Žláza má neobyčejně důležitou úlohu při řízení tělesného metabolismu, tj. řídí způsob, jak organismus zužitkovává energii. Slouží k tomu hormony, které štítná žláza vytváří – tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3), které jsou krevním oběhem roznášeny po celém organizmu. Pod vlivem těchto hormonů dostávají buňky informaci jak rychle zužitkovávat energii a vytvářet bílkoviny. A protože probíhá týden štítné žlázy, přinášíme vám několik zajímavých informací...
Co způsobuje problémy se štítnou žlázou? Jaká je příčina?
Z celosvětového pohledu je nejčastější příčinou postižení štítné žlázy nedostatek jódu. Území České republiky bylo v minulosti postiženo chorobami z nedostatku jódu velmi výrazně. Vyskytovala se i nejtěžší forma – endemický kretenismus a zvětšením štítnice (strumou) bylo postiženo v některých regionech až 80 % populace.
V současné době je v České republice přívod jódu celoplošně takový, že zajišťuje dostatečné zásobení naší populace. Obohacování kuchyňské jedlé soli jódem je nejefektivnější metodou pro řešení jódového nedostatku v našich podmínkách. Kromě toho se v současné době jód přidává do některých potravních doplňků a do kojenecké stravy. Nicméně existují rizikové skupiny, těhotné a kojící ženy. Odhaduje se, že nejméně 20 % těchto žen má snížený přísun jódu.
V oblastech s dostatečným přívodem jódu (kam ČR patří od povinné jodidace soli) jsou nejdůležitější poruchy autoimunitního charakteru. Autoimunitní příčina je výrazně častější u žen než u mužů.
Existuje účinná prevence kromě konzumace potravin s obsahem jódu?
Pokud jde o poruchy štítné žlázy z nedostatku jódu, tak v České republice byl tento problém vyřešen zavedením povinné jodidace kuchyňské soli. Nicméně v 90. letech byl opět pozorován nedostatek jódu, a to zejména v dětské populaci. Jód se poté začal přidávat i do sušené mléčné kojenecké výživy pro děti, které nemohou být kojeny a do speciálních výrobků pro těhotné a kojící ženy. Po těchto opatřeních je jodový deficit dle kritérií WHO u nás pokládán za zvládnutý.
Zcela jiná situace je u autoimunitních chorob štítné žlázy. Na preventivní zdravotní prohlídky má ze zákona právo každý občan České republiky. Preventivní prohlídky jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou. Jejich frekvence i rozsah je přesně stanovaný vyhláškou. Preventivní vyšetření funkce štítné žlázy však tato vyhláška neobsahuje. Přesto je toto vyšetření velmi důležité, a to zejména pak u žen středního a vyššího věku. Kdokoliv se ho může zúčastnit jako samoplátce.
Jsou poruchy štítné žlázy dědičné? Nakolik genetika ovlivňuje možnost, že se s takovým problémem budou potýkat i potomci nemocných?
Familiární dispozice existují. Zejména v ženské větvi je dědičnost významná, je-li zátěž oboustranná, pravděpodobnost vzniku tyreopatie u potomstva je udávána až v 80 %. Je velmi důležité, aby rodiče sami věděli, o jaký typ poruchy se u nich jedná a čím jsou oni nebo další příbuzní léčeni.
Autoprotilátky lze odhalit v rámci preventivního vyšetřování v rodinách s genetickou zátěží autoimunitních chorob (např. diabetiků 1. typu, celiakie, atopiků, astmatiků a kolagenóz. Morbus Down a Turnerův syndrom mají ve vysokém procentu nález autoimunní tyreoiditidy (AIT), podobně pacienti s vitiligem).
Podrobné informace o testování štítné žlázy najdete na našich stránkách http://www.labtestsonline.cz/onemocneni-stitne-zlazy.html