Kdy se nechat vyšetřit?
V případě podezření na jaterní onemocnění
Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve odebraný ze žíly nejčastěji na paži
Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ
Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:
Zeptejte se násKdy se nechat vyšetřit?
V případě podezření na jaterní onemocnění
Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve odebraný ze žíly nejčastěji na paži
Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ
Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:
Zeptejte se násProč se nechat vyšetřit?
Vyšetření a monitorace jaterních nemocí nebo onemocnění kostí
Kdy se nechat vyšetřit?
Jako součást jaterního panelu nebo v případě podezření na jaterní onemocnění nebo postižení kostí.
Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve odebraný ze žíly nejčastěji na paži.
Je třeba speciální přípravy na odběr vzorku?
Odběr nalačno je doporučován.
Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ
Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:
Zeptejte se násProč se nechat vyšetřit?
Za účelem posouzení poškození jater
Kdy se nechat vyšetřit?
Má-li váš lékař podezření, že máte příznaky jaterního onemocnění
Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve, odebraný obvykle z vaší žíly na paži
Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ
Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:
Zeptejte se násProč se nechat vyšetřit?
Za účelem vyhledávání či sledování poškození jater
Kdy se nechat vyšetřit?
Má-li váš lékař podezření, že máte příznaky jaterního poškození, onemocnění jater, uzávěr žlučových cest, hemolytickou anémii nebo metabolický problém se vztahem k játrům.
Požadovaný druh vzorku
U dospělých vzorek krve odebraný obvykle ze žíly na paži; u novorozenců vzorek krve získaný vpichem do patičky; některá zdravotnická zařízení užívají neinvazivní postup za pomoci přístroje přiloženého na kůži novorozence (tzv. transkutánní bilirubinometr).
Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ
Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:
Zeptejte se násProč se nechat vyšetřit?
Vyšetření jaterních nemocí nebo onemocnění ledvin nebo vyšetření nutričního stavu zejména u hospitalizovaných nemocných (prealbumin – bývá častěji používán v této situaci)
Kdy se nechat vyšetřit?
Vyšetření jaterních nemocí nebo onemocnění ledvin nebo vyšetření nutričního stavu zejména u hospitalizovaných nemocných (prealbumin – bývá častěji používán v této situaci)
Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve odebraný ze žíly nejčastěji na paži
Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ
Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:
Zeptejte se násProč se nechat vyšetřit?
Pro zjištění onemocnění jater, žlučových cest a/nebo poškození jater alkoholem nebo rozlišení mezi onemocněním jater a kostí, které způsobují zvýšení hodnot alkalické fosfatázy (ALP).
Kdy se nechat vyšetřit?
Pokud lékař zjistí symptomy jaterního onemocněn.
Požadovaný druh vzorku?
Krev odebraná z loketní žíly.
Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ
Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:
Zeptejte se násProč se nechat vyšetřit?
Vyšetření pomáhá při určení příčin a lokalizaci poškození tkání v organismu a následně při sledování vývoje nemoci. LD se zvyšuje z mnoha různých příčin odpovídajících jeho distribuci ve tkáních. V minulosti se vyšetření používalo pro diagnostiku a sledování infarktu myokardu, dnes je ale toto vyšetření plně nahraženo stanovením troponinu.
Kdy se nechat vyšetřit?
Spolu s jinými testy v situaci, kdy má Váš lékař podezření na akutní nebo chronické stavy, jejichž příčinou je destrukce tkání či buněk, a chce určit zdroj poškození a sledovat vývoj stavu.
Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve odebraný ze žíly na Vaší paži.
Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ
Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:
Zeptejte se násJaterní profil, také známý pod názvem „jaterní testy“, se používá k detekci, vyhodnocen a monitorování jaterních onemocnění a poškození. Obvykle se skládá ze sedmi testů, které se současně provádějí v jednom krevním vzorku. Mezi těchto sedm testů patří:
Mezi dalšími testy, které by mohly být vyžadovány společně s jaterním profilem, patří gama-glutamyl transferasa (GGT), laktátdehydrogenasa (LDH) a prothrombinový čas (prothrombin time, PT).
Jeden nebo více z těchto testů může být vyžádán, projeví-li se podezřelé příznaky (symptomy) o stavu jater. Patří mezi ně: žloutenka, tmavá moč nebo světle zbarvená stolice, nevolnost, zvracení a/nebo průjem, ztráta chuti k jídlu, zvracení krve, krvavá nebo tmavá stolice, nadýmání nebo bolesti břicha, nezvyklé změny váhy či únava. Jeden nebo víc těchto testů může být vyžádán, pokud pacient byl nebo mohl být vystaven viru hepatitidy, pokud se v jeho rodině vyskytuje onemocnění jater, pokud příjem alkoholu u pacienta běžně překračuje normu nebo pokud užívá lék, který by potenciálně mohl způsobit poškození jater.
Mnoho pacientů s časným nebo mírným až průměrným onemocněním jater mohou mít jen několik málo symptomů, pokud se vůbec nějaké projeví. K diagnostikování onemocnění jater může poprvé dojít při běžných krevních testech, prováděných jako součást běžné lékařské prohlídky. Tento test se většinou skládá ze skupiny 14 testů nazývaných „celkový metabolický panel“. Většina testů z jaterního profilu (kromě přímého testu na bilirubin) jsou součástí tohoto panelu. Stanoví-li se diagnóza onemocnění jater pomocí tohoto panelu testů, můžeme onemocnění dále monitorovat pomocí další jaterních profilů.
Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:
Zeptejte se nás
S1
Pagana K, Pagana T. Mosby's Manual of Diagnostic and Laboratory Tests. St. Louis: Mosby; 1998.
Tento článek byl naposledy aktualizován 8. října 2008.