DCP (des-gama-karboxyprotrombin)

Co je vyšetřováno?

DCP je abnormální forma protrombinu – koagulačního faktoru produkovaného játry. DCP může být produkován jaterními nádory. Jeho hladina je často zvýšena při hepatocelulárním karcinomu (HCC). Test je tedy potenciálně použitelný jako tumorový marker. Měří se množství des-gama-karboxy protrombinu (DCP) v krvi.

Podle American Cancer Society (ACS) je hepatocelulární karcinom nejčastější jaterní nádor – ze 4 primárně jaterních nádorů připadají 3 na HCC. ACS odhaduje, že v roce 2013 bylo v USA nově diagnostikováno

okolo 30 640jaterních nádorů a okolo 21 670 lidí na něj zemřelo. Nádory jater jsou mnohem častější v ostatních částech světa (nejvíce v Africe a Asii) – ročně jich je nově diagnostikováno více než 700 000.

Většina případů HCC vzniká na podkladě chronickéhojaterního onemocnění, jako je zánětjater (hepatitida) a cirhóza. V USA je nejčastější příčinou HCC chronická hepatitida typu C, celosvětově je to chronická hepatitida typu B. HCC se vyvine několik desetiletí po infekci. HCC se vyskytuje častěji u mužů než u žen a průměrný věk v době diagnózy je okolo 62 let. PříznakyHCCnejsou často vyjádřeny, až teprve v pokročilých stadiích nemoci -, zvětšení jater, bolesti břicha, hubnutí, nevolnost, ascites, žloutenkaa zhoršení příznaků provázejících chronickou hepatitidu a cirhózu. Z tohoto důvodu je HCC zřídka odhalen včas, pokud nejsou u rizikového pacienta pravidelně prováděna preventivní vyšetření.

Očekávalo se, ževyšetření DCP se osvědčí v rámci screeningu a vyhledování časných HCC u nemocných s chronickým onemocněním jater. Výsledky studií jsou však rozporuplné a současná doporučení American Association for the Study of Liver Disseases (AASLD) nedoporučují využívat test pro tyto účely.

V České republice je screeningovou metodou u pacientů s rizikem hepatoceluárního karcinomu pouze pravidelné ultrazvukové vyšetření jater v intervalech 6 měsíců.

Platné doporučení České hepatologické společnosti - Doporučenýpostupu pro léčbu a diagnostiku hepatocelulárního karcinomu pracovní skupiny "HCC 2011" (Brůha R., Honsová E., Husa P.,Kiss I., Mejzlík V., Oliverius M., Šperl J., Špičák J., Urbánek P., Válek V.) možnost využití vyšetření DCP pro kontrolu léčby a sledování případné recidivy HCC neuvádí.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Vzorek je odebrán jehlou ze žíly na paži.

Poznámka: Pokud Vás, nebo vaše blízké podstoupení testu stresuje, způsobuje úzkostné stavy, nebo je obtížně zvládáte, doporučujeme přečíst si jeden nebo více z následujících článků: Zvládání bolesti při vyšetření, Nepohodlí a úzkost, Typy na krevní testy, Typy jako pomáhat dětem při lékařském vyšetření, Typy jak pomáhat seniorům při lékařském vyšetření.

Jiný článek, Následuj vzorek, poskytuje letmý pohled na odběr a zpracování krevního vzorku.

Je potřeba nějaká příprava?

Není

Jak je vyšetření využíváno?

Kdy je vyšetření požadováno?

Co výsledek vyšetření znamená?

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením?

Jak je vyšetření využíváno?

V rámci hodnocení úspěšnosti léčby hepatocelulárního karcinomu (HCC) asledování recidivy HCC po úspěšné léčběmůže být vyšetření des-gama-karboxy protrombin (DCP) provedeno zároveň vyšetřenímjiných tumorových markerů,jako alfa-fetoprotein (AFP) a/nebo AFP-L3.

Ne každý HCC produkuje DCP. Pokud má pacient s HCC od počátku zvýšenou hladinu DCP, může být vyšetření DCP použito ke sledování vývoje choroby. DCP test není považován za náhradu vyšetření AFP nebo AFP-L3%, ale dává lékaři dodatečnou informaci.Tyto testy obecně odráží masu nádoru - množství nádorové hmoty.

