Další název:
Celkový bilirubin, Novorozenecký bilirubin, Přímý bilirubin, Konjugovaný bilirubin, Nepřímý bilirubin, Nekonjugovaný bilirubin
Oficiální název:
Bilirubin
Související vyšetření:

Jaterní profil, GGT


Základní informace

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Proč se nechat vyšetřit?
Za účelem vyhledávání či sledování poškození jater

Kdy se nechat vyšetřit?
Má-li váš lékař podezření, že máte příznaky jaterního poškození, onemocnění jater, uzávěr žlučových cest, hemolytickou anémii nebo metabolický problém se vztahem k játrům.

Požadovaný druh vzorku
U dospělých vzorek krve odebraný obvykle ze žíly na paži; u novorozenců vzorek krve získaný vpichem do patičky; některá zdravotnická zařízení užívají neinvazivní postup za pomoci přístroje přiloženého na kůži novorozence (tzv. transkutánní bilirubinometr).

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ

Vyšetřovaný parametr

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Co je vyšetřováno?
Bilirubin je oranžově žlutý pigment, který se nachází ve žluči. Červené krvinky jsou normálně odbourávány po 120 dnech života v krevním oběhu, zejména ve slezině. Součást červených krvinek, hemoglobin (červeně zbarvený pigment červených krvinek, který přenáší kyslík do tkání), je odbouráván na nekonjugovaný bilirubin. Denně u normálního zdravého dospělého vzniká asi 250 až 350 mg bilirubinu, z čehož 85 % je odvozeno z poškozených nebo starých červených krvinek, které odumřely, zbytek pochází z kostní dřeně nebo jater.

Nekonjugovaný bilirubin je přenášen do jater, kde se na něj naváže cukerná složka, čímž se zajistí rozpustnost ve vodě; vzniká tak konjugovaný bilirubin. Tento konjugovaný bilirubin je játry předáván do žluči a je dále odbouráván bakteriemi v tenkém střevě a event. vylučován do stolice. Štěpné produkty bilirubinu dávají stolici charakteristickou hnědou barvu. Jestliže hladina bilirubinu v krvi stoupá, pozorujeme žluté zbarvení kůže a sliznic, žloutenku (ikterus). Normálně je téměř všechen bilirubin v krvi nekonjugovaný.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
U novorozenců je krev často odebírána po vpichu do patičky technikou, která užívá malé ostré kopíčko k proříznutí kůže na patičce dítěte a několik kapek krve se odebere do malé zkumavky či kapiláry. U dospělých je vzorek krve typicky odebírán jehlou ze žíly. Některá zdravotnická zařízení užívají neinvazivní postup za pomoci přístroje přiloženého na kůži novorozence (tzv. transkutánní bilirubinometr).

Vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Je-li hladina bilirubinu vysoká, objevuje se žloutenka a je třeba provést další vyšetření pro určení její příčiny. Příliš vysoká hladina bilirubinu může znamenat, že se nadměrně vytváří (obvykle následkem zvýšené hemolýzy) nebo že játra nejsou schopna patřičně bilirubin odstraňovat pro uzávěr žlučových cest, onemocnění jater, jako je cirhóza či akutní hepatitida, nebo pro dědičnou poruchu odbourávání bilirubinu.

Není neobvyklé najít vysokou hladinu bilirubinu u novorozenců, typicky ve věku 1 až 3 dnů. Tento stav je někdy nazýván fyziologická žloutenka novorozence. V průběhu prvých 24 hodin života může mít až 50 % donošených a dokonce vyšší procento nedonošených novorozenců vysokou hladinu bilirubinu. Po narození novorozenci začínají odbourávat přebytek červených krvinek, s kterými se narodili, a protože jejich játra nejsou ještě zcela zralá, nemohou zpracovat nadbytečný bilirubin, což způsobuje nárůst jeho hladiny v krvi i ve tkáních. Tato situace se obvykle vyřeší sama během několika dnů. V jiných případech jsou červené krvinky novorozence ničeny následkem nesnášenlivosti (inkompatibility) krve mezi dítětem a jeho matkou; stav je nazýván hemolytická nemoc novorozence.

U dospělých nebo starších dětí je bilirubin měřen pro stanovení diagnózy a/nebo pro sledování průběhu onemocnění jater, jako je cirhóza, hepatitida nebo žlučové kameny. Pacienti se srpkovitou anémií, thalasémií či jinou příčinou hemolytické anémie mohou mít epizody s nadměrným rozpadem červených krvinek, který zvyšuje hladinu bilirubinu.

Kdy je vyšetření požadováno?
Lékař obvykle ordinuje vyšetření bilirubinu společně s jinými laboratorními testy (enzymy alkalická fosfatáza, aspartátaminotransferáza, alaninaminotransferáza) u pacientů, kteří mají známky onemocnění jater.

Hladina bilirubinu může být požadována, jestliže nemocný:

  • má žloutenku
  • má v anamnéze pití nadměrného množství alkoholu
  • vykazuje podezření na toxický účinek léku
  • přišel do styku s viry hepatitidy

Ostatní příznaky, které mohou být přítomny, zahrnují:

  • tmavou, jantarově zbarvenou moč
  • nevolnost/zvracení
  • bolest v břiše, rostoucí objem břicha
  • únavu a celkový pocit onemocnění, které často doprovázejí chronické choroby jater

Stanovení hladiny bilirubinu u novorozenců se žloutenkou je považováno za standardní lékařské vyšetření.

