Nikotin/Kotinin

Co je vyšetřováno?
Nikotin je návyková droga která se nachází v tabáku, kde je soustředěna převážně v jeho listech. Do organismu se většinou dostává aktivní nebo pasivní inhalací tabákového kouře, a při žvýkání tabáku.Nikotin je metabolizován játry na více než dvacet sloučenin, které se vylučují z organismu močí. Výše zmíněné užívání tabáku může vést ke zvýšení koncentrace nikotinu a jeho hlavního metabolitu kotininu v organismu. Koncentrace se zvyšuje i při používání jiných výrobků s obsahem nikotinu, jako jsou např. náplasti nebo žvýkačky. Ve větším množství je nikotin jedovatý.

Kotinin (jde o přesmyčku slova nikotin) je hlavní metabolit nikotinu a jeho stanovení je obvykle metodou volby při hodnocení expozice organismu tabáku, protože je stálý a v organismu je pouze v důsledku metabolismu nikotinu. Poločas rozpadu kotininu v těle je obvykle mezi 7-40 hodinami, zatímco u nikotinu je to pouze 1-4 hodiny. Stanovení kotininu v krvi nebo v moči je požadováno často současně se stanovením nikotinu. Někdy se stanovují i další metabolity nikotinu, jako např. nikotin-1´-N - oxid, trans - 3´- hydroxykotinin, nornikotin nebo jiné složky tabáku jako anabasin v moči.

Přítomnost nikotinu nebo kotininu v krvi nebo v moči indikuje přímé užívání tabáku nebo vystavení organismu tabákovému kouři. Stanovení se provádí z různých důvodů, např. při kontrole programů odvykání kouření nebo někdy u zájemců o životní pojištění apod. Používá se také při podezření na otravu nikotinem. K akutnímu předávkování nikotinem může dojít např. u dětí, které požijí nikotinové bonbony nebo žvýkačky. Tyto případy jsou sice ojedinělé, ale pokud k nim dojde, vyžadují okamžitou lékařskou péči.Symptomy otravy bývají pálení v ústech, nausea, bolesti břicha, zvýšená produkce slin, průjem, pocení, zmatenost, závratě, třesavka, zvýšenýá srdeční činnost, zrychlené a obtížné dýchání, křeče, koma a někdy je následkem i smrt.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve je odebrán z pažní žíly nebo či je použit jednorázový vzorek moče. Někdy se odebírá vzorek slin, které lze získat přímo nobo nasátím do tamponu. Stanovení se provádí výjimečně i ve vlasech.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Nikotin a jeho hlavní metabolit kotinin se nejčastěji stanovují při zjištění a posouzení, zda pacient užívá tabák. Dlouhodobé užívání tabákových výrobků může zvyšovat riziko vývoje mnoha onemocnění jako karcinom plic, chronická obstrukční plicní choroba (COPD,) mozková mrtvice, onemocnění srdce, respirační infekce, astma a vznik krevních sraženin. U těhotných může kouření zpomalovat vývoj plodu a vést k nízké porodní váze dítěte.

Jelikož užívání tabákových výrobků může výrazně ovlivňovat zdraví jedinců, požadují někdy vyšetření zaměstnanců firmy a také pojišťovny u zájemců o uzavření životní pojistky.

Nikotin i kotinin lze prokázat kvalitativně i stanovit kvantitativně. Kvantitativní stanovení umožní lepší rozpoznání aktivních a bývalých kuřáků, osob vystavených tabákovému kouři nepřímo a nekuřáků, kteří nejsou tabákovému kouři vystaveni vůbec.

Kotinin lze stanovovat i ve slinách a ve vlasech, i když stanovení ve vlasech se provádí většinou pouze v různých studiích.

Nikotin v krvi a v moči se stanovuje buď samostatně nebo současně s kotininem, pokud má lékař podezření na předávkování nikotinem.

Pokud pacient uvádí, že již nekouří, ale používá nikotinové náhražky (žvýkačky, náplasti), stanovuje se pro ověření tohoto tvrzení někdy spolu s nikotinem a kotininem i anabasin v moči. Anabasin je totiž přítomen v tabáku, ale nikoli v nikotinových náhražkách. Pokud je u pacienta v moči jeho přítomnost prokázána, potom s vysokou pravděpodobností i nadále tabák v nějaké formě užívá.

Kdy je vyšetření požadováno?
Jak již bylo řečeno, vyšetřuje se nikotin a kotinin při posouzení stavu užívání tabáku, ať už je to např. při zahájení programu odvykání kouření, z důvodů požadavku zaměstnavatele před přijetím pracovníka na místo, kde je kouření zakázáno nebo z důvodů posouzení rizik a stanovení výše pojistného u životního pojištění. Vyšetřují se také někdy při rozhodování o svěření dítěte do péče. Protože kouření může zvyšovat riziko medicínských komplikací, bývá někdy vyšetření ordinováno i před zahájením nějaké lékové terapie nebo před chirurgickým zákrokem.