V Japonsku je používánovyšetření DCP společně s AFP a/nebonebo AFP-L3%u pacientů s chronickou hepatitidou nebo cirhózou s vysokým rizikem rozvojeHCC. Současná americká i evropská doporučení toto neschvalují. Někteří lékaři však mohou příležitostně využít vyšetření pro tyto účely.

DCP není dostatečně citlivý ani specifickýtest, aby mohl být použit jako metoda k plošnému vyšetření celé populace ke stanovení rizika rozvoje HCC.

Platné doporučení České hepatologické společnosti - Doporučený postupu pro léčbu a diagnostiku hepatocelulárního karcinomu pracovní skupiny "HCC 2011" (Brůha R., Honsová E., Husa P.,Kiss I., Mejzlík V., Oliverius M., Šperl J., Špičák J., Urbánek P., Válek V.) možnost využití vyšetření DCP pro kontrolu léčby a sledování případné recidivy HCC neuvádí.

Kdy je vyšetření požadováno?

Test DCP není používán rutinně. Může však být požadován vstupně u osob s nově diagnostikovaným HCC. Pokud je jeho vstupní hladina zvýšená, může být vyšetřován opakovaně v průběhu a po ukončení léčbyHCCa je tak sledována účinnost léčby. Při sledování, zda nedochází k recidivěnádoru,je vyšetřován opakovaně společně s AFPa/nebo AFP-L3%.

Co výsledek vyšetření znamená?

Pokud má pacient v době zjištění HCC zvýšenou hladinu DCP, znamená to, že nádor produkuje tento protein a je možno ho využít jako tumorový marker. Potom se tento test provádí opakovaně s časovým odstupem a Hhodnotí se změny jeho množství v průběhu času Pokles hladiny u pacienta léčeného na HCC svědčí pro dobrou odpověď na léčbu. Stagnující hladina nebo narůstající hladina po léčbě ukazuje na to, že léčba neměla správný efekt.Narůstající hladina po ukončení léčby vzbuzuje podezření na recidivu HCC.

Pacient může mít HCC a nemusí mít zvýšenou hladinu DCP. Nádor nemusí produkovat DCP nebo může být tak malý, že ho produkuje pouze v malém, nedetekovatelném množství.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Vysoká hladina DCP a/nebo AFP neznamenají diagnózu HCC. Pro stanovení diagnózy je nezbytné lokalizovat nádor za použití zobrazovacích metod. – aKpotvrzení diagnózy bývá provedeno bioptické vyšetření nádoru a buňky nádoru jsou vyšetřeny pod mikroskopem.

DCP může být zvýšen také při akutníhepatitidě. Pacienti s chronickou hepatitidou mívají mírně zvýšenou hladinu DCP, ne však tak často a tolik jako AFP.

Pokud užíváte warfarin ke snížení krevní srážlivosti, hladina DCP bude u vás výrazně zvýšena, protože tento lék blokuje účinek vitamínu K a vede k tvorbě stejné abnormální formy protrombinu jako HCC. Pokud trpíte deficitem vitamínu K, může být hodnota DCP také zvýšena.

Osoby s trvalým nedostatkem vitamínu K nebo žloutenkouzpůsobenou uzávěrem žlučovýchcest mohou mít zvýšenou hladinu DCP, která není způsobena HCC. Některá širokospektrá antibiotika mohou ovlivnit výsledky vyšetření.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Může být DCP test proveden v ambulanci mého lékaře?
2. Pokud se v naší rodině vyskytl nádor jater, mám být vyšetřen na DCP?
3. Pokud mám zánět jater (hepatitidu), bude mi prováděn test DCP?

Může být DCP test proveden v ambulanci mého lékaře?

Nemůže. Provedení testu vyžaduje speciální vybavení a není dostupné v každé laboratoři. Vzorek krve bývá obvykle posílán do speciální laboratoře.

Pokud se v naší rodině vyskytl nádor jater, mám být vyšetřen na DCP?

Stanovení DCP není určeno k plošnému vyšetření celé populace nebo k určení, kdo je zdráv. Vyšetření DCP je prováděnopříležitostně, pokud máte chronickéjaterní onemocněnía lékař chce doplňující informace.

Pokud mám zánět jater (hepatitidu), bude mi prováděn test DCP?

Můžete se zeptat svého ošetřujícího lékaře. doporučení American Association for the Study of Liver Diseases (AASLD) nedoporučují využívat vyšetření DCP jako screeningový test k vyhledávání rozvoje HCC, ale v některých částech světa je pro tyto účely využíván.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL(eds): Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill, 2005.