jsou nespecifické, jak bylo uvedeno již výše. Patří mezi ně: bolest břicha, nevolnost, ztráta chuti k jídlu, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti, žloutenka.  Mezi typické příznaky pokročilého nádoru slinivky břišní patří trvalá bolest břicha, nevolnost, zvracení, porucha trávení potravy a neschopnost organismu kontrolovat hladinu cukru v krvi.

Laboratorní vyšetření

V současné době neexistuje žádný citlivý laboratorní test k časnému odhalení karcinomu slinivky. Diagnóza je obvykle stanovena až poté, kdy je nádor již v pokročilém stadiu a detekce je možná většinou pomocí zobrazovacích metod a jednoznačně prokázána na základě biopsie. Mezi používané laboratorní testy patří:

• Rozšířený metabolický panel: skupina laboratorních testů k vyšetření hladiny bilirubinu (žlučové barvivo), jaterních, ledvinových testů a glykémie.
• CA 19-9 (cancer antigen 19-9: nádorový marker relativně specifický pro nádory pankreatu; dá se využít pro včasný záchyt recidivy,  ne však pro diagnózu časného stadia rakoviny.
• CEA (karcinoembryonální antigen): užívá se ke sledování pacientů spolu s CA 19-9.
• Další testy, jako je obsah tuku ve stolici, trypsinogen, pankreatická amyláza a lipáza či elastáza ve stolici, se užívají k vyšetření schopnosti produkce trávicích enzymů ve slinivce břišní a pomáhají stanovit potřebu náhrady či doplnění trávicích enzymů.

Další diagnostické metody

• CT (počítačová tomografie) – slouží  k posouzení velikosti a umístění nádoru, a přítomnosti metastáz
• ERCP (endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie) – pacientovi se přes žaludek do dvanáctníku zavádí speciální přístroj (endoskop) a sondují se žlučové a pankreatické vývody, kam se může vstřikovat RTG-kontrastní látka k následnému RTG zobrazení vývodných cest, pomocí této metody je možné zavádět stenty k udržení průchodnosti žlučových a pankreatických vývodů.
•  Sonografické vyšetření břicha (USG vyšetření)
• Angiografie a MRI (magnetická rezonance)
• PET/ CT – posouzení pokročilosti (metastazování) nádoru
• Biopsie: odběr vzorku tkáně slouží k potvrzení nádorového onemocnění, často se provádí pod přímou CT kontrolou
• RTG plic
• Laparoskopie, explorativní laparotomie

• Kouření (asi 30 % nádorů slinivky vzniká v přímé souvislosti s kouřením)
• Věk (nejčastější výskyt nad 60 let)
• Pohlaví (muži mají o 30 % větší riziko než ženy)
• Dlouhodobý (chronický) zánět slinivky břišní, např. jako následek dlouhodobé konzumace alkoholu
• Cukrovka
• Strava bohatá na maso a tuky
• Dlouhodobý kontakt s chemickými látkami, jako jsou některé pesticidy a ropné produkty
• Rodinná anamnéza (vliv rodinné dispozice se podílí na 5 – 10 % případů)

Je třeba si však uvědomit, že jak u lidí s rizikovým faktorem nádor vzniknout nemusí, tak naopak může vzniknout i u lidí bez jakéhokoliv rizikového faktoru.

Způsob léčby a prognóza nádoru slinivky  jsou dány především celkovým stavem pacienta (tzv.performance status) a rozsahem onemocnění Ten je určen pomocí běžného dělení na stádia (stádium 0 – stádium IV) či členění na nádory:

• resekabilní – ohraničené na slinivku a mohou být chirurgicky kompletně (radikálně) odstraněny
• inoperabilní, místně (lokálně) pokročilé – nádor je rozšířen do okolních tkání a není kompletně odstranitelný
• metastazující – nádor je rozšířen i do dalších vzdálených tkání či orgánů v těle

Kompletní chirurgické odstranění je možné pouze v 15 % případů. Rozsah chirurgického zákroku je dán tím, kde je nádor uložen, jaké je velikosti, postižením lokoregionálních uzlin či přítomností vzdálených metastáz a celkovou kondicí pacienta. Chirurgické výkony na pankreatu jsou velmi obtížné a vyžadují zkušeného chirurga. Samotný zákrok je spojen s celou řadou závažných komplikací a vyžaduje následně rekonvalescenci.

