Co tato vyšetření znamenají?
Multiparametrická vyšetření genové exprese u karcinomu prsuslouží pro vyhodnocení genové exprese specifických skupin genův malignínádorové tkáni, které lze použít pro lepší odhad prognózy onemocnění, možnosti jeho opakovaného výskytu (rekurence), metastazovánía optimalizace léčebné strategie. Tato vyšetření se používají v rozvíjející se oblasti personalizované péče o pacienty. Zhoubné nádory jsou charakterizovány nekontrolovatelným růstem abnormálních buněk. Každý karcinom prsu se vyznačuje specifickými genetickými charakteristikami, které jsou odlišné ve srovnání s okolní nenádorovou tkání. Geny v nádorové tkáni řídí rychlost růstu nádorových buněk, pravděpodobnost jeho metastazování, schopnost migrace nádorových buněk v organizmu, možnost ovlivnění růstu nádoru účinky estrogenu nebo progesteronu, zvýšenou expresi (tvorbu) některých proteinů, jako je Her-2/neu, a schopnost reagovat na různé druhy protinádorové léčby. Regulace tumorogeneze je zprostředkována genovou expresí – řízením kvality a kvantity tvorby specifických ribonukleových kyselin (mRNA)sloužících pro tvorbu proteinů. Charakteristika genové exprese na úrovni mRNA zahrnuje popis zvýšené i snížené tvorby těchto mRNA, u multiparametrických vyšetření genové exprese se vyhodnocuje množství a kvalita velkého počtu mRNA vznikajících genovou expresí řady genů. Výsledné charakteristiky jsou vyhodnoceny jako skóre, které napomáhá hodnocení biologických charakteristik nádoru.
Proč jsou tyto testy důležité?
Karcinom prsu je druhým nejčastějším zhoubným onemocněním u žen v České republice i dalších rozvinutých zemích. V roce 2006 bylo diagnostikováno 5884 nových případů, což je téměř 17 % všech hlášených onkologických onemocnění u žen. Základem úspěšné léčby karcinomu prsu je časné zachycení nádorového onemocnění a včasná léčba přizpůsobená pro použití na konkrétní typ nádoru u konkrétního pacienta. Karcinomy prsu se v konkrétních případech mohou od sebe výrazně odlišovat. Některé vykazují vyšší agresivitu, liší se přítomností estrogenních a progesteronových receptorů umožňujících stimulaci růstu nádorových buněk v závislosti na jimi aktivovaných hormonech, některé nádory se vyznačují vysokou mírou exprese Her-2/neu. Odlišnosti jsou i u senzitivity, resp. rezistence k protinádorové chemoterapii. Léčba karcinomu prsu je typicky založena na kombinaci chirurgické, radiační, chemoterapeutické, hormonální a v některých případech biologické léčby. Výběr postupu léčby karcinomu prsu se provádí na základě vyhodnocení několika faktorů, zahrnujících:
- věk a zdravotní stav pacienta
- velikost nádoru
- přítomnost nebo chybění estrogenního a/nebo progesteronového receptoru
- přítomnosti vysoké exprese Her-2/neu
- grading nádoru (vyjadřující míru patologických změn v nádorových buňkách)
- stádium nemoci – lokalizované onemocnění (stádium I a II), onemocnění se známkami šíření do okolních struktur (stádium III), onemocnění se známkami šíření do vzdálených orgánů (stádium IV)
- přítomnost nádorových buněk v mízních uzlinách, které se nacházejí v blízkosti nádoru
Nemocní s malými a ohraničenými nádory bez zjevných známek jejich šíření do lymfatických uzlin mohou být případně léčeni specifickou adjuvantní léčbou– podpůrnou systémovou chemoterapií a/nebo, v případě hormon-senzitivních nádorů, léčbou tamoxifenem. Účelem této léčby je snížení možného rizika pozdější rekurence (znovuobjevení) onemocnění z buněk, které unikly dosavadní diagnostice a léčbě. Adjuvantní léčba však není u všech nemocných účinná. Primárním účelem multiparametrických vyšetření genové exprese u karcinomu prsu je vyhodnocení prognózy vývoje onemocnění u pacienta a rizika rekurence karcinomu prsu. Kromě toho tato vyšetření umožňují lékaři zhodnocení toho, u kterých pacientů je vhodná aplikace adjuvantní léčby.
Multiparametrická vyšetření genové exprese u karcinomu prsu jsou novým diagnostickým nástrojem. K jejich provedení je zapotřebí malý vzorek nádorové tkáně, která je zpracována speciálním postupem. Všechny dosavadní testy pro multiparametrická vyšetření genové exprese u karcinomu prsu jsou určené pouze pro klasifikaci nádorů bez známek šíření do mízních uzlin. Každý z testů byl vyvinut pro použití u specifické skupiny pacientů. Třebaže mohou napomoci identifikaci pacientů s různou mírou rizika rekurence nádoru, hodnocení jejich klinického významu v praxi stále probíhá.
Do současné doby bylo vyvinuto několik testů pro multiparametrická vyšetření genové exprese u karcinomu prsu, avšak většina z nich je stále ve stádiu výzkumu. Test MammaPrint byl v USA schválen tamním úřadem pro kontrolu léčiv (FDA) ke klinickému použití. Pro test Oncotype DX vydala v roce 2007 American Society of Clinical Oncology (ASCO) doporučení k použití při predikci rekurence onemocnění u pacientů léčených tamoxifenem. Tato organizace považuje v současnosti test MammaPrint a některé další multiparametrické testy genové exprese, jako jsou Rotterdam Signature (rotterdamský panel), Breast Cancer Gene Expression Ratio (poměr genové exprese u karcinomu prsu) za nástroje vykazující nadějné výsledky, ale k jejich zařazení do praxe je nezbytné provedení dalších klinických hodnocení před jejich plným doporučením. Další významné organizace v USA, jako je National Comprehensive Cancer Network (NCCN) a National Breast Cancer Coalition (NBCC) rovněž doporučují další klinická hodnocení před zařazením těchto testů do praxe.
V současné době pokračují výzkumy v podobě několika velkých klinických hodnocení, např. studie TAILORx (Trial Assigning Individualized Options for Treatment) jejímž cílem je srovnání adjuvantní hormonální léčby a adjuvantní chemoterapie u řen s karcinomem prsu pomocí testu Oncotype DX vyhodnocujícího skóre průměrného rizika rekurence (intermediate risk Recurrence Scor). Dalším probíhajícím klinickým hodnocením je MINDACT (Microarray In Node-Negative Disease may Avoid Chemotherapy), které porovnává výsledky testu MammaPrint test s klinickými a histopatologickými kriterii pro zařazení nemocných do léčby chemoterapií. Výsledkem těchto klinických hodnocení by měl být získání dalších informací pro jejich případné plné nasazení do klinické praxe, avšak konečné výsledky se očekávají až v průběhu několika let. Žádný z testů není v současné době využíván v klinické diagnostice v ČR.