Další název:
Toxické kovy
Oficiální název:
Panel těžkých kovů

Základní informace

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Proč se nechat vyšetřit?

Vyhledat, prokázat a monitorovat nadměrnou expozici specifickým těžkým kovům

Kdy se nechat vyšetřit? 

V pravidelných intervalech, pracujete-li s těžkými kovy, nebo jestliže váš praktický lékař má podezření, že jste byl(a) vystaven(a) působení jednoho nebo více těžkých kovů

Požadovaný druh vzorku? 

Vzorek krve odebraný z loketní žíly nebo 24hodinový sběr moči; vzácně to jsou vlasy nebo nehty, vzorek tkáně nebo jiná tělesná tekutina   

Je třeba nějaká příprava na vyšetření?

48 hodin před odběrem vzorku byste neměl(a) jíst stravu s mořskými produkty. Po vyšetření, kde vám byly podány kontrastní látky s gadoliniem nebo jódem, je třeba počkat 4 dny před odběrem vzorku.

Vyšetřovaný parametr

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Co je vyšetřováno?

Laboratoř má k dispozici testy k průkazu a stanovení koncentrace potenciálně toxických těžkých kovů v krvi, moči nebo – méně často – ve vlasech nebo v jiných tělesných tekutinách. Může nabízet stanovení skupiny těžkých kovů, nebo častěji stanovení jednotlivých těžkých kovů. Panel těžkých kovů je skupina testů, které prokazují a stanovují potenciálně toxické těžké kovy v krvi, moč nebo – vzácněji – ve vlasech nebo jiných tělesných tekutinách. Laboratoř může nebízet stanovení jednotlivých těžkých kovů. Nejběžnější kombinace zahrnují:

Dále je možné stanovit kadmium, měď nebo zinek. Výběr provede váš praktický lékař podle toho, kterému kovu jste mohl(a) být vystaven(a) a podle vašich potíží a příznaků.

Termín „těžké kovy” je definován jen neurčitě. Má vztah k periodické soustavě prvků; jsou to prvky kovových vlastností s vysokou hustotou. Tyto prvky se nacházejí přirozeně v prostředí a užívají se v průmyslu při výrobě celé řady produktů. Některé z nich jako měď, zinek, selen nebo molybden jsou jako stopové prvky nezbytné pro normální funkci organismu, ale ve větších koncentracích mohou být toxické. 

Otrava těžkými kovy

Vyšší koncentrace kteréhokoliv těžkého kovu může dráždit nebo poškodit organismus; těžké kovy mohou kontaminovat půdu, vzduch, potraviny i vodu. Protože mohou být zdrojem poškození organismu, pojem těžké kovy se často nahrazuje pojmem toxické kovy.

Potíže a příznaky otravy závisí na druhu těžkého kovu, jeho formě, množství, době expozice, věku, pohlaví a zdravotním stavu jedince. Některé kovy jsou výrazně toxičtější než ostatní a některá z forem může být nebezpečnější než jiná, např. organické a anorganické kovové sloučeniny. Doba a způsob expozice mohou ovlivnit množství absorbovaného kovu a orgán, který je postižený. Např. kov, který nepůsobí toxicky při dotyku a špatně se vstřebává kůží, po požití může být výrazně toxičtější a způsobí těžké postižení plic, jsou-li inhalovány jeho páry.  

Těžká akutní expozice může vyvolat poškození a v některých případech i ohrozit postiženého na životě, nicméně i mírná expozice, pokud je dlouhodobá, by měla být sledována. S malým množstvím těžkých kovů si tělo poradí, větší množství se mohou hromadit v ledvinách, kostech či v mozku. Některé kovy se považují za karcinogenní – zvyšují riziko vzniku rakoviny. Jiné zase mohou vést ke snížení tvorby červených nebo bílých krvinek. Plod a malé děti jsou ohroženy nejvíce, expozice malým koncentracím může ovlivnit tělesný i duševní rozvoj a může trvale poškodit orgány včetně mozku. Mnohé kovy mohou přecházet z matky do plodu a mohou být obsaženy i v mateřském mléce. 

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Těžké kovy se obvykle stanovují ve vzorku krve, odebraném ze žíly v loketní jamce, nebo v moči, sbírané po dobu 24 hodin. K odběru se užívají speciální nádobky pro vyloučení kontaminace těžkými kovy z prostředí.

Vzorek moči a krve nemusí být vhodný pro všechny formy těžkých kovů Tak např. metylrtuť – organická, vysoce toxická forma rtuti nacházená v rybách – může být stanovena jen a krvi a ne v moči. Moči se dává přednost při měření anorganických forem rtuti a arzenu. V případě otravy olovem jeho hladina v krvi koreluje lépe s tíží otravy než hladina v jiných tělesných tekutinách.

Obsah těžkých kovů ve vlasech a nehtech může ukázat expozici před delší dobou, ale neukazuje akutní otravu. Krev a moč ukazují expozici dlouhodobou (chronickou) nebo tu, která nastala před několika dny.  

Vzácně se provádí biopsie s cílem získat kousek tkáně k toxikologickému vyšetření. 

Je třeba speciální příprava na odběr vzorku?

Jak již bylo uvedeno, 48 hodin před odběrem vzorku byste neměl(a) jíst stravu s mořskými produkty. Po vyšetření, kde vám byly podány kontrastní látky s gadoliniem nebo jódem, je třeba počkat 4 dny před odběrem vzorku.

Pro průmyslovou expozici je vhodné odebírat vzorek na konci pracovního týdne.