Chirurgické výkony se dělí:

• Výkon dle Whippleho: odstraní se hlava pankreatu, část tenkého střeva,žlučovod a žaludek
• Distální pankreatektomie: odstraní se tělo a ocas pankreatu spolu se slezinou
• Celková pankreatektomie: odstraní se celý pankreas, část tenkého střeva, část žaludku, společný žlučovod, žlučník, slezina a okolní mízní uzliny.

U časných stádií nádoru, pokud je tumor kompletně odstraněn, je následně indikována adjuvantní (zajišťovací) chemoterapie či adjuvantní chemoradioterapie, které mají zajistit odstranění možných mikroskopických zbytků nádoru, například ve formě jednotlivých nádorových buněk v krvi či mízních cestách.. Z chemoterapeutik se nejčastěji používá 5-fluorouracil (5-FU) či gemcitabin. U pokročilejších nádorů je nutné zajistit drenáž žlučových cest, dále je indikována paliativní (potíže mírnící) chemoterapie či chemoradioterapie opět na bázi 5-FU či gemcitabinu. Cílem této léčby je zabránit dalšímu postupu nemoci.

U nemocných v horším celkovém stavu nebo při významných dalších onemocnění, kdy by přínos léčby jistě nepřevýšil její možná rizika, je volena pouze podpůrná péče (best supportive care). Její cílem je zajistit maximální možnou kvalitu života, jedná se tedy o zajištění tlumení bolesti, průchodnosti žlučových cest nebo péče o nutriční stav nemocného.

Pacienti s neoperovatelným nádorem slinivky břišní se mohou zúčastnit lékařských studií testující nové léky.

1. Lefler J. Karcinom pankreatu 2005 – současný stav problematiky diagnostiky a léčby. Interní medicína pro praxi, 2005; 7-8: 360 – 363 http://www.solen.cz/savepdfs/int/2005/07/10.pdf

2. Karásek P. Zhoubné nádory slinivky břišní. 2006. Dostupné on line: http://www.linkos.cz/pacienti/pankreat_clanek.php?t1=1&t2=1&t3=1&t=1

3. Cascinu S., Falconi M., Valentini V., Jelic S. ESMO Clinical Practice Guidelines for diagnosis, treatment and follow-up. Ann. Oncol., 21, 2010, (Supplement 5): v55 – v58

4. Zásady cytostatické léčby maligních onemocnění. 11. vydání. Česká onkologická společnost, 2010. Dostupné on line: www.linkos.cz

5. Huguet F., Girard N., Seblain-El Guerche et al. Chemoradiotherapy in the management of locally advanced pancreatic carcinoma: a quantitative systematic review. J. Clin. Oncol., 27, 2009: 2269 – 2277

6. Pagana, Kathleen D. & Pagana, Timothy J. (2001). Mosby’s Diagnostic and Laboratory Test Reference. 5th Edition: Mosby, Inc., Saint Louis, MO

7. American Cancer Society. Pancreatic Cancer Detailed Guide. PDF dostupné na: http://www.cancer.org

8. NCI (2002, February 8, posted). What you Need to Know about Cancer of the Pancreas. National Cancer Institute, cancer.gov [On-line information]. Dostupné na: http://www.cancer.gov

9. Pancreas Foundation [On-line information]. Dostupné na: http://www.pancreasfoundation.org/pancreaticcancer.html

10. Mayo Clinic (2002, August 5). What is Pancreatic Cancer? Mayo Clinic [On-line information]. Dostupné online na: http://www.mayoclinic.com/invoke.cfm?id=DS00357

11. American Cancer Society. Cancer Facts and Figures 2006 [On-line information]. Dostupné online na: http://www.cancer.org