Test na okultní krvácení ve stolici

Co je vyšetřováno?

Test na okultní krvácení (OK) ve stolici zjišťuje okultní, jinak řečeno skryté krvácení ve stolici. Normálně se během trávení ztrácí z žaludku nebo střeva jen velmi malé množství krve. Tato krev není ve stolici vidět a nepůsobí pozitivní výsledek testu na OK. Pozitivní nález OK ve stolici ukazuje na přítomnost abnormálního množství krve, které se ztrácí v zažívacím traktu.

Polypy, výrustky, které prominují do lumina střeva nebo konečníku mohou být křehké a nepravidelně krvácet, například při dotyku s pohybující se tráveninou. Uvolněná krev není obvykle ve stolici vidět, ale může být detekována testem na OK. Nezhoubné polypy jsou u lidí nad 50 let relativně časté, mohou být ale potenciálně nebezpečné přechodem do zhoubné formy nádoru. Většina karcinomů tlustého střeva vzniká z benigních střevních polypů. Krev ve stolici může upozornit na přítomnost polypů, které neodhaleny mohou progredovat do karcinomu. Toto malé množství krve může být často prvním a občas jediným příznakem časného karcinomu tlustého střeva. To činí test na OK vhodným skríningovým postupem pro karcinom tlustého střeva a konečníku.

Existují různé metody pro zjištění okultního krvácení:

• Guajaková metoda, která používá chemický indikátor, který vykazuje změnu barvy v přítomnosti krve se již nepoužívá.
• Imunochemická metoda používá k detekci krve ve stolici protilátku proti lidskému hemoglobinu

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

V případě imunochemických testů se může způsob odběru vzorku stolice lišit podle výrobce testu. Obvyklý postup používá speciální kartáček s násadou nebo jinou pomůcku k získání vzorku z povrchu stolice. Kartáček nebo jiná pomůcky se použije k přenesení vzorku stolice do odběrové zkumavky se stabilizačním roztokem. Moderní testy používají odběrové zkumavky s vnitřním separátorem odstraňující nadbytečně odebranou stolici. Velmi důležité je po zasunutí odběrového kartáčku se stolicí do zkumavky již kartáček znovu nevysunovat, neopakovat odběr stolice.

Je třeba nějaké přípravy k vyšetření k zajištění kvality vzorku?

Pro imunochemické metody neexistuje žádné dietní nebo léková omezení a není nutné se vystříhat dentálních zákroků v dutině ústní. Test detekuje pouze krev pocházející z dolní části zažívacího traktu (tlusté střevo) použitím protilátky proti lidskému hemoglobinu.

Jak je vyšetření využíváno?
Hlavní využití testu OK spočívá ve včasném odhalení rakoviny tlustého střeva. Krev ve stolici může být jediným časným příznakem rakoviny. Je-li rakoviny zjištěna včas zvyšuje se naděje na vyléčení. Test na OK není diagnostický pro rakovinu tlustého střeva; jsou nutné další diagnostické postupy, které zjistí zdroj krvácení, protože zjištěná krev ve stolici může svědčit pro jiné gastorintestinální choroby.

Sekundární použití testu na OK je pátrání po příčinách anémie, jako jsou např. krevní ztráty z krvácejícího žaludečního vředu. Jestliže máte příznaky a projevy anémie, jako je únava, nízký hemoglobin a hematokrit, nebo neobvykle tmavou stolici, může ošetřující lékař požadovat provedení testu na OK.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření stolice na OK se většinou provádí jako součást rutinního vyšetření. Obvykle je test používán primárně jako screeningové vyšetření pro včasnou diagnózu rakoviny tlustého střeva. Je doporučováno provádět jej každoročně od věku 50ti let nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře vzhledem k rodinné anamnéze. Většina osob, u kterých je test proveden je bez klinických příznaků choroby.

Pozitivní výsledek imunochemického testu znamená přítomnost krvácení někde v oblasti dolní části zažívacího traktu. Jelikož test detekuje pouze lidský hemoglobin, nemůže být pozitivní v případě jiných zdrojů krve, např. z potravy. Navíc hemoglobin pocházející z krvácení v horní části zažívacího traktu se rozloží dříve než dosáhne dolní část zažívacího traktu a není tak imunochemickým testem detekován. Proto je imunochemický test více specifický než test s guajakovou kyselinou.

