Další název:
Tyreoglobulin
Oficiální název:
Tyroglobulin (Tg)
Související vyšetření:

T4, Tumorové markery, Protilátky proti thyroglobulinu


Základní informace

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Proč se nechat vyšetřit?
Pro sledování léčby u některých typů nádorů štítné žlázy a pro detekci návratu onemocnění; v některých situacích může vyšetření pomoci stanovit příčinu hyperthyroidismu

Kdy se nechat vyšetřit?
Před a po léčbě karcinomu štítné žlázy, před a po léčbě radioaktivním jodem, a v pravidelných intervalech při sledování zda nedochází k návratu onemocnění Požadovaný druh vzorku krve odebrané z vaší loketní žíly

Požadovaný druh vzorku:

Vzorek krve odebrané z vaší loketní žíly

Vyšetřovaný parametr

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Co je vyšetřováno?
Vyšetřením se stanovuje množství tyroglobulinu v krvi. Tyroglobulin je bílkovina vytvářená folikulárními buňkami ve štítné žláze. Štítná žláza je malý motýlovitý orgán, který pomáhá řídit spotřebu energie ve všech orgánech a buňkách těla. Štítná žláza je umístěná na krku před průdušnicí a obsahuje malé kulaté váčky, které se nazývají folikuly. Buňky ve folikulech produkují a uskladňují tyroglobulin, který je v případě potřeby rozštěpen na hormony štítné žlázy, T4 (tyroxin) a T3 (trijodtyronin). Tvorbu těchto hormonů a jejich uvolňování do krevního oběhu je řízena z podvěsku mozkového hormonem TSH (hormon stimulující štítnou žlázu). Tyroglobulin není tvořen v žádné další tkáni našeho těla, ale je tvořen některými nádory štítné žlázy, které se mohou rozšiřovat (metastázovat) do jiných oblastí našeho těla.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
K vyšetření se používá vzorek krve získaný zavedením jehly do žíly na vaší paži.

Vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?

Vyšetření tyreoglobulinu se používá především jako nádorový (tumorový) marker pro hodnocení účinnosti léčby nádoru štítné žlázy a ke zjištění, zda nedochází k návratu onemocnění.

Ne každý nádor štítné žlázy produkuje tyreoglobulin, ale nejčastější typy (papilární/bradavčitý a folikulární/dutinový nádor štítné žlázy), které vznikají z folikulárních buněk, tyreoglobulin vytvářejí – to způsobuje zvýšení hladiny tyreoglobulinu v krvi. Často je vyšetření požadováno současně s yšetřenímTSH ještě před zahájením léčby, abychom zjistili, zda nádor tvoří tyreoglobulin. Pokud tvoří, vyšetření se opakuje po ukončení léčby pro zjištění účinnosti léčby a také se může vyšetření opakovat v určitých intervalech ke zjištění, zda nedochází k návratu onemocnění. Opakovaným vyšetřením také zjišťujeme změny v koncentraci, tyto změny poskytují více informací než ojedinělý výsledek vyšetření.

S vyšetřením tyreoglobulinu se někdy vyšetřujíprotilátky proti tyreoglobulinu (Anti-Tg; TgAb). Protilátky proti tyreoglobulinu jsou bílkoviny, které vznikají v imunitním systému. Tyto protilátky mohou vznikat kdykoliv a když jsou přítomné, často mohou interferovat s vyšetřením tyreoglobulinu.

Vyšetření tyreoglobulinu se v případě potřeby požaduje pro zjištění příčiny hypertyreózy (hyperfunkce štítné žlázy) neznámé etiologiea ke sledováníefektivity léčbynapř. uGravesovy choroby.

Kdy je vyšetření požadováno?

Hlavními indikacemi vyšetření tyreoglobulinu je monitorování pacientů po chirurgickém odstranění štítné žlázy, má být požadováno před a po chirurgickém odstranění štítné žlázy z důvodu přítomnosti nádoru. Dále pro diagnostiku hypertyreózy nejasného původu. Indikací k vyšetření je také přítomnost plicních a kostních metastáz z nejasného původu a existence patologických zlomenin.

Vyšetření tyreoglobulinu se někdy požaduje, pokud pacient má příznaky hypertyreózy, a/nebo zvětšenou štítnou žlázu a pokud má lékař podezření na poruchu funkce štítné žlázy jako je Gravesova choroba nebo tyroiditida (zánět štítné žlázy). Vyšetřením se také zjišťuje efektivita léčby u léčených pacientů.

Co výsledek vyšetření znamená?

Zvýšené hladiny tyreoglobulinu neznamenají vždy diagnózu nádoru štítné žlázy. Při sledování toho, zda nedochází k návratu choroby, jsou změny hodnot v čase důležitější než jeden laboratorní výsledek.

Důležité je také, aby opakovaná vyšetření byla provedena ve stejné laboratoři, neboť výsledky vyšetření v různých laboratořích mohou poskytovat různé výsledky.

Patnáct až dvacet procent pacientů s nádorem štítné žlázy mají protilátky proti tyreoglobulinu, tyto protilátky mohou způsobovat falešné snížení nebo zvýšení výsledků vyšetření tyreoglobulinu v závislosti na použité metodě stanovení.

Informace o laboratorním vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

Časté otázky

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

1. Proč můj lékař nezkontroloval moji hladinu tyreoglobulinu před odstraněním mojí štítné žlázy?
Hladina tyreoglobulinu může a nemusí být stanovena před tím, než dojde k odstranění štítné žlázy jako součásti léčby nádoru štítné žlázy. Ačkoliv je tato bílkovina vytvářena jak normální tkání štítné žlázy, tak i mnohými nádory štítné žlázy, může být tvorba zvýšena i dalšími nemocemi štítné žlázy, to znamená, že je obtížné rozhodnout, že zvýšené hodnoty tyreoglobulinu jsou způsobené nádorem.

2. Mohu nějakým způsobem předejít tvorbě protilátek proti tyreoglobulinu?

Ne, samotný tyreoglobulin je silným autoantigenem (může proti sobě tvořit protilátky).

3. Je stanovení tyreoglobulinu vhodné pro vyhledávání (screening) nádoru štítné žlázy?

Ne, vyšetření není pro nádor štítné žlázy specifické, hodnoty mohou být zvýšené dočasně i u jiných onemocnění štítné žlázy.

4. Jak mohu zvýšit nebo snížit hodnoty tyreoglobulinu?

Ne.

Zeptejte se nás

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Literatura a odkazy

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

POZNÁMKA:


Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:


BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.

Tento článek byl naposledy aktualizován 10. května 2015.