Časté otázky

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Jak je vyšetření využíváno?

Cílem vyšetření těžkých kovů je:

  • screening a diagnostika otravy těžkými kovy u osob, které mohly být akutně nebo chronicky exponovány jednomu nebo více kovům
  • sledování léčby otravy těžkými kovy
  • sledování koncentrace těžkých kovů u osob pracujících s různými těžkými kovy – pracovníci v průmyslu, horníci, pracovníci na střelnicích apod.

Jak již bylo uvedeno, praktický lékař může ordinovat vyšetření panelu těžkých kovů odpovídající vašemu zaměstnání, koníčku, předpokládané expozici a/nebo klinickým příznakům. Může také ordinovat vyšetření jen jednoho těžkého kovu, např. olova, má-li podezření na expozici jen jednomu kovu. Mohu být ordinovány i další laboratorní testy, ukazující postižení jiných orgánů (např. jater nebo ledvin). 

Kdy je vyšetření požadováno?

Panel těžkých kovů může být ordinován, máte-li příznaky možné otravy a/nebo má-li z nějakého důvodu váš praktický lékař podezření na akutní či chronickou expozici jednomu nebo více těžkým kovům. Vyšetření může být ordinováno pravidelně, jedná-li se o léčbu otravy těžkým kovem.

Potíže a příznaky expozice těžkým kovům mají různý charakter a tíži v závislosti na druhu a množství kovu. Časné příznaky otravy mohou být přehlédnuty, protože jsou často nespecifické. Velká expozice může vést k poškození orgánů, i když postižený má jen malé nebo nespecifické příznaky. K příznakům otravy kovy patří:  

  • bolest v břiše, nevolnost, zvracení a průjem
  • nervové příznaky jako porucha citu a brnění v rukou a nohou, slabost
  • anémie
  • poškození ledvin
  • poškození jater
  • podráždění dýchacího ústrojí
  • poruchy paměti
  • příčné linie na nehtech
  • změny chování
  • deformity kostí u dětí, řídnutí kostí
  • opožděný vývoj dětí
  • u těhotných potrat nebo předčasný porod 

Co výsledek vyšetření znamená?

Interpretace výsledků stanovení těžkých kovů musí být prováděna obezřetně. Váš praktický lékař zhodnotí výsledky s ohledem na faktory, jako je riziko expozice, prodělaná onemocnění, potíže a příznaky, a samozřejmě vás i vyšetří.

Nízká hladina těžkého kovu v krvi neznamená nezbytně, že nedošlo k velké expozici. Těžké kovy nezůstávají v krvi a nenajdou se často ve větším množství ani v moči. Např. olovo se přesouvá z krve do orgánů, kde se hromadí – především v kostech. Při chronické expozici olovu tedy můžete mít velké množství olova uloženého v orgánech.

V krvi a moči zdravých osob mohou být velmi nízké hladiny těžkých kovů, protože jsou obsaženy v našem prostředí. Doporučení pro bezpečné hladiny těžkých kovů závisí na věku a mohou se časem měnit, tak jak se více dozvídáme o jejich bezpečnosti. Podle studie, kterou provedla v r. 2004 v USA Centra pro kontrolu nemocí a prevenci (Centers for Disease Control and Prevention, CDC), byly nalezeny měřitelné koncentrace rtuti u více než 8 tisíc účastníků. Bylo zjištěno, že koncentrace rtuti v krvi i moči má tendenci stoupat s věkem. To však v žádném případě nepotvrzuje, že by tyto hladiny rtuti měly nežádoucí účinky na zdraví. Na základě studií měřících hladiny rtuti v těle byly stanoveny limity, které dovolují posoudit, zda došlo k expozici většímu množství rtuti než je tomu u obecné populace. 

Jak může dojít k expozici těžkým kovům?

Těžké kovy se mohou vstřebávat kůží, po inhalaci plícemi nebo se do těla dostávají požitím kontaminované potravy a nápojů. Těžký kov může nahradit stopové prvky nezbytné pro činnost organismu a vyvolat tak poruchu funkce různých orgánů. Většina lidí nebude během svého života vystavena takové koncentraci těžkých kovů, aby to škodilo a vyžadovalo jejich stanovení.

Většina krátkodobé i dlouhodobě expozice nastává na pracovišti, zejména v průmyslu, kde se kovy zpracovávají nebo užívají při výrobě. Tak člověk může přijít do styku s kadmiem, olovem a rtutí při výrobě baterií, arzen je součástí některých pesticidů. Expozice může nastat i u zemědělců, u osob čistících kontaminované prostředí, u automechaniků pracujícímu s autobateriemi a u osob, pracujících s olovem, např. výrobě uměleckého skla. 

Těhotné ženy v riziku styku s toxickými kovy mohou ohrozit svůj plod díky přechodu těchto kovů přes placentu do organismu dítěte. Tak např. olovo prochází nejen placentou, ale může se objevit i v mateřském mléce. Podle hladiny olova v krvi matky se dá rozhodnout, zda může své dítě kojit.

Většina expozic těžkým kovům v obecné populaci je způsobena jejich zvýšenou koncentrací v potravě nebo vodě, produktech, které lidé užívají nebo díky kontaminaci půdy v oblastech, kde žijí nebo pracují.

Literatura a odkazy

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Na těchto stránkách 

Vyšetření

Olovo

Rtuť

Železo

Měď

 

Chorobné stavy

Otrava olovem

Neuropatie

Tento článek byl naposledy aktualizován 11. července 2020.