Histamin

Co se vyšetřuje?

Histamin je látka, která se uvolňuje ze specializovaných buněk, žírných buněk (mastocytů), po jejich aktivaci, často jako součást alergické imunitní odpovědi. Toto vyšetření měří množ­ství histaminu v krvi nebo v moči.

Mastocyty jsou velké buňky nacházející se v celém těle. Jsou přítomny hlavně v kůži, výstel­ce střeva a dýchacích cest a v kostní dřeni. Mastocyty se účastní normální reakce organismu na poškození, stejně jako alergických reakcí (reakcí přecitlivělosti). Obsahují granule, v nichž se skladuje řada chemických látek včetně histaminu a tryptázy, které se uvolňují při aktivaci mastocytů. Histamin odpovídá za mnoho příznaků u osob postižených alergiemi.

Normální koncentrace histaminu v krvi a moči jsou velmi nízké. Významný vzestup lze pozo­rovat u lidí se závažnou alergickou reakcí a s poruchou, při níž vzrůstá počet mastocytů (pro­li­­ferace) nebo jsou mastocyty aktivovány bez zjevné alergie.

Aktivace mastocytů nastává při vážné formě alergické reakce nazývané anafylaxe, která způsobuje zarudnutí kůže, vyrážku až puchýře na kůži, nízký krevní tlak, zúžení dýchacích cest a dokonce smrt. Při anafylaxi koncentrace histaminu v krvi stoupá, dosahuje vrcholu asi za 10 minut od začátku příznaků, a vrací se k normě za 30 až 60 minut. Zvýšená produkce se zakrátko odráží i v moči, kterou se vylučuje histamin a jeho primární metabolit N-methyl­histamin.

U lidí trpících mastocytózou mohou být koncentrace histaminu i tryptázy trvale zvýšeny. Tato vzácná nemoc je spjata s abnormální proliferací mastocytů, jejich infiltrací a hromaděním v kůži (kožní mastocytóza) a/nebo v tělesných orgánech (sytémová mastocytóza).

Jak se odebírá vzorek?

Vzorek krve se získá venepunkcí loketní žíly. Pro získání vzorku sbírané moči se shromažďu­je veškerá moč 24 hodin. Uchovává se na chladném místě ve tmě, nejlépe v lednici.

Je třeba nějaká úprava k zajištění kvality vzorku?

Při podezření na anafylaxi je důležité odebrat vzorek velmi brzo po začátku příznaků. Při vyšetření z jiných důvodů můžete být poučeni, abyste přestali užívat antihistaminika a jiné léky. Poraďte se se svým lékařem.

K čemu se vyšetření používá?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením?

 

K čemu se vyšetření používá?

Histaminový test je užitečným ukazatelem aktivace mastocytů. Tento test může pomoci k potvrzení diagnózy anafylaktické reakce nebo může přispět k diagnostice mastocytózy, vzácné skupiny chorob charakteristických nadprodukcí mastocytů.

Anafylaxe se obvykle diagnostikuje klinicky, ale stanovení histaminu a tryptázy může potvrdit anafylaxi jako příčinu akutních příznaků. To platí zvláště při opakovaných příhodách nebo neurčité diagnóze. Vzorek pro histaminový test se musí odebrat rychle po začátku příznaků.

Pro vyšetření tvorby histaminu za delší časové období může být namísto krevního testu požadováno stanovení histaminu ve vzorku moči sbírané po 24 hodin. V některých případech se místo histaminu může v moči měřit koncentrace jeho metabolitu N-methylhistaminu.

K diagnostice mastocytózy nebo chorob s aktivací mastocytů se někdy vedle histaminového testu požaduje tryptázový test. Kožní mastocytóza se typicky projevuje jen kožními problémy, hlavně vyrážkou. Pacienti se systémovou mastocytózou však mohou být postiženi anafylaxí a s ní spojenými příznaky.

Kdy je vyšetření požadováno?

Vyšetření histaminu není požadováno často. Anafylaxi lze obvykle diagnostikovat bez vyšetření histaminu nebo tryptázy a mastocytóza je vzácné onemocnění. Histaminový a tryptázový test je občas požadován při symptomech připomínajících anafylaxi, zvláště když je diagnóza nejasná a příznaky se opakují.

Mezi symptomy anafylaxe patří:

• obtížné dýchání, sípání,
• zrudnutí
• svědění kůže, často viditelná kopřivka,
• závratě,
• nízký krevní tlak,
• otoky hrdla, tváře, jazyka a očí.
• Mnohé tyto příznaky bývají i při jiných stavech.

Vyšetření může být také požadováno, když má lékař podezření na mastocytózu nebo chorobu s aktivací mastocytů. Lidé s těmito chorobami mají mnoho známek a příznaků jako pacienti se závažnými alergiemi, ale bez specifického vyvolávajícího momentu, jako je požití určitého jídla (např. burských oříšků) nebo bodnutí včely. Pacienti se systémovou mastocytózou mívají příznaky peptického vředu, chronický průjem, bolesti kloubů, zvětšená játra, slezinu a mízní uzliny a na kůži bývá vyrážka nebo typické zarudnutí a ojedinělé nebo četné puchýře.

