Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření 5-HIAA může být požadováno buď samostatně, nebo spolu se stanovením serotoninu v krvi, za účelem diagnostiky a monitorování léčby karcinoidních tumorů. Doporučuje se stanovení ze 24hodinového sběru moči, neboť hladiny 5-HIAA se mění v průběhu dne. Občas, pokud není proveditelný sběr za 24 hodin, se vyšetření provádí i v náhodném vzorku moči, obvykle spolu se stanovením kreatininu v moči. Není to však správný postup,neboť při přerušované tvorbě 5-HIAA nemusí být její zvýšení v moči zachyceno.
Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření je požadováno hlavně v případech, kdy se u pacienta objeví příznaky připomínající karcinoidní tumor.
Mezi tyto příznaky patří:
- Rudnutí tváří a krku (temně rudá barva)
- Průjem, nevolnost, zvracení
- Náhle zrychlený tep
- Dušnost, kašel
Dále může být požadováno ve stanovených intervalech při sledování úspěšnosti léčby u pacientů s diagnostikovaným a léčeným, serotonin vylučujícím, karcinoidním tumorem.
Co výsledek vyšetření znamená?
Významné zvýšení hladin 5-HIAA ve 24hodinovém sběru moči u pacientů s příznaky karcinoidního syndromu může naznačovat, ne však přímo diagnostikovat, karcinoidní tumor. K určení přesné diagnózy musí být vlastní tumor lokalizován a jeho vzorek vyšetřen. Lékař by měl při abnormálních výsledcích testu zajistit vyšetření zobrazovacími metodami k lokalizaci případného tumoru.
Pacient s příznaky může mít karcinoidní tumor, i když jsou hodnoty 5-HIAA normální. Některé tumory buď nevylučují serotonin vůbec, nebo jen nepravidelně. Pacient bez symptomů a s normálními hodnotami 5-HIAA má jen vzácně karcinoidní tumor.
Při sledování léčby karcinoidního tumoru znamená snížení hladin 5-HIAA úspěšnost léčby. Nezměněné či zvyšující se hodnoty pak znamenají neúspěšnou léčbu.
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Existuje řada léků, které mohou výsledky testu ovlivnit. Ke zvýšení přispívají např.: acetaminofen, kofein, efedrin, diazepam, nikotin či fenobarbital. Příčinou snížení mohou být aspirin, etylalkohol, imipramin, MAO inhibitory, heparin, levodopa, methyldopa a tricyklická antidepresiva. Pacient by měl vždy s lékařem probrat případné snížení dávek léku či přerušení medikace.