Co výsledek vyšetření znamená?
Novorozenci: Nadměrná hladina bilirubinu poškozuje vyvíjející se mozkové buňky novorozenců (kernikterus) a může vyvolat poruchu psychického vývoje, vadu učení a vývoje, ztrátu sluchu nebo problémy s pohybem očí. Je důležité, aby bilirubin u novorozenců nevystoupil příliš vysoko. Je-li hladina bilirubinu nad kritickým prahem, je třeba přistoupit k jejímu snížení. Nadměrná hladina bilirubinu může být následkem urychleného odbourávání červených krvinek při nesouhlasu (inkompatibilitě) krevních skupin mezi matkou a jejím dítětem (tj. matka je Rh-negativní a má protilátky proti Rh-pozitivním krvinkám – otec je Rh-pozitivní a plod zdědil tento znak po něm; matčiny protilátky procházejí placentou a způsobují, že Rh-pozitivní červené krvinky plodu podléhají hemolýze, což vede k nadměrně zvýšené hladině bilirubinu se žloutenkou, anémií, a možným postižením mozku).

Dospělí a děti: Hladina bilirubinu může být užita pro rozpoznání poškození/onemocnění jater nebo pro sledování průběhu žloutenky. Zvýšený celkový nebo nekonjugovaný bilirubin může být následkem hemolytické nebo perniciózní anémie nebo postransfuzní reakce. Jestliže je zvýšený konjugovaný bilirubin, může se jednat o uzávěr žlučových cest, hepatitidu, úraz jater, cirhózu, nežádoucí účinek léku nebo dlouhodobý abúzus alkoholu.

Dědičná onemocnění, projevující se poruchou metabolizmu bilirubinu (syndrom Gilbertův, Rotorův, Dubin-Johnsonův, Crigler-Najjarův) mohou být rovněž příčinou zvýšené hladiny bilirubinu.
Nízké hladiny bilirubinu nás obvykle nezajímají a nejsou sledovány.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Přestože bilirubin může poškodit vyvíjející se mozek novorozence (až do věku asi 2–4 týdnů), u starších dětí a dospělých nepředstavuje vysoká hladina bilirubinu žádnou hrozbu. U starších dětí a dospělých je „hemato-encefalická bariéra” více vyvinuta a brání přechodu bilirubinu z krve k mozkovým buňkám. Zvýšené hladiny bilirubinu u dětí a dospělých však představují situaci, která musí být zcela nezbytně vyšetřena a léčena.

Bilirubin se normálně nenachází v moči. Nicméně konjugovaný bilirubin je rozpustný ve vodě a proto může být z těla vylučován močí, jestliže se jeho hladina v těle zvýší. Jeho nález v moči obvykle ukazuje na uzávěr žlučových cest, hepatitidu nebo jiné poškození jater. Nejobvyklejší metodou pro detekci bilirubinu v moči je diagnostický proužek; stanovení bilirubinu v moči patří k základním vyšetřením moči.

Hladina bilirubinu je lehce vyšší u mužů než u žen. Vysilující tělesný výkon může rovněž zvýšit hladinu bilirubinu.

Informace o laboratorním vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

Časté otázky

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

1. Mají někteří lidé dědičné riziko abnormální hladiny bilirubinu?
2. Jak se léčí abnormální hladiny bilirubinu a/nebo žloutenka?
3. Mohu nějak přispět k udržení normální hladiny bilirubinu?


1. Mají někteří lidé dědičné riziko abnormální hladiny bilirubinu?
Některé dědičné chronické stavy jako Gilbertův syndrom, Dubin-Johnsonův syndrom, Rotorův syndrom a Crigler-Najjarův syndrom jsou doprovázeny zvýšenou hladinou bilirubinu. Z těchto onemocnění je nejzávažnější, Crigler-Najjarův syndrom, který může být smrtelný. Prvé tři mají obvykle mírný, chronický průběh který se může za určitých podmínek zhoršovat, ale vcelku nepřináší významné zdravotní problémy.

2. Jak se léčí abnormální hladiny bilirubinu a/nebo žloutenka?
Léčba závisí na příčině žloutenky. Hladina bilirubinu u novorozenců se dá snížit fototerapií (léčba speciálním světlem), v nejtěžších případech výměnnou transfuzí krve; pomoci mohou i některé léky. U Gilbertova, Rotorova a Dubin-Johnsonova syndromu není obvykle žádná léčba nutná. Crigler-Najjarův syndrom může odpovídat na léčbu určitým enzymem nebo může vyžadovat transplantaci jater. Žloutenka vyvolaná uzávěrem žlučových cest je často léčena chirurgicky. Žloutenka u cirhózy je často následkem dlouhotrvající virové hepatitidy nebo abúzu alkoholu a obvykle dobře neodpovídá na žádnou léčbu. Protivirové léky, abstinence od alkoholu, vyhýbání se dalším možným látkám s toxickým účinkem na játra a dobrá výživa mohou situaci zlepšit, jestliže játra nebyla dosud vážně poškozena.

3. Mohu nějak přispět k udržení normální hladiny bilirubinu?
Není obecně použitelný způsob; je však jasné, že nadměrné a dlouhotrvající požívání alkoholu může vést k cirhóze a trvalému poškození jater. Vyhýbání se alkoholu a dlouhodobému zneužívání drog spolu s vhodnou dietou mohou pomoci udržet zdravá játra. Uzávěr žlučových cest kameny, onemocnění rakovinou slinivky břišní nebo cystami mohou vyžadovat chirurgické řešení.

Zeptejte se nás

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Literatura a odkazy

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.

Tento článek byl naposledy aktualizován 1. května 2010.