Kultivační vyšetření moči

Co je vyšetřováno ?

Toto vyšetření vyhledává a určuje bakterie a kvasinky přítomné ve vzorku moči. Moč se tvoří v ledvinách, uložených po obou stranách bederní páteře. Ledviny filtrují z krve odpadní látky a produkují moč, žlutou tekutinu, pomocí které je odpad odváděn z těla. Moč odtéká z ledvin močovody do močového měchýře, kde je dočasně uchovávána a poté skrze uretru vyloučena. Moč je obvykle sterilní, občas však mohou bakterie (nebo vzácněji kvasinky) kožní flóry z okolí uretry přesídlit do močového ústrojí a může se vyvinout infekce močových cest (IMC).

Při kultivačním vyšetření se na jednu či více kultivačních ploten (sterilní miska, ve které se nachází tenká vrstva živné půdy) rozetře vzorek moči a inkubuje se při 37°C. Po 24 až 48 hod. vytvoří přítomné mikroorganismy malé kulaté kolonie. Jejich velikost, tvar a barva jsou vodítkem k identifikaci, počet kolonií indikuje kvantitu bakterií ve vzorku. Laboratorní pracovník narostlé kolonie zhodnotí, podle jejich počtu určí kvantitu a stanoví počet narostlých druhů bakterií. Při dodržení zásad správného odběru (viz níže), jsou přítomny pouze bakterie zodpovědné za infekci, obvykle jeden druh bakterie ve vysoké koncentraci. Je-li přítomno více druhů, je možné, že se na infekci podílí více než jeden patogen, častěji to však bývá způsobeno kontaminací kožní flórou při nesprávně provedeného odběru.

Laboratorní pracovník zhotoví z významných kolonií (co do počtu nebo druhu) mikroskopický preparát, nechá jej oschnout a obarví technikou barvení dle Grama. Obarvené preparáty se prohlíží pod mikroskopem. Různé druhy bakterií budou mít odlišné barvy a tvary, čímž můžeme přítomné druhy rozdělit. Například bakterie Escherichia coli, způsobující většinu močových infekcí, se bude jevit jako gram-negativní tyčinka (růžová tyčinka) a Lactobacillus, běžná vaginální kontaminace ve vzorcích moči žen, bude pod mikroskopem vypadat jako tenká modrofialová tyčinka – gram-pozitivní bacil. Některé nálezy jsou nepatogenní (nezpůsobují infekci). Pro zkušeného pracovníka jsou snadno rozpoznatelné a nevyžadují další zkoumání (např.Lactobacillus). Jiné, například gram-negativní tyčinky, představují skupinu vzájemně si podobných bakterií a k jejich přesnému určení je třeba provést další testy.

Na základě získaných informací vydá laboratoř lékaři výsledkovou zprávu, obsahující údaj o kvantitě a druhovém zastoupení bakterií přítomných ve vyšetřovaném vzorku.

Jestliže není na agarových plotnách po 24 až 48 hodinách žádný nárůst, hodnotí se kultivace jako negativní a ukončí se. Naroste-li jeden či více patogenních druhů, pracujeme se vzorkem dále. K identifikaci přítomných druhů slouží biochemické testy, stanovení citlivosti na antibiotika vyhodnocuje schopnost růstu bakterie v přítomnosti vybraných antibiotik a pomáhá stanovit nejvhodnější lék ke zvládnutí infekce.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán ?

Moč na kultivaci může být odebrána kdykoliv. Důležitá je pečlivá očista genitálií před odběrem (obzvláště u žen), aby se zabránilo možné kontaminaci vzorku kožní flórou. Ženy oddálí labia a předozadním pohybem očistí genitálie. Muži po stažení předkožky a odhalení glans penis očistí okolí ústí uretry. První porce moči se nechá odtéct, ze středního proudu se odebere moč do sterilní odběrové nádoby, zbytek se opět vymočí do toalety. Tento typ odběru se nazývá odběr středního proudu moči.

Při odběru cévkované moči je vzorek odebrán zavedením tenké pružné kanyly uretrou do močového měchýře. Tento úkon provádí vyškolený zdravotnický pracovník. Moč odtéká hadičkou do sterilního kontejneru.

Je třeba nějaké přípravy k vyšetření k zajištění kvality vzorku ?

V podstatě ne. Vhodné je jednu hodinu před odběrem nemočit nebo 15-20 minut před ním vypít sklenici vody. Napomůže to vytvoření dostatečného množství moči. Dále dodržujte pravidla pro správný odběr středního proudu moči, popsaná výše.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření se používá k diagnostice infekce močových cest (IMC).

Kdy je vyšetření požadováno?

Vyšetření se objednává při příznacích infekce močových cest, jako jsou bolest a pálení při močení a časté nucení na moč. Nekomplikovanou močovou infekci u mladých žen je možno přeléčit antibiotiky bez předchozího kultivačního vyšetření. Při komplikovaném průběhu nebo nemá-li zavedená terapie odpovídající efekt, je vhodné provedení kultivace. U těhotných žen by mělo být provedeno kultivační vyšetření i v případě, že jsou bez příznaků, protože přítomné bakterie mohou ohrozit zdraví a vývoj plodu.

Kultivace může být ordinována současně s vyšetřením močového sedimentu nebo dodatečně, pokud je nález v močovém sedimentu abnormální.

Co výsledek vyšetření znamená?

Výsledek kultivace je interpretován současně s výsledkem vyšetření močového sedimentu a s přihlédnutím ke způsobu odběru vzorku a ke klinickému stavu pacienta. Je třeba vzít v úvahu možnou kontaminaci kožní flórou.