Rovněž se stanovují při podezření na předávkování nikotinem. Symptomy slabé otravy nikotinem mohou být:

• Nausea, zvracení
• Závratě
• Slintání
• Slabost

Příznaky vážnější otravy pak:

• Zvýšený krevní tlak a zvýšená tepová frekvence, které mohou náhle poklesnout
• Zpomalené nebo ztížené dýchání
• Záchvaty
• Koma

Stanovení ve vlasech se používá zřídka, většinou pro výzkumné účely, ale může být provedeno i v případě posouzení, zda jde o dlouhodobé používání tabáku.

Co výsledek vyšetření znamená?
Koncentrace nikotinu v krvi se zvyšuje již několik sekund po vykouření cigarety. Její výše závisí na množství nikotinu v cigaretě a na způsobu kouření, tj. na hloubce (množství) inhalace kouře. Koncentrace se tedy osobu od osoby liší. Vyšší je v moči než ve slinách a v krvi. Individuální je i rychlost metabolizace nikotinu a vylučování kotininu z organismu. Pokud někdo přestane kouřit, může trvat i více než 2 týdny než se „normalizuje“ koncentrace kotininu v krvi a ještě o několik týdnů déle v moči.

Obecně lze říci, že vysoké koncentrace nikotinu a kotininu indikují aktivní užívaní tabáku nebo náhražek nikotinu. Středně vysoké koncentrace naznačují, že aktivní užívání mohlo být ukončeno cca před 2-3 týdny. Nízké koncentrace jsou pak prokazovány u nekuřáků vystavených nepřímému působení tabákového kouře, velmi nízké a nedetekovatelné koncnetrace pak znamenají buď to, že dotyčný tabák v žádné formě neužívá ani není vystaven jeho vlivu nebo od jeho expozice uběhlo minimálně několik týdnů.

Při evidentním předávkování nikotinem nemusí být jeho koncentrace opakovaně ověřovány, protože koncentrace nikotinu ani kotininu není přímo úměrná síle symptomů.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Některé pesticidy obsahují vysoké koncentrace nikotinu a mohou být tudíž dalším zdrojem otravy.

Na metabolismus nikotinu mohou mít vliv i genetické dispozice. Rozdíly v genu CYP2A6 ovlivňují rychlost metabolismu nikotinu. Osoby, které mají tento gen ve formě působící zpomalení metabolismu nikotinu jsou buď nekuřáci nebo kouří podstatně méně než osoby, jejichž forma genu netabolismus nezpomaluje.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1.Existuje nějaká forma tabáku neobsahující nikotin?
2. Může být člověk nucen podstoupit test na užívání tabáku?
3. Kde lze dostat informace o tom, jak zkusit přestat kouřit?
4. Jaké se doporučují náhražky nikotinu?

1. Existuje nějaká forma tabáku neobsahující nikotin?
Ne, nikotin je přítomen ve všech formách tabáku, tzn. v cigaretovém, doutníkovém, lulkovém, šňupacím i žvýkacím. Pokud člověk kteroukoliv z těchto forem užívá, lze to potvrdit zvýšenou koncentrací v krvi nebo v moči.

2. Může být člověk nucen podstoupit test na užívání tabáku?
Užívání tabáku není (pro dospělé) zakázáno, takže vyšetření by mohl nařídit pouze soud. Může však vyšetření požadovat např. pojišťovna, pokud chce posoudit riziko budoucího pojištěnce. Rozhodnutí, zda vyšetření ve svém zájmu podstoupí, je pak záležitostí každého jednotlivce.

3. Kde lze dostat informace o tom, jak zkusit přestat kouřit?
Optimální je poradit se se svým praktickým lékařem. Informace lze snadno nalézt i na internetu.

4. Jaké se doporučují náhražky nikotinu?
Pro tyto účely existují různé nikotinové náplasti, žvýkačky bonbony apod. Optimální je ale poradit se s praktickým lékařem nebo s lékárníkem.

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

THOMAS, L. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

KREJSEK, J, KOPECKÝ, O. Klinická imunologie.1.vydání, Nucleus HK, Hradec Králové, 2004, 941 s.

SHOENFELD, Y, GERSHWIN, ME, MERONI, PL. Autoantibodies. 2nd Edition. Elsevier, B.V., 2007, 838 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

KASPER DL, BRAUNWALD E, FAUCI AS, HAUSER SL, LONGO DL, JAMESON JL Eds, 2005, Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.