Testosteron

Co je vyšetřováno?
Testosteron je steroidní hormon (androgen) tvořený ve varlatech. Jeho produkce je stimulována a kontrolována luteinizačním hormonem (LH), který je produkován hypofýzou. U mužů testosteron stimuluje rozvoj sekundárních pohlavních znaků včetně zvětšení penisu, tvorby tělesného ochlupení, růstu svalů a zabarvení hlasu. Je přítomen ve velkém množství u mužů v průběhu puberty. U mužů v dospělosti reguluje sexuální aktivitu a tvorbu svalové hmoty. Testosteron je také produkován nadledvinami, jak u mužů, tak u žen, a v malém množství vaječníky (u žen). Testosteron je u žen přeměňován na hlavní ženský pohlavní hormon estradiol.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve z žíly na paži pacienta.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření hladiny testosteronu je využíváno k určení diagnózy při různých stavech u mužů, žen a chlapců, jak je uvedeno níže.

• opožděná nebo předčasná puberta (u chlapců)
• snížená sexuální aktivita
• erekční dysfunkce
• neplodnost (u mužů i u žen)
• tumory varlat (u mužů)
• hirsutizmus a maskulinizace, také nazývaná virilizace (u žen)

Kdy je vyšetření požadováno?
V případě opožděného nástupu puberty nebo zpomaleného vývoje je u chlapců často požadováno současně s vyšetřením FSH a LH. Ačkoliv je nástup puberty individuální, obecně kolem desátého roku života se dostaví hormonální a fyzické projevy začátku puberty. Zpoždění může spočívat v nedostatečné produkci testosteronu varlaty nebo v nedostatečné produkci LH hypofýzou. Vyšetření může být požadováno také v případech mladých chlapců, u nichž nastává puberta předčasně a je provázena typickými sekundárními pohlavními znaky, jako je zvětšení penisu, nárůst svalové hmoty a výrazné tělesné ochlupení. Případy předčasné puberty u chlapců z důvodu zvýšené hladiny testosteronu jsou často provázeny různými tumory a kongenitální hyperplazií nadledvin.

U mužů je vyšetření požadováno při podezření na neplodnost nebo při snížené sexuální aktivitě nebo při poruchách erekce. U všech těchto příznaků je přítomna nízká hladina testosteronu.

U žen se testosteron vyšetřuje při nepravidelném menstruačním cyklu nebo pokud žena nemenstruuje vůbec, dále má-li problém otěhotnět nebo pokud se u ní objeví nápadné maskulinní znaky, jako je ochlupení na obličeji či na těle, plešatění a hluboký hlas. Hladina testosteronu může stoupat u tumorů vaječníků nebo nadledvin nebo za jiných okolností, jako je např. syndrom polycystických ovarií (PCOS).

Co výsledek vyšetření znamená?
Hladiny testosteronu u mužů jsou jednak velmi variabilní a jednak se s věkem mění. Je normální, že s věkem hladina testosteronu klesá.

U mužů může snížení hladiny testosteronu poukazovat na onemocnění hypothalamu nebo hypofýzy nebo poruchu funkce varlat. U mladých mužů mohou způsobit snížení produkce testosteronu také některá genetická onemocnění, např. Klinefelterův/Kallmanův/Prader-Williův syndrom nebo selhání varlat a neplodnost (jako je myotonická dystrofie, forma svalové dystrofie). Snížená hladina testosteronu také poukazuje na zhoršenou produkci testosteronu z důvodu získaného poškození varlat způsobeného alkoholismem, zraněním nebo virovým onemocněním jako jsou příušnice.

Zvýšená hladina testosteronu u mužů může poukazovat na tumory varlat a tumory nadledvin, které produkují testosteron, nebo užívání androgenů (také nazývaných anabolické steroidy). Zvýšení testosteronu u chlapců je obvykle způsobeno předčasnou pubertou.

Zvýšená hladina testosteronu u žen může znamenat výskyt PCOS nebo tumor vaječníků či nadledvin.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Alkoholismus a jaterní choroby mohou snížit hladinu testosteronu. Léky včetně androgenů a steroidů mohou snižovat hladinu testosteronu. Rakovina prostaty reaguje na androgeny, proto mnoho mužů s rakovinou prostaty v pokročilém stadiu užívá léky, které testosteron snižují.