Pozitivní test na OK kteroukoliv metodou vyžaduje další vyšetření. To většinou zahrnuje zobrazovací techniky jako sigmoideoskopii nebo kolonoskopii

Co výsledek vyšetření znamená?
Test na OK ve stolici je normálně negativní. Pozitivní výsledek testu řekne vašemu lékaři, že je přítomné krvácení někde v zažívacím traktu. Krev může pocházet z žaludečního vředu, divertikulózy, krvácejícího polypu, zánětlivých onemocnění střeva, hemoroidů, nebo z benigního nebo maligního nádoru. Cokoliv, co prominuje do lumina střeva, jako je polyp nebo nádor, je zraňováno pohybem stolice při pasáži střevem a může být zdrojem intermitentního krvácení. Toto malé množství krve je často prvním a občas jediným příznakem časného stádia rakoviny tlustého střeva. To činí z testu na OK užitečný screeningový prostředek.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Krvácení, zvláště z polypu a nádoru je intermitentní, takže krev není uniformně rozložena ve všech vzorcích stolice. Dříve používaný guajaková test měl velmi nízkou citlivost a odběr stolice

se prováděl ze tří různých vzorků stolice ve třech různých dnech. Imunochemické testy jsou mnohem citlivější a většinou se odebírá vzorek pouze jeden.

 

1. Jaké vyšetření by mělo následovat při pozitivním testu na OK?
Testu na OK by mělo předcházet nebo následovat digitální vyšetření konečníku. Po pozitivním výsledku testu na OK by mělo následovat vyšetření:

Sigmoideoskopie: endoskopické vyšetření konečníku a dolního oddílu tlustého střeva k odhalení abnormalit, jako jsou polypy;
Kolonoskopie: endoskopické vyšetření konečníku a celého tlustého střeva
Kontrastní rtg vyšetření

2. Existuje nějaký další test pro kolorektální karcinom, který se provádí ve vzorku stolice?
Ano, existuje použitelný test na DNA ve stolici. Test může detekovat určité alterace DNA v nádorových buňkách uvolněné do stolice. Studie ukázaly, že test má přijatelnou citlivost i když nemůže identifikovat všechny typy kolorektálního karcinomu. Podle standardů vydaných v březnu 2008 je stanovení DNA v USA zařazeno mezi doporučené testy pro screening kolorektálního karcinomu.

3. Existují jiné způsoby skríningu karcinomu tlustého střeva než testy na OK ?

Ano. Existují zobrazovací techniky, které se používají ke zjištění karcinomu tlustého střeva.

• Sigmoideoskopie je vyšetření konečníku a dolní části tlustého střeva pomocí endoskopu. Zjištěné polypy mohou být při vyšetření odstraněny jako preventivní zákrok. Jako skríningové vyšetření by mělo být provedeno každých 5 let.
• Kolonoskopie je vyšetření konečníku a celého tlustého střeva pomocí flexibilního kolposkopu. Rovněž umožňuje odstranění přítomných polypů.
• CT-kolonoskopie (virtuální kolposkopie) je méně invazivní vyšetření využívající počítačovou tomografii ke znázornění celého tlustého střeva.
• Dvoukontrastní irigoskopie s pomocí baryové náplně a série rtg snímků

4. Jaké vyšetřovací postupy následují pozitivní test na OK

Digitální vyšetření konečníku k odhalení patologického nálezu v konečníku.

Pozitivní nález OK má být následován endoskopickým vyšetřením k odhalení polypů, jejich odstranění a histologickému vyšetření

5. Existují nějaké jiné testy ze vzorku stolice pro kolorektální karcinom ?

Ano. Existuje test na DNA ve stolici. Test může zachytit určité změny DNA v nádorových buňkách, které se dostanou do stolice. Studie prokázaly dostatečnou citlivost testu, který však nedovede identifikovat všechny typy kolorektálního karcinomu.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

KASPER DL, BRAUNWALD E, FAUCI AS, HAUSER SL, LONGO DL, JAMESON JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.

KOCNA P., ZIMA T. Stanovisko ke stanovení hemoglobinu ve stolici kvantitativní analýzou. Klin.Biochem.Metab. 2015, 23/2: 78-81

KOCNA P., ZIMA T. Doporučení České společnosti klinické biochemie ke správnému používání metody stanovení okultního krvácení ve stolici. Tempus medicorum 2015, 24/10: 30-31

KOCNA P. Kvantitativní analýza hemoglobinu ve stolici - význam pro screening kolorektálního karcinomu. Onkologická revue 2017; 6:  6-11

KOCNA P. Kvantitativní stanovení hemoglobinu ve stolici – preanalytické a analytické aspekty. Klin. Biochem. Metab. 2021, 29 (50)/1; 4-10

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.