Drogový screening

Klinický screening

V klinické praxi je hlavním účelem drogového screeningu zjištění, zda může být klinický stav pacienta ovlivněn užitím drog, tak aby mohl být adekvátně léčen. Často jsou také drogy zkombinovány s alkoholem. Výsledný účinek na určitého jedince je dán individuální citlivostí, na množství užité drogy a případně jejich kombinaci a čase jejich požití. Například MDMA působí prvotně jako stimulant s přidruženým psychedelickým efektem, během metabolismu a vylučování se však účinek mění na centrálně tlumivý. Při současné kombinaci s alkoholem jsou tak v těle přítomny dvě tlumivé látky, což je potenciálně nebezpečná kombinace.

Nejčastěji se drogový screening v klinické praxi provádí v následujících případech:

• pacient s akutními zdravotními problémy jako bezvědomí, zvracení, delirium, panika, paranoia, zvýšená teplota, bolest na hrudi, dýchací obtíže nebo bolesti hlavy, které by mohly být způsobeny požitím drog.
• účastník nehody s podezřením na ovlivnění drogami nebo alkoholem.
• dítě nebo dospělý podezřelý z užívání drog.
• pacienti sledovaní pro předchozí prokázané užívání drog, ať už legálních nebo nelegálních.
• těhotné ženy s rizikem užívání drog a novorozenci s typickými projevy chování (abstinenční syndrom).

Soudně toxikologická vyšetření
Účelem soudně toxikologického vyšetření je prokázání nebo vyvrácení přítomnosti omamných a návykových látek v biologickém materiálu z různých důvodů. Pro tato vyšetření jsou legislativně zakotvena poměrně přísná pravidla, jejichž cílem je mimo jiné zabránit možnostem manipulace se získaným materiálem. Po odběru biologického materiálu (krev, moč apod.) je vzorek zapečetěn proti manipulaci a všechny další manipulace s ním jsou pečlivě dokumentovány od příjmu, přes uskladnění až po analýzu.

Dále jsou uvedeny některé příklady, kdy je soudně toxikologická analýzy požadována:

• Vyšetření požadované zaměstnavatelem pře přijetím zaměstnanců, namátkové kontroly zaměstnanců nebo jako součást vyšetřování pracovních nehod s podezřením ne užití návykových a omamných látek. Nejčastěji je zjišťována přítomnost alkoholu a méně často dalších omamných a návykových látek. Veškeré pozitivní nálezy musí být konfirmovány specifickými metodami. Zejména v USA je testování na přítomnost drog vyžadované zaměstnavatelem silně rozšířené.
• Soudem nařízené testování se obvykle týká osob, které byly v minulosti souzeny za trestné činy spojené s výrobou a držením omamných a návykových látek a trestné činy spáchané pod vlivem omamných a návykových látek, které jsou pod ochranným dohledem. U takového testování se provádějí náhodné odběry biologického materiálu.
• V případě dohledu orgánů státní sociální péče nad výchovou dětí rodiči, u nichž byla v minulosti přítomna drogová závislost.
• Vyšetřování nehod (nejčastěji dopravních), přítomnost alkoholu je sledována vždy, přítomnost jiných návykových a omamných látek jen v případě podezření na jejich užití..
• Vyšetřování různých trestných činů, kde existuje podezření, že byly spáchány pod vlivem omamných a návykových látek, které ovlivňují rozpoznávací a rozhodovací schopnosti člověka. Vyšetřování příčin úmrtí a jejich možného spojení s užitím nebo předávkováním omamnými a návykovými látkami, případně jinými léčivy. vyšetření se provádí z různého biologického materiálu (tělní tekutiny, orgány, vlasy apod.).
• Některé pojišťovací společnosti žádají po svých klientech vyšetření drogového screeningu a také vyšetření přítomnosti nikotinu a jeho metabolitů v moči. V České republice není zvykem a týká se převážně USA.
• Na některých školách se provádí náhodný preventivní drogový screening, který navíc může zahrnovat i detekci látek používaných v dopingu.

Antidopingový screening
Antidopingový screening se provádí u profesionálních sportovců a je zaměřen kromě analýzy omamných a návykových látek především na látky podporující růst svalové hmoty, sílu a výdrž. Na národní a mezinárodní úrovni je toto testování vysoce organizované.
Světová antidopingová agentura (WADA), Americká antidopingová agentura (USADA) a Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) spolupracují při antidopingovém programu na národní, mezinárodní a olympijské úrovni. WADA vytvořila přesná a závazná pravidla pro testování a případné následné sankcionování a seznam zakázaných látek. Zodpovědnost za dodržování stanovených pravidel leží na samotných sportovcích. Konzumace většiny zakázaných látek je zakázána v jakémkoliv množství, u některých látek (jako například kofein) je zakázána konzumace velkých množství. U některých biogenních zakázaných látek (erytropetin, růstový hormon, anabolické steroidy, IGF-1) je analýza obtížná, jelikož jsou také produkovány lidským tělem. Testovací metoda musí být natolik specifická, aby dokázala rozlišit mezi endogenní produkcí těchto látek a jiným příjmem.
Mimo závody se také provádí během tréninkového období náhodný screeningový testovací program, obvykle zaměřený především na nabolické steroidy. Během závodů je testování prováděno náhodně a také u všech vítězů, přičemž se sleduje přítomnost: stimulantů, narkotik, cannabinoidů, anabolik a peptidických hormonů. U některých sportovních disciplín (jako například lukostřelba, gymnastika, střelba) se navíc testuje přítomnost vybraných látek, např. β-blokátory, které snižují krevní tlak a zpomalují srdeční činnost.
některé profesionální sportovní organizace (např. NFL, NHL a NBA) mají svá vlastní pravidla, poněkud odlišná od pravidel WADA. Při účasti na olympijských hrách se však podrobují stejným pravidlům jako ostatní sportovní organizace.

V tabulce 1 je uveden přehled nejčastěji zneužívaných omamných a návykových látek: