Tuberkulóza

LTBI nevyvolává žádné příznaky. Lze ji zjistit tuberkulinovým testem nebo IGRA testy (v České republice běžně dostupné Quantiferon TB Gold a TSPOT)

Symptomy aktivní TB závisejí na tom, který orgán je postižen. Často se vyvíjejí velmi pozvolna.

U plicní TB:

·         Chronický kašel produktivní, ale i suchý kašel, může být vykašlávána krev

·         Horečka

·         Zimnice

·         Hubnutí

·         Únava

Při mimoplicní TB jsou příznaky velmi různé a mohou zahrnovat:

·         Bolesti v zádech a poruchy hybnosti (TB páteře)

·         Únava, anémie (TB v kostní dření)

·         Bolesti kloubů

·         Bolesti v oblasti ledvin a močovodů

·         Bolesti v malé pánvi (gynekologická TB)

·         Horečka a dušnost (TB perikarditida)

·         Porucha vědomí, bolesti hlavy, kóma (TB mozkomíšních plen)

Diagnóza TB je stoprocentní při průkazu mykobakterií TB v kultivacích z hlenu nebo jiných materiálů včetně vzorků tkáně.

LTBI

Více než 100 let se používá tuberkulinový kožní test (TST). Tento test je vhodné provádět u osob v riziku TB (nemocní s oslabenou imunitou, kontakty s aktivní TB, osoby ošetřující nemocné s TB) dále před očkováním kojenců a dětí.  Pozitivní výsledek tuberkulinového testu v neproočkované populaci indikuje přítomnost LTBI a měl by být doplněn skiagramem hrudníku s pátráním po aktivní TB. TST bohužel neumí rozlišit imunitu postinfekční od postvakcinační.

V posledních 10 letech je TST nahrazován přesnějšími testy z krve Quantiferon TB Gold a TSPOT. 

Aktivní tuberkulóza

K diagnostice plicní TB je nutné opakovaně vyšetřit ideálně ranní sputum (3 – 5 vzorků) na mykobakteria. Při podezření na mimoplicní TB je materiál odebírán podle příslušné mimoplicní lokalizace (moč, menstruační krev, mozkomíšní mok a další materiály). Na mikroskopii a kultivaci lze odesílat i vzorky tkání.

Pro rychlou diagnostiku plicní TB slouží mikroskopické vyšetření sputa obarveného podle Ziehl-Neelsena a fluorescence, které prokazuje acidorezistentní tyčky. Podle mikroskopie nelze určit typ mykobakteria a musí tak v mykobakteriologické laboratoři probíhat další testování.

Genetické sondy jsou velmi citlivá a specifická vyšetření, která mohou k diagnostice TB přispět. Mohou rovněž upřesnit typ mykobakteria a jeho citlivost na léky. Výsledek je zpravidla znám do několika hodin či 1 – 2 dnů od odběru materiálu. Všechny pozitivní i negativní výsledky musí být potvrzeny kultivacemi.

Kultivační vyšetření na mykobaktérie je zlatý standart, spočívá v nanesení odebraného materiálu zbaveného ostatních baktérií na speciální půdy. Většina mykobakterií se dělí 1x za 24 hodin, což je příčinou toho, že do viditelných kolonií narostou v řádu 6 týdnů. Kultivace je tisíckrát citlivější metoda než mikroskopické vyšetření sputa. Výsledky kultivací definitivně potvrzují diagnózu TB. Po kultivaci následuje další fáze laboratorního testování, a to stanovení citlivosti kmene na léky.

Jiná než laboratorní vyšetření

Každý nemocný s výše uvedenými příznaky by měl mít provedený skiagram hrudníku či CT hrudníku, ev. další zobrazovací vyšetření jiných orgánu. Plicní TB vyvolává na skiagramu hrudníku charakteristický rentgenologický obraz infiltrativních stínů s projasněními s nejčastější lokalizací v horních třetinách plicních polí. Jindy však nález nemusí být typický. 

Prevence

Prevence TB infekce spočívá ve vyhledávání, izolaci a léčení aktivní plicní tuberkulózy.

Vakcína proti TB (BCG vakcína) se aplikuje v řadě zemí, zabraňuje vzniku závažných forem TB u dětí. V ČR se od r. 2010 se plošné očkování proti TB neprovádí, očkování je selektivní a očkují se rizikový novorozenci do 1 měsíce věku. Toto očkování je hrazené ze zdravotního pojištění. Pro rodiče existuje možnost dobrovolného očkování dětí, které hrazené z pojištění není. Přeočkování se nedoporučuje.

Časná diagnostika TB

Časná diagnostika TB spočívá v cíleném vyšetřování osob na LTBI v rizikových skupinách a lze tak zjistit TB plic u osob, které ještě nemají příznaky nemoci a časně ji léčit.

U osob, kde je přechod od LTBI do aktivní TB velmi pravděpodobný, podáváme preventivní léčbu - chemoprofylaxi izoniazidem po dobu minimálně 6 měsíců.

Léčba aktivní TB musí být zahájena ihned po stanovení diagnózy, zpravidla za hospitalizace kombinací 4 – 5 antibiotik, tzv. antituberkulotik. Pokud má nemocný prokázán dobře citlivý kmen mykobakteria, pak se potíže zmírňují až ztrácejí v horizontu několika týdnů, přesto je ale nezbytné dodržet celkovou doporučenou dobu léčby (většinou 6 měsíců). Dlouhá doba léčby je potřebná k zabití co největšího počtu mykobakterií tak, aby nedocházelo k recidivě onemocnění. Nedodržení léčebného režimu vede ke vzniku rezistentních kmenů a tím k závažnější formě TB, která se léčí velmi obtížně, dlouhodobě, za použití drahých léků, kdy mnohá nejsou v ČR běžně dostupná. Dlouhodobá léčba může mít i závažné vedlejší účinky.

Léčba TB musí být během hospitalizace i v ambulantní fázi kontrolovaná tak, aby byla jistota, že nemocný léky skutečně užívá v doporučeném dávkování (DOTS-directly observed treatment-short course). Plně kontrolovaná léčba má úspěšnost minimálně 95 %.

Po skončení léčby jsou nemocní dlouhodobě sledováni v plicních ambulancích.

Ve vzácných případech, především u komplikací TB, musí být využita i chirurgická léčba.