Ženy na estrogenové terapii mohou mít zvýšenou hladinu testosteronu. Také užívání antikonvulsiv, barbiturátů a klomifenu může způsobit vzestup hladiny testosteronu.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1.Jestliže mám nízkou hladinu testosteronu, pomůže mi dodatečné užívání testosteronu?
2. Jsem žena, proč tedy potřebuji vyšetřit testosteron?
3. Je tělesné ochlupení přímo úměrné množství testosteronu v mém těle?
4. Co znamená volný a biologicky dostupný testosteron?

1. Jestliže mám nízkou hladinu testosteronu, pomůže mi dodatečné užívání testosteronu?
Možná. Dodávat testosteron, ať již formou náplastí nebo injekčně, může hladinu testosteronu zvýšit, což může pomoci zamezit projevu některých příznaků, a podávání testosteronu zároveň funguje jako prevence úbytku svalové a kostní hmoty, které u mužů nastávají s přibývajícím věkem. Není to však jednoznačně prokázáno a navíc existuje obava, že tato forma terapie (suplementace testosteronu) může představovat zvýšené riziko rakoviny prostaty. Důvodem je skutečnost, že rakovinové bujení je podporováno androgeny, tedy i testosteronem. Kromě toho muži s poruchami erekce mohou mít sice nízkou hladinu testosteronu, ale v mnoha případech podávání testosteronu problémy nevyřeší. Proto konzultujte se svým lékařem, zda je tato terapie pro vás vhodná.

2. Jsem žena, proč tedy potřebuji vyšetřit testosteron?
Ženské tělo také produkuje testosteron, ale v malém množství. Je to nutné pro udržení hormonální rovnováhy a proto, aby ženské tělo fungovalo normálně. Jestliže tělo produkuje příliš testosteronu, může se to projevit výraznějším tělesným ochlupením než je běžné, nepravidelným menstruačním cyklem nebo úplným vymizením menstruace, popř. neplodností. Vyšetření pomůže lékaři určit, co je příčinou vašich potíží.

3. Je tělesné ochlupení přímo úměrné množství testosteronu v mém těle?
Některé studie prokázaly přiměřený vztah hladiny testosteronu k množství tělesného ochlupení. V různých částech těla je růst chlupů regulován testosteronem. U některých mužů proto testosteron způsobuje růst chlupů na břiše a zádech, a naopak růst vlasů je potlačen, což vede ke vzniku pleše. Genetická výbava jedince ovlivňuje expresi enzymu 5-alfa-reduktázy, která přeměňuje testosteron na dihydrotestosteron, látku ovlivňující růst vlasů. Plešatost nebo tendence k vypadávání vlasů je tedy dědičný znak. Léky s obsahem finasteridu (Penester) inhibují aktivitu 5-alfa-reduktázy a mohou u některých mužů zabránit vypadávání vlasů.

4. Co znamená volný a biologicky dostupný testosteron?
Testosteron je přítomný v krvi ve dvou formách, volné, která činí 2-3% a vázané-na albumin (sérový protein) nebo na specifický vazebný protein nazývaný globulin vázající pohlavní steroidy (SSBG) nebo globulin vázající pohlavní hormony (SHBG). Vazba testosteronu na albumin není příliš pevná a snadno se štěpí. Termín biologicky dostupný testosteron (BAT) se vztahuje k množství volného testosteronu plus testosteronu navázaného na albumin. Případně je to frakce cirkulujícího testosteronu, která rychle vstupuje do buněk a její stanovení lépe vystihuje biologickou účinnost testosteronu než prosté stanovení celkového testosteronu. Kolísající hladiny SSBG mohou vést k nesprávnému stanovení BAT. Snížení hladiny SSBG lze pozorovat u obezity, hypotyreózy, při užívání androgenů a u nefrotického syndromu. Zvýšené hladiny se vyskytují u cirhózy, hypertyreózy a při užívání estrogenů. V těchto situacích je na místě stanovovat volný testosteron, ačkoliv technicky je těžké docílit přesného stanovení.

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.