Oficiální název:
Kyselina močová

Základní informace

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Proč se nechat vyšetřit?
Pro zjištění zvýšené koncentrace kyseliny močové v krvi, která by mohla být příznakem dny. Dále pro sledování hladiny kyseliny močové při chemoterapii nebo léčebném ozařování.

Kdy se nechat vyšetřit?
Máte-li bolesti kloubů nebo jiné příznaky, které by mohly vzbuzovat podezření na dnu. Při monitorování chemoterapie nebo ozařování.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve, odebraný z žíly na vaší paži.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Vyšetřovaný parametr

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Co je vyšetřováno?
Kyselina močová vzniká při odbourávání purinů. Puriny jsou chemické sloučeniny, které jsou součástí nukleových kyselin (DNA). Do krevního oběhu se dostávají buď ze vstřebávané potravy nebo při normálním rozpadu a obnově buněk těla. Většina kyseliny močové je z těla vyloučena ledvinami a močí; zbytek je vyloučen se stolicí.

Je-li v těle tvořeno příliš mnoho kyseliny močové nebo je jí málo vylučováno, může se v těle hromadit. Nadbytek kyseliny močové v těle může vyvolat onemocnění, zvané dna – zánětlivé postižení kloubů, v jejichž kloubní tekutině se tvoří krystalky kyseliny močové.

Nejčastější příčinou hromadění kyseliny močové v těle je vrozená porucha s tendencí její nadměrné tvorby nebo poškození funkcí ledvin, které vede k jejímu sníženému vylučování.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je získán ze žíly na paži pacienta.

 

Vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?

Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Stanovení koncentrace kyseliny močové v krvi pomáhá získat informaci, zda v těle neprobíhá příliš rychlé a intenzívní odbourávání buněk nebo zda není snížené vylučování kyseliny močové. Vyšetření je používáno také při sledování hladiny kyseliny močové v krvi při chemoterapii nebo léčebném ozařování

Kdy je vyšetření požadováno?
Má-li lékař podezření na vysokou koncentraci kyseliny močové, žádá vyšetření její hladiny v krvi. Někteří pacienti s vysokou hladinou kyseliny močové mají onemocnění zvané dna. Jde o vrozené onemocnění s poruchou odbourávání purinů. Pacienti s dnou trpí bolestmi kloubů, nejčastěji kloubu palce u nohy, ale i jiných kloubů.
Vyšetření bývá požadováno i při sledování, zda hladina kyseliny močové při chemoterapii nebo ozařování není nebezpečně vysoká.
Vyšetření se provádí i při selhávání funkce ledvin.
Pacienti s vysokou hladinou kyseliny močové někdy dostávají léky, které pomáhají její hladinu snížit

Co výsledek vyšetření znamená?
Poznámka: Standardní rozsah normálních hodnot není pro toto vyšetření stanoven. Je to proto, že „normální hodnoty“ závisí na mnoha faktorech, jako je věk pacienta, pohlaví, populační skupina a použitá metoda stanovení (číselné výsledky mají v různých laboratořích různý význam; výsledek z vaší laboratoře by měl zahrnovat uvedení rozsahu normálních hodnot pro vaši laboratoř a váš vzorek). LabTestOnline výrazně doporučuje, abyste výsledek testu prodiskutoval(a) s vaším lékařem. Pro další informace o referenčních (normálních) hodnotách vyhledejte kapitolu „Referenční hodnoty a co znamenají“.
Zvýšená koncentrace kyseliny močové upozorňuje, že tělo neumí dobře zvládat důsledky odbourávání purinů. Lékař může zjistit, zda se příčinou je nadprodukce kyseliny močové nebo ji tělo nedovede dostatečně dobře vyloučit.
Zvýšená koncentrace kyseliny močové může vést k tvorbě krystalů kyseliny močové v kloubech. To způsobí zánět kloubu a bolest, která je pro dnu charakteristická. Kyselina močová může vyvolávat i tvorbu krystalů v moči nebo ledvinných kamenů a může tak poškodit ledviny.
Nízká koncentrace kyseliny močové v krvi je daleko vzácnější než zvýšená a jen vzácně je potřeba se jí zabývat. Nízké koncentrace kyseliny močové mohou být způsobeny některými typy onemocnění jater nebo ledvin, účinkem toxických látek, nebo vzácnými vrozenými chorobami. Všechny tyto stavy se obvykle zjišťují jinými způsoby vyšetření a ne jen stanovením koncentrace kyseliny močové v krvi