Za pozitivní výsledek je považován nález jednoho druhu bakterií, rostoucího ve vysoké kvantitě. Při správně provedeném odběru to znamená kvantitu více než 100 000 zárodků tvořících kolonie (CFU)/ml. V některých případech však může infekce probíhat, i když nebyly bakterie nalezeny ve vysoké kvantitě. Nížší koncentrace ( 1 000 až 100 000 CFU/ml) mohou svědčit pro infekci, pokud jsou současně přítomny příznaky. U vzorků odebraných technikami minimalizujícími kontaminaci, například cévkováním, mohou být signifikantní i nálezy 1 000 až 100 000 CFU/ml.

Pokud se po 24 až 48 hodinách neobjevil žádný nárůst, znamená to obvykle, že se o infekci nejedná. U přetrvávajících obtíží je možno kultivaci zopakovat a zaměřit se na bakterie rostoucí v nízké kvantitě nebo provést vyšetření na jiné mikroorganismy, které mohou být příčinou problémů.

Přítomnost bílých krvinek a bakterií v nízké kvantitě bývá u symptomatických pacientů nalézána při stavu známém jako akutní uretrální syndrom.

Nález více různých druhů bakterií znamená obvykle, že se jedná o kontaminaci při špatném odběru, zejména pokud narostly běžné nepatogenní druhy, například Lactobacillus sp. a jiné vaginální bakterie u žen. Pokud příznaky přetrvávají, doporučuje se provést nový, pečlivější odběr a kultivaci zopakovat. Je-li jeden bakteriální druh přítomen v signifikantně vyšší koncentraci než ostatní, například 100 000 CFU/ml versus 1 000 CFU/ml, provedou se další testy k určení převládajícího bakteriálního druhu.

Pokud je kultivace pozitivní, je provedeno stanovení citlivosti na antibiotika. Neléčená bakteriální infekce je nebezpečná pro možnost šíření do jiných částí těla. Včas zahájená léčba, obvykle antibiotická, zmírňuje bolest, která je často prvním příznakem infekce.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Infekce močových cest jsou častější u žen, než u mužů. Frekvence výskytu je ještě vyšší u děvčat školního věku. U mužů s kultivačně prokázanou močovou infekcí může lékař provést další vyšetření k vyloučení přítomnosti ledvinových kamenů nebo anatomických abnormalit.

Při opakovaných močových infekcích by kultivace i stanovení citlivosti na antibiotika měly být provedeny při každé příhodě. U pacientů s opakovanými infekcemi se totiž mohou vyvinout rezistentní bakteriální kmeny, k jejichž zvládnutí je nutný pečlivý výběr antibiotik (a dostatečně dlouhá doba léčby). Lidé mající onemocnění ledvin, onemocnění poškozující ledviny (diabetes) nebo osoby s oslabeným imunitním systémem, jsou k opakovaným močovým infekcím náchylnější.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde
Pro další informace o vyšetření pokračujte šipkou dál

1.Laboratoř požaduje odběr nového vzorku moče s tvrzením, že předešlý vzorek byl kontaminován. Proč?
2. Lékař mi sdělil, že mám příznaky močové infekce a předepsal mi antibiotika bez provedení kultivačního vyšetření. Proč?
3. Co se stane, pokud infekce proběhne neléčena?
4. Co zvyšuje mou náchylnost k opakovaným močovým infekcím?

1. Laboratoř požaduje odběr nového vzorku moče s tvrzením, že předešlý vzorek byl kontaminován. Proč?
Pokud byly vykultivovány tři a více různých druhů bakterií, je to pokládáno za kontaminaci. Kultivace bude ukončena, protože není možno určit, zda nalezené bakterie pocházejí z vnitřní nebo vnější části močového ústrojí. Kontaminaci je možno zabránit dodržováním zásad správného odběru - odebráním středního proudu moči po předchozím pečlivém omytí.

2. Lékař mi sdělil, že mám příznaky močové infekce a předepsal mi antibiotika bez provedení kultivačního vyšetření. Proč?
Většina slabších močových infekcí je způsobena bakterií Escherichia coli (E.coli). Tento mikroorganismus je obvykle dobře citlivý na běžná antibiotika, například trimethoprim-sulfamethoxazol, ciprofloxacin nebo furantoin. U většiny pacientů s nekomplikovaným průběhem onemocnění (IMC) se dá infekce zvládnou některým z nich, takže je lékař může předepsat bez předchozí kultivace.

3. Co se stane, pokud infekce proběhne neléčena?
Neléčená infekce může postoupit z nižších částí močového ústrojí výše a infikovat ledviny, může také přejít do krevního oběhu a způsobit septikémii. Příznaky septikémie zahrnují horečku, zimnici, zvýšení počtu bílých krvinek, únavu. K vyloučení septikémie lékař často požaduje vyšetření hemokultury a podle výsledku volí antibiotickou léčbu.

4. Co zvyšuje mou náchylnost k opakovaným močovým infekcím?
Existuje více faktorů, zvyšujících náchylnost k IMC. Po skončení novorozeneckého období je díky anatomickým rozdílům urogenitálního traktu pozorována vyšší incidence u žen než u mužů. U kojenců a dětí se močové infekce pojí s kongenitálními abnormalitami. U dospělých náchylnost zvyšuje pohlavní styk, užívání antikoncepce, diabetes, těhotenství, reflux (návrat moče do močovodů), neurologické dysfunkce, močové kameny, nádory. K rozvoji močové infekce přispívá také pobyt v nemocnici, sanatoriích či jiných pečovatelských zařízeních, spojený se zaváděním katetrů a nástrojů do močového traktu.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.