T3

Co je vyšetřováno?
Vyšetření stanovuje množství trijodtyroninu neboli T3 v krvi. T3 je jeden ze dvou hlavních hormonů produkovaných štítnou žlázou (druhý hormon se nazývá tyroxin neboli T4). Štítná žláza je malá žláza s vnitřní vylučováním, svým tvarem připomíná motýla, je umístěna v přední krční oblasti na vnější straně průdušnice. Hormony, které jsou v ní produkovány, jsou významné látky v regulaci rychlosti procesů, jakými naše tělo získává energii. Jejich produkce je řízena zpětnovazebným mechanizmem. Když hladiny tyroidálních hormonů v krvi klesnou, hypotalamus (jčást mozku) produkuje tyreotropin uvolňující hormon (TRH), který stimuluje hypofýzu (malý orgán pod mozkem) k produkci a uvolnění tyreotropinu (TSH). TSH potom stimuluje štítnou žlázu k produkci a k uvolnění většího množství tyroidálních hormonů. Převažujícím tyroidálním hormonem je T4. Tento hormon je poměrně neaktivní, ale v játrech a v dalších tkáních je přeměněn na mnohem aktivnější T3.

Jestliže štítná žláza vytváří nadměrné množství T4 a T3, u pacienta se mohou projevit příznaky spojené s hypertyreózou, jako je nervozita, třes rukou, ztráta hmotnosti, nespavost, otoky, podrážděné oči. V některých případech se pacientovy oči nemohou normálně pohybovat a mohou se jevit jako strnule hledící. V jiných případech mohou být pacientovi oči vypouklé.

Jestliže štítná žláza produkuje nedostatečné množství tyroidálních hormonů, u pacienta se mohou projevit příznaky spojené s hypotyreózou a zpomaleným metabolizmem, jako je zvýšení hmotnosti, suchá kůže, únava a zácpa. Hladiny hormonů v krvi mohou být zvýšené nebo snížené vlivem jejich nedostatečné nebo nadbytečné produkce štítnou žlázou způsobenou tyroidální dysfunkcí nebo nedostatečnou nebo nadbytečnou tvorbou TSH související s hypofyzární dysfunkcí.

Okolo 99,7 % T3 nalezeného v krvi je vázáno na protein (zejména tyroxin-vázající globulin, ale také na několik jiných proteinů) a zbytek je volný (nevázaný). Samostatné vyšetření mohou být provedeny buď stanovením celkového (obou vázaného i nevázaného) nebo volného (nevázaného) T3 hormonu v krvi.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Krevní vzorek je získán z žíly na vaší paži.

Je potřeba nějaké přípravy před vyšetření k zajištění kvality vzorku?
Vyšetření nevyžaduje přípravu. Určité léky mohou interferovat s vyšetřenímT3, informujte vašeho lékaře o lécích, které užíváte.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření T3 napomáhá k posouzení správné funkce štítné žlázy. Je požadováno zejména k diagnóze hypertyreózy a může být požadováno k sledování vývoje u pacienta se známým onemocněním štítné žlázy. Vyšetření T3 je obvykle požadováno po abnormálních nálezech TSH a T4. K vyšetření může být požadováno buď celkové T3 nebo volné T3. Vzhledem k tomu, že většina T3 je vázáno na protein, může být celkové T3 ovlivněno hladinami proteinů v krvi a jejich vazebnou schopností, v případě volného T3 tomu tak není. Vyšetření T3 může být požadováno spolu s tyroidálními protilátkami k určení diagnózy Gravesovy - Basedowovy choroby, autoimunitního onemocnění, které je nejběžnější příčinou hypertyreózy.

Kdy je vyšetření požadováno?
Celkové nebo volné T3 může být požadováno tehdy, jsou-li výsledky pacientova vyšetření TSH anebo T4 mimo referenční meze. Může být požadováno jako součást cíleného laboratorního vyšetření pacienta s příznaky připomínající hypertyreózu. Vyšetření T3 může být někdy indikováno v pravidelných intervalech ke sledování již určeného onemocnění štítné žlázy a ke sledování účinnosti léčby hypertyreózy.

Co výsledek vyšetření znamená?
Zvýšení nebo snížení koncentrace hormonů štítné žlázy poukazuje na nerovnováhu mezi jejich tělesnými požadavky a zásobou. Lékaři však jasně neodhalí skutečnou příčinu jejich nadbytku nebo nedostatku. Následující tabulka shrnuje výsledky vyšetření a jejich možný význam.

V případě, že je pacient léčen antityroidální léčbou pro hypertyreózu a hladina T3 (nebo častěji T4 nebo TSH) je normální, je pravděpodobné, že léčba je zvolena správně.

Jestliže je T3 (nebo T4) zvýšené, účinnost léčby je nedostatečná a u pacienta se mohou projevit příznaky spojené s hypertyreózou.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Mnoho léků včetně estrogenu, některé typy antikoncepce a velké dávky aspirinu mohou ovlivnit výsledky stanovení celkového T3. Informujte proto vašeho lékaře o lécích, které užíváte. Hladiny volného T3 těmito léky ovlivněny nejsou.

Jestliže jste nemocní, vaše tělo snižuje tvorbu T3 z T4. U většiny jedinců, která je vzhledem k závažnosti zdravotního stavu hospitalizována, nacházíme nízké hladiny celkového T3 nebo volného T3. Z těchto důvodů lékaři u hospitalizovaných pacientů obvykle nepoužívají stanovení T3 k rutinnímu vyšetření funkce štítné žlázy.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jak těhotenství ovlivňuje hladiny hormonů štítné žlázy?
2. Co je T3 uptake test?

1. Jak těhotenství ovlivňuje hladiny hormonů štítné žlázy?
Těhotenství může zvýšit hladiny celkového T3, i když to nemusí znamenat onemocnění štítné žlázy.

2. Co je T3 uptake test?
Hodnotí, jaké množství proteinů vázajících tyroidální hormony je dostupné v krvi pacienta. Vyšetření je založeno na výpočtu z množství T3 nebo T4 přidaného do pacientského vzorku. Požadováno je velmi vzácně, bylo vytěsněno stanovením volného T3 nebo volného T4.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.