Gramovo barvení

Co je vyšetřováno?

Gramovo barvení se používá ke zjištění, zda jsou bakterie přítomné ve vzorku odebraného z oblasti suspektní infekce. Velmi rychle ukáže základní typ bakterie. Vzorek z infikované oblasti se rozetře na sklíčko a nechá se zaschnout. Je aplikována série barviček s následným odbarvením, obarvené sklíčko je pozorováno laborantem pod mikroskopem. Nejběžnějšími tvary bakterií jsou koky nebo tyčky. Gram-pozitivní bakterie se barví modrofialově a gram-negativní růžově. Vyšetření je pojmenováno podle Dr. Christiana Grama, který tento postup vymyslel.

Vyšetření poskytuje také další informace, jako je přítomnost koků ve shlucích nebo řetízcích, v párech nebo čtveřicích. Tyčky mohou být silné nebo tenké, krátké nebo dlouhé, nebo mohou mít přítomnou sporu v buňce. Mohou být také přítomny intracelulární bakterie, pozorované uvnitř pacientových buněk.

Příkladem gram-pozitivní bakterie je Staphylococcus aureus, způsobující infekce. Příkladem gram-negativní bakterie je Escherichia coli, způsobující močové infekce. Také mohou být pozorovány kvasinky. Gramovým barvením nelze pozorovat viry, protože nemají buněčnou stěnu, která absorbuje barvy.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Obvykle je vzorek odebrán z místa infekce pomocí sterilní výtěrovky. Tekutiny jako je moč nebo sputum jsou odebírány a transportovány ve sterilní nádobě, některé tekutiny mohou být odebírány pomocí injekční stříkačky.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?

Gramovo barvení a kultivace materiálu z infikované oblasti jsou nejběžnějšími mikrobiologickými postupy používanými k identifikaci původce infekce. Často je sdělení, zda je infekce způsobena gram-pozitivním nebo gram-negativním mikroorganismem, dostatečné k předepsání vhodné antibiotické léčby dříve než jsou dokončena další vyšetření. Přítomnost leukocytů v preparátu může potvrdit kvalitu vzorku. Gramovo barvení bývá používáno také během bakteriální kultivace. Bakterie rostou na živných médiích a tento test pomůže určit základní morfologii vyrostlé bakterie a určit, který další test k identifikaci je možné použít.

Kdy je vyšetření požadováno?
Gramovo barvení je provedeno spolu s bakteriální kultivací v případě podezření na bakteriální infekci.

Co výsledek vyšetření znamená?

Negativní výsledek znamená, že nebyly nalezeny žádné bakterie. Může to znamenat, že ve vzorku nejsou přítomny bakterie, nebo je přítomno malé množství bakterií, aby byly nalezeny v mikroskopu.

Pozitivní výsledek vyšetření znamená přítomnost bakterií ve vzorku. Barvení může odlišit bakterie na základě zbarvení na gram-pozitivní a gram-negativní a na základě morfologie na tyčky nebo koky. Dále může být určena velikost bakterií, množství bakterií, nebo vzájemné uspořádání bakterií. Také pomůže zjištění přítomnosti intracelulárních bakterií nebo přítomnost erytrocytů nebo leukocytů. Tyto informace společně s klinickými symptomy umožní lékaři vybrat předběžnou antibitickou léčbu dříve, než jsou poskytnuty výsledky kultivace. Výsledek Gramova barvení je většinou předběžný, konfirmace identifikace bakterií se provádí pomocí kultivace nebo detekcí antigenů a protilátek bakterie. Vyšetření citlivosti na antibiotika je nezbytné k určení, která antibiotika budou účinná.

Některý materiál je primárně sterilní, jako je mozkomíšní mok nebo krev. Bakterie zde nejsou přítomny, pokud se nejedná o bakteriální infekci. Bakterie zde bývají přítomny v malém množství a vyšetření vyžaduje zakoncentrování materiálu. Některý materiál jako je sputum nebo kůže obsahují běžnou flóru spolu s bakteriemi způsobujícími infekci. Vyšetření těchto materiálů vyžaduje opatrnou interpretaci pro odlišení, zda se jedná o běžnou flóru nebo o bakterie způsobující infekci.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Bakteriální infekce by se neměla podceňovat, ikdyž jsou příznaky mírné. Měli byste konzultovat s lékařem možnou léčbu, a pokud je nezbytná, měla by být zahájena co nejdříve. Předejde se tím komplikacím a šíření infekce. Neléčená infekce se může šířit a poškodit další orgány.

Pokud jsou přítomny kvasinky, je potřeba je dále testovat a identifikovat. Kvasinky se mohou vyskytovat jako jednotlivé buňky, zatímco plísně mají tvar větvících se buněk – hyfy.

Pokud má lékař podezření na mykobakteriální infekci, jako je tuberkulóza, je nařízeno barvení acidorezistentních tyček a kultivace namísto Gramova barvení.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jaké jsou léčebné možnosti bakteriální infekce?
2. Co lékař hledá v preparátu?
3. Co se děje, pokud lékař potřebuje více informací než může poskytnout Gramovo zbarvení?
4. Mohu provést toto vyšetření doma?

1. Jaké jsou léčebné možnosti bakteriální infekce?
Nejdůležitější léčbou bakteriální infekce je podání antibiotik.

2. Co lékař hledá v preparátu?
Kromě zbarvení, které rozděluje mikroorganismy na gram-pozitivní a gram-negativní, informuje lékaře také tvar organizmů (jako je tyčka a kok) nebo případná tvorba shluků. Například, stafylokoky se nacházejí v hroznovitých shlucích, zatímco streptokoky se nacházejí v párech nebo řetízcích.

3. Co se děje, pokud lékař potřebuje více informací než může poskytnout Gramovo zbarvení?

Gramovo barvení se obvykle dělá společně s bakteriální kultivací. Ta poskytne přesnou identifikaci bakterií způsobujících infekci a stanovení nejvhodnějšího antibiotika pro léčbu.

4. Mohu provést toto vyšetření doma?
Ne. Vyšetření je prováděno zaškolenými zdravotními pracovníky.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.