Co znamená výsledek vyšetření?

Akutně zvýšené koncentrace histaminu a/nebo tryptázy u osob s příznaky anafylaxe jsou silným důkazem podporujícím tuto diagnózu.

Nezvýšené koncentrace histaminu mohou znamenat, že pacientovy příznaky mají jinou příčinu, nebo že vzorek nebyl odebrán ve správném čase. U anafylaxe koncentrace histaminu v krvi rychle stoupá a klesá k normě za 30 až 60 minut. Když se vzorek odebere pozdě, může být výsledek v mezích normy. Provádí-li se současně tryptázový test, lze jeho výsledky porovnat s histaminovým testem. Koncentrace tryptázy roste i klesá pomaleji a vrcholu dosahuje za 1 až 2 hodiny od začátku příznaků.

Jestliže při správně načasovaném odběru vzorku není koncentrace histaminu ani tryptázy zvýšena, je diagnóza anafylaxe málo pravděpodobná. Pacient však může mít anafylaxi bez zvýšeného histaminu, a proto nelze tuto diagnózu vyloučit pouze na základě negativního výsledku testu.

Zvýšené koncentrace histaminu a/nebo N-methylhistaminu ve vzorku moči sbírané 24 hodin svědčí pro příhodu spojenou s aktivací mastocytů. U pacienta s příznaky mastocytózy tuto diagnózu podporují přetrvávající vyšší koncentrace histaminu a/nebo tryptázy. Potvrzena však musí být ještě dalšími testy.

Další informace související s tímto vyšetřením

Koncentrace histaminu může být zvýšena při jakékoliv aktivaci mastocytů a naopak celou řadou látek lze uvolnění histaminu zabránit.

Za nejběžnější příčinu anafylaxe se považuje alergická reakce na potraviny.

U některých osob se objevují příznaky podobné histaminu, jako jsou zarudnutí, kopřivka, bolesti hlavy, průjem, apod., po požití jídla bohatého na histamin. Histamin se nachází v různých potravinách, zvláště takových, které „zrají“, např. v sýrech, víně a zelí. Příznaky mohou být vyvolány také požitím alkoholu nebo léků, které buď podporují uvolnění histaminu nebo blokují jeho metabolismus.

Vzácně se může otrava histaminem vyskytnout po požití zkažené ryby (např. tuňáka nebo makrely), v níž se pomnožily bakterie produkující histamin. Tato otrava z makrelovitých ryb způsobuje bolesti hlavy, zrudnutí, pocení, zvracení a průjem.

Také některé gastrointestinální karcinoidy (vzácné nádory trávícího ústrojí) produkují množství histaminu.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Způsobuje histamin kromě příznaků alergické reakce ještě něco jiného?

Ano, histamin se účastní zánětlivých procesů, povzbuzuje sekreci žaludeční šťávy, účinkuje jako nervový přenašeč, rozšiřuje cévy, zvyšuje propustnost cévní stěny (umožňuje průchod tekutin cévní stěnou), ovlivňuje stahy hladkých svalů ve střevě a v plicích a ovlivňuje srdeční frekvenci a kontrakci. Byly vyvinuty léky blokující některé z těchto účinků (antihistaminika) a léky snižující tvorbu žaludeční kyseliny.

2. Mám si nechat vyšetřit histamin když se domnívám, že mám alergii?

Histaminový test se používá pouze v případě závažných alergických reakcí, jako je anafylaxe, ale váš lékař může požadovat zvláštní testy umožňující určit na jakou látku jste alergičtí. Většina pacientů s alergiemi nebude nikdy potřebovat vyšetření histaminu.

3. Jak se léčí anafylaxe?

Anafylaxe je akutní, život ohrožující stav, který vyžaduje bezprostřední léčbu injekcí adrenalinu nebo jiných léků. Pacient je poté pečlivě monitorován, protože není vzácné, že se anafylaxe objeví po několika dnech znovu. Lidem, o nichž je známo, že trpí takovými vážnými alergickými reakcemi, se doporučuje, aby při sobě vždy nosili pohotovostní balíček obsahující injekční stříkačku s adrenalinem.

4. Může být vyšetření histaminu provedeno v ordinaci mého lékaře?

Nemůže. V ordinaci se odebere vzorek, který je potom odeslán do laboratoře k testování. Histaminový test je zvláštní vyšetření, které provádějí pouze velké nebo specializované laboratoře.

Horký K. (ed.): Lékařské repetitorium. Galén Praha, 2003, 788 s.

Krejsek J., Kopecký O.: Klinická imunologie. Nucleus HK, Hradec Králové, 2004, 941 s.

Lüllmann H., Mohr K., Whling M.: Farmakologie a toxikologie. Grada Publishing, Praha 2002, 694 s.

Zima T. et al.: Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání. Galén-Karolinum Praha, 2007, 906 s.

Na této stránce

Tryptáza, Alergie, Karcinoid

Jinde na webu

Jabor A. et al.: Encyklopedie laboratorní medicíny. Dostupné na www.sekk.cz