Kalcitonin

Co je vyšetřováno?
Toto vyšetření měří koncentraci kalcitoninu v krvi. Funkce kalcitoninu v lidském těle je neznámá; je však známo, že je to hormon vytvářený C-buňkami ve štítné žláze. Štítná žláza je malá žláza motýlovitého tvaru, která se nachází na hrdle před průdušnicí a po obou jejích stranách. Produkuje několik hormonů, především T4 (thyroxin) a T3 (trijodthyronin), které pomáhají kontrolovat úroveň metabolizmu.

Ve dvou vzácných případech, hyperplazii C-buněk a medulárním karcinomu štítné žlázy (MTC), je produkováno nepřiměřené množství kalcitoninu. Hyperplazie C-buněk je benigní onemocnění, které může a nemusí progredovat do MTC. MTC je maligní – může se šířit mimo štítnou žlázu; onemocnění může být obtížně léčitelné, není-li rozpoznáno včas.

Asi 75 – 80 % případů MTC je sporadických, ale asi 20 – 25 % má vztah k dědičné mutaci genu RET, která vede k mnohočetně endokrinní neoplazii typu 2 (MEN 2), syndromu spojeného s výskytem několika onemocnění, mezi nimi i MTC. Změněný gen RET má autosomálně dominantní typ dědičnosti (jen 1 kopie mutovaného genu – ať již získaná od otce či od matky – stačí ke značně zvýšenému riziku rozvoje MTC). Většina sporadických případů MTC se projevuje u nemocných ve 4. až 5. dekádě života a výskyt onemocnění je větší u žen, ale dědičný typ MTC postihuje obě pohlaví rovnoměrně a může se objevit v mladším věku.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je odebírán jehlou ze žíly na paži.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření kalcitoninu je primárně užíváno s cílem pomoci rozpoznat hyperplazii C-buněk a medulárního karcinomu štítné žlázy (MTC), pro zhodnocení účinnosti léčby MTC a sledování nemocných, zda u nich nedošlo k recidivě onemocnění. Je rovněž využíváno pro vyhledávání MTC u rodinných příslušníků nemocných s MEN 2.

Stimulační testy jsou citlivější než měření samotného kalcitoninu. U nemocného se odebere bazální vzorek krve a pak se mu podá nitrožilní injekce kalcia (vápníku) nebo pentagastrinu, aby byla stimulována produkce kalcitoninu. Následuje sběr několika dalších vzorků během následujících několika minut, aby se změřil účinek stimulace. Pacienti s počínající hyperplazií C-buněk a/nebo MTC mají obvykle během testu významný vzestup hladin kalcitoninu.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření hladiny kalcitoninu může být požadováno, je-li podezření, že pacient má hyperplazii C-buněk nebo medulární karcinom štítné žlázy. Poslední studie doporučují měřit kalcitonin i před chirurgickou léčbou všech nemocných s uzly ve štítné žláze, ale všichni odborníci s tím nesouhlasí. Stimulační testy mohou být požadovány, má-li pacient neměřitelný nebo normální kalcitonin, ale přetrvává klinické podezření. Tato vyšetření mohou být pravidelně prováděna u rodinných příslušníků nemocných s MEN 2, počínaje mladým věkem, s cílem odhalit MTC nebo hyperplazii C-buněk, jakmile se objeví. Je-li někdo léčen pro MTC, vyšetření kalcitoninu bude obvykle požadováno v pravidelných intervalech pro sledování účinnosti léčby a včasné odhalení event. recidivy onemocnění.

Co výsledek vyšetření znamená?
Zvýšená koncentrace kalcitoninu znamená, že je vytvářeno značné množství tohoto hormonu. Významně zvýšené hladiny kalcitoninu jsou dobrým ukazatelem hyperplazie C-buněk nebo MTC; v každém případě bude lékař užívat i jiné postupy pro potvrzení diagnózy, jako je biopsie štítné žlázy, její zobrazení pomocí radioizotopů a vyšetření ultrazvukem.

S úspěšnou léčbou MTC (odstranění štítné žlázy a často i okolní tkáně) hladiny kalcitoninu obvykle klesají na velmi nízké hodnoty. Jestliže hodnoty zůstávají dlouhodobě nízké, je pravděpodobné, že léčba byla úspěšná. V některých případech hladiny kalcitoninu klesají, avšak zůstávají po léčbě mírně zvýšené. Znamená to, že část tkáně, produkující kalcitonin, nebyla odstraněna. Lékaři budou sledovat kalcitonin a věnovat pozornost nárůstu v čase. Začnou-li hladiny kalcitoninu růst, je pravděpodobné, že došlo k recidivě MTC.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Ostatní testy štítné žlázy jako T4, T3 a TSH jsou obvykle normální, jsou-li zvýšeny hladiny kalcitoninu.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Proč není vyšetření kalcitoninu užíváno pro rutinní screening?
2. Mám-li odstraněnou štítnou žlázu, potřebuji nahrazovat svůj kalcitonin?
3. Je kalcitonin někdy užíván jako lék?

1. Proč není vyšetření kalcitoninu užíváno pro rutinní screening?
Hyperplazie C-buněk a MTC jsou dostatečně vzácné, aby nebylo užitečné užívat stanovení kalcitoninu pro vyhledávání těchto onemocnění v obecné populaci.

2. Mám-li odstraněnou štítnou žlázu, potřebuji nahrazovat svůj kalcitonin?
Ne, tělo může fungovat bez něho. Budete však muset užívat jiné hormony štítné žlázy (obvykle T4) za účelem regulace vašeho metabolizmu.

3. Je kalcitonin někdy užíván jako lék?
Ano, ale v úplně jiné spojitosti. Protože kalcitonin inhibuje kostní resorpci, je-li podáván ve vysokých dávkách, je někdy podáván jako lék lidem s osteoporózou. Pomáhá udržet kostní hustotu (denzitu) a tiší kostní bolesti.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.