Hluboký pánevní zánět

Popis onemocnění

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Popis onemocnění

Hluboký pánevní zánět (PID – Pelvich inflammmatopry disease) je zánět a infekce horního genitálního traktu u žen. Onemocnění vznikne, když se bakterie dostanou z pochvy přes ochrannou vrstvu cervikálního hlenu, který chrání zevní ústí děložního hrdla, do dělohy, vejcovodů a vaječníků. PID se může projevit jako akutní onemocnění, chronická bolest, nebo může probíhat zcela bez příznaků jako chronická infekce.

Jestliže se onemocnění neléčí, může způsobit jizvení a nevratné poškození jednoho nebo více reprodukčních orgánů. Jizvení vejcovodů může způsobit neplodnost a významně také zvýšit riziko mimoděložního těhotenství.

Hluboký pánevní zánět je primárně spojen s mikroorganismy Chlamydia trachomatis a Neisseria gonorrhoeae, které způsobují dvě nejčastější sexuálně přenosné onemocnění (STD – Sexually transmitted diseases) chlamydiovou infekci a kapavku. PID mohou také způsobit bakterie, které běžně nacházíme v pochvě a gastrointestinálním traktu – například Gardnerella vaginalis nebo. E coli a celé spektrum dalším patogenů.

Onemocnění může postihnout ženy v každém věku bez i po sexuálním přenosu infekce, ve většině případu však postihuje sexuálně aktivní fertilní ženy. Vyšší riziko onemocnění mají ženy, které zahajují pohlavní život dříve, ženy s více sexuálními partnery, nebo ženy s anamnézou PID nebo sexuálně přenosného onemocnění. Ženy se zavedeným nitroděložním tělískem mají vyšší riziko infekce několik měsíců po zavedení tělíska. Riziko vzniku PID také zvyšují výplachy pochvy, protože mohou změnit normální poševní prostředí a proplach může bakterie zanést i přímo do dělohy. Výskyt PID v graviditě je zcela výjimečný, protože děloha je v průběhu těhotenství uzavřena.

Cetrum pro kontrolu nemocí a prevenci (CDC- Centers for Disease Control and Prevention) odhaduje, že každý rok více než 1 milión žen v USA onemocní akutním hlubokým pánevním zánětem a asi 100 000 žen je následně neplodných.

Projevy a příznaky

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Projevy a příznaky

Ženy s PID nemusí mít žádné příznaky, mohou udávat mírný dyskomfort, chronickou, nebo zhoršující se bolest, nebo mohou mít závažné projevy akutního onemocnění. Většina příznaků a nálezů při PID je nespecifická a můžeme je vídat u celé řady stavů, kdy jsou postiženy orgány v pánvi.

Mezi základní projevy (symptomy) PID patří:

Poševní nebo cervikální výtok, který nepříjemně zapáchá
Bolest v podbřišku – nejčastější příznak
Palpační bolestivost (citlivost) břicha
Intermitentní teplota
Bolesti při styku nebo krvácení po styku
Bolestivá mikce
Nepravidelné menstruační krvácení
Nausea

K hlavním komplikacím PID patří neplodnost, chronická pánevní bolesti, poškození vaječníku a vejcovodů a mimoděložní gravidita. I minimální jizevnaté změny ve vejcovodu mohou zhoršit plodnost. Mohou zabránit oplodnění vajíčka, nebo zabránit oplodněnému vejci doputovat do dělohy. Jestliže se oplodněné vajíčko začne vyvíjet ve vejcovodu, ten následně může prasknout a způsobit život ohrožující akutní stav spojený s vnitřním krvácením a silnou bolestí.

Vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Vyšetření

Hlavní cílem vyšetření je prokázat PID, jeli to možné tak určit typ vyvolávajícího mikroorganismu, a rozlišit PID od ostatních stavů spojených s podobnými projevy. Nemáme k dispozici takový laboratorní test, který by sám o sobě byl schopen definitivně určit diagnózu PID. Ve většině případů diagnózu stanovíme na podkladě klinického nálezu. Část onemocnění je zjištěna, když je daná osoba v rámci běžného vyšetření testována na sexuálně přenosná onemocnění. Podle CDC může hluboký zánět probíhat až ve dvou třetinách případů nepoznán a nediagnostikován, protože příznaky jsou nespecifické. K dispozici je několik testů, které nám pomohou diagnostikovat onemocnění.

Laboratorní vyšetření

Některé z testů, které provádíme k určení příčiny PID, nebo k vyloučení ostatních příčin pánevní bolesti:

Test na přítomnost Ch. Ttrachomatis – detekuje chlamydiovou infekci jako příčinu PID
Test na přítomnost N. gonorrhoeae - detekuje kapavku jako příčinu PID
Nativní preparát – vzorek poševního nebo cervikálního výtoku se rozetře na podložní sklíčko a vyšetří se pod mikroskopem. Vyšetření se provádí hlavě pro zjištění přítomnosti a počtu bílých krvinek ve výtoku; přítomnost leukocytů se zvyšuje při PID
Stěr z děložního hrdla na kultivaci – umožňuje identifikovat možné původce onemocnění
Kultivace moče – detekuje infekci močového traktu

Testy, které nejsou specifické pro diagnózu PID, ale měly by být indikovány pro detekci a pro vyšetření zánětlivé a imunitní reakce organismu spojené s onemocněním, by měly zahrnovat následující vyšetření:

Krevní obraz (KO) – provádí se ke stanovení počtu leukocytů a počtu erytrocytů a hladiny hemoglobinu
Sedimentace (FW) – nespecifický indikátor zánětu
CRP (C- reaktivní protein)- nespecifický indikátor zánětu

Těhotenský test by měl být indikován k vyloučení gravidity, zvláště pak mimoděložního těhotenství

Ne-laboratorní vyšetření:

Fyzikální vyšetření: vyšetření děložního hrdla, výtok, stupeň bolesti nebo palpační citlivosti při vyšetření. Pro hluboký pánevní zánět je charakteristická bolestivost při pohybech hrdlem a dělohou. Diagnóza by měla být stanovena na základě klinického nálezu.