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Mnohé léky mohou zvyšovat nebo snižovat koncentraci kyseliny močové v krvi. Zvláště diuretika thiazidového typu mohou zvýšit hladinu kyseliny močové.
Aspirin a jiné salicyláty mohou mít různý vliv na kyselinu močovou. Nízké a občasné dávky aspirinu mohou zvyšovat koncentraci kyseliny močové v krvi. Na druhé straně vysoké dávky aspirinu (například takové, které se používají v léčbě revmatoidní artritidy), koncentraci kyseliny močové snižují.
Lidé, kteří mají ledvinové kameny z kyseliny močové nebo trpí dnou, by neměli jíst jídla s vysokým obsahem purinů. Mezi taková jídla patří vnitřnosti (například játra nebo ledvinky), sardinky, ančovičky a další. Je třeba se vystříhat alkoholu, protože zpomaluje vylučování kyseliny močové.
Lačnění, redukční diety a intenzívní cvičení mohou zvyšovat koncentraci kyseliny močové.
Z hodnot kyseliny močové v krvi není možné definitivně stanovit diagnózu dny; stanovení solí kyseliny močové v kloubní (synoviální) tekutině je v tomto případě přínosnější.

Informace o laboratorním vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

Časté otázky

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

1. Mám-li vysokou koncentraci kyseliny močové, dá se to snadno vyléčit nebo budu muset užívat léky po celý další život?
2. Co je to dna?
3. Slyšel(a) jsem, že ženy nemohou mít dnu. Je to pravda?

1. Mám-li vysokou koncentraci kyseliny močové, dá se to snadno vyléčit nebo budu muset užívat léky po celý další život?
To, zda budete muset brát léky, závisí na důvodech zvýšené koncentrace kyseliny močové. Pokud vás postihne prudký záchvat dny s vysokou kyselinou močovou, bude vás lékař léčit kolchicinem a protizánětlivými léky typu aspirinu nebo ibuprofenu. Taková léčba je obvykle krátkodobá.
Je však možné, že budete muset několik let užívat udržovací léčbu, která udrží koncentraci vaší kyseliny močové pod kontrolou. Budou to buď léky, které zvýší vylučování kyseliny močové z vašeho organismu (například probenecid), nebo léky, které sníží tvorbu kyseliny močové (například alopurinol).
Pokud jste léčen(a) ozařováním nebo cytostatiky, bude potřeba opakovaně vyšetřit koncentraci kyseliny močové v krvi a možná ji i léčebně ovlivnit.

2. Co je to dna?
Dna je jednou z nejčastějších forem zánětu kloubů, artritidy. Záchvat dny přichází obvykle v noci a v průběhu přibližně dvanácti hodin vyvolá těžké bolesti a otok kloubu. Dna obvykle postihuje jen jeden nebo dva klouby současně, typicky klouby nohou a kotníků. Pokud postihne palec u nohy v noci, pacient obvykle nesnese (pro velkou bolest) ani dotek přikrývky. Dna se objeví při hromadění krystalů kyseliny močové v kloubu. Tyto krystalky působí zánět kloubu.
Bez léčby vymizí záchvat dny obvykle během týdne. Do příštího záchvatu mohou uplynout měsíce nebo i roky. S pokračováním času však přibývá záchvatů i postižených kloubů a choroba může způsobit těžké deformity a pacienta invalidizovat. Proto je správná léčba dny důležitá a i při podezření na dnu je potřeba, abyste se poradil(a) se svým lékařem. Lékař vám nechá vyšetřit koncentraci kyseliny močové v krvi a může i odebrat tekutinu z některého vašeho kloubu a nechat zjistit, zda v ní nejsou mikroskopické krystaly solí kyseliny močové.

3. Slyšel(a) jsem, že ženy nemohou mít dnu. Je to pravda?
Není to pravda, i když dna postihuje především muže. U žen před přechodem (klimakteriem) je velmi vzácná.

Zeptejte se nás

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Literatura a odkazy

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás
POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.

Tento článek byl naposledy aktualizován 1. května 2010.