Pánevní nebo transvaginální ultrazvukové vyšetření: je indikováno k vyšetření reprodukčních orgánů

Laparoskopie: minimálně invazivní výkon je někdy používán k potvrzení diagnózy, k odběru vzorků a k vyšetření stavu pánevních orgánů

CT (komputerová tomografie) nebo NMR (nukleární magnetická rezonance)

Power Doppler ultrazvukové mapování: umožňuje zobrazit zvýšené prokrvení tkání při zánětu

Léčba

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Léčba

Pro hluboký pánevní zánět lékařská obec stanovila nízký diagnostický práh. Znamená to, že když má lékař u ženy podezření na PID, musí zahájit léčbu bez ohledu na to, zda se diagnóza může potvrdit. Hlavním důvodem je, že i minimální zjizvení po zánětu může zapříčinit neplodnost.

Pro léčbu se běžně používají širokospektrá antibiotika zaměřená proti Ch. trachomatis a N. gonorrhoeae a spektru dalších bakterií. Jestliže je známa příčina vyvolávající zánět, je nasazena cílená léčba. Nutná je i léčba sexuálních partnerů, aby žena nebyla znovu po léčbě nakažena.

Ve většině případu je možné léčit ambulantně. Za hospitalizace léčíme ženy ve vážném stavu, těhotné, nebo ženy nereagující na léčbu. Ve výjimečných případech, například při přítomnosti abscesu, je nezbytné chirurgické řešení.

Literatura a odkazy

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Literatura a odkazy

CDC: Fact Sheet, PID (Pelvic Inflammatory Disease)

Department of Health & Human Services: Pelvic Inflammatory Disease

Medline Plus Medical Encyclopedia: Pelvic Inflammatory Disease (PID)

American College of Obstetrician and Gynecologists (ACOG): Pelvic Inflammatory Disease

(Updated 2007 December) PID (Pelvic Inflammatory Disease). CDC Fact Sheet. [On-line information]. Available online at http://www.cdc.gov/std/PID/STDFact-PID.htm through http://www.cdc.gov. Accessed March 2009.

(Reviewed 2007 April). Pelvic Inflammatory Disease. Department of Health & Human Services, USA (FAQ’s page). [On-line information]. Available online at http://womenshealth.gov/faq/pelvic-inflammatory-disease.cfm through http://womenshealth.gov. Accessed March 2009.

(Updated 2006 September 9). Pelvic Inflammatory Disease (PID). US National Library of Medicine and National Institutes of Health: Medline Plus Medical Encyclopedia. [On-line information]. Available online at http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/article/000888.htm. Accessed March 2009.

(Published 2009 February 14). Chronic Pelvic Pain. Mayo Clinic. [On-line information]. Available online at http://www.mayoclinic.com/print/chronic-pelvic-pain/DS00571/DSECTION=all&METHOD=print through http://www.mayoclinic.com. Accessed March 2009.

(Updated 2006 November 13). Pelvic Inflammatory Disease. National Institute of Allergy and Infectious Diseases. [On-line information]. Available online at http://www3.niaid.nih.gov/topics/pelvicInflammatoryDisease/default.htm through http://www3.niaid.nig.gov. Accessed March 2009.

Haggerty, C. and Ness, R. (Posted 2008 August 11). Diagnosis and Treatment of Pelvic Inflammatory Disease. Women’s Health 2008;4(4):383-397. [On-line information]. Available online at http://www.medscape.com/viewarticle/576815 through http://www.medscape.com. Accessed March 2009.

Hill, B. and Lockrow, E. (Updated 2007 December 3). EMedicine and Medscape.com. [On-line information]. Available at http://emedicine.medscape.com/article/256448-overview through http://www.emedicine.medscape.com. Accessed March 2009.

Reyes, I., et.al. (Updated 2009 February 4). Pelvic Inflammatory Disease. EMedicine and Medscape.com. [On-line information]. Available at http://emedicine.medscape.com/article/796092-overview through http://www.emedicine.medscape.com. Accessed March 2009.

Barclay, L. (Published 2009 January 13). CDC Issues Annual Report on Sexually Transmitted Diseases. CDC and Medscape.com. Available at http://www.medscape.com/viewarticle/586754 through http://www.medscape.com. Accessed March 2009.

(Revised 2007 April). Pelvic Inflammatory Disease (PID). Merck Manuals Online Medical Library. [On-line information]. Available online at http://www.merck.com/mmpe/sec18/ch246/ch246c.html through http://www.merck.com. Accessed March 2009.

(Revised 2005 November).Pelvic Pain. Merck Manuals Online Medical Library. [On-line information]. Available online at http://www.merck.com/mmpe/sec18/ch242/ch242d.html through http://www.merck.com. Accessed March 2009.

(© 2004 September). Pelvic Inflammatory Disease (Pamphlet). American College of Obstetrician and Gynecologists, ISSN 1074-8601 (ACOG). Available at http://www.acog.org/publications/patient_education/bp077.cfm through http://wwwacog.org. Accessed March 2009.

Crossman, S. (© 2006). The Challenge of Pelvic Inflammatory Disease. American Family Physician 2006;73:859-64. [On-line information]. Available online at http://www.aafp.org/afp/20060301/859.html through http://www.aafp.org. Accessed March 2009.

Tento článek byl naposledy aktualizován 30. ledna 2011.