Laktózová intolerance

 

Další názvy: deficit laktázy, nesnášenlivost mléčného cukru, nesnášenlivost mléka

Co to je laktózová intolerance?

Laktózová intolerance je snížená schopnost trávit laktózu, cukr, který je součástí mateřského mléka, ale i mléka všech savců. Tento mléčný cukr je obsažen také ve všech ostatních mléčných výrobcích a produktech, jakou jsou sýry, tvaroh, jogurty, ale i zmrzlina a máslo. Lidé, kteří trpí laktózovou intolerancí, mají po požití mléka nebo mléčného výrobku během 30 minut až dvou hodiny nepříjemné zažívací problémy. Tíže problémů a jejich typ závisí jak na množství a typu požitého mléčného produktu, tak i na každé osobě a mění se i s věkem.

Laktóza, mléčný cukr, je tzv. složitý cukr, disacharid. Předtím než může být ve střevě vstřebána, musí být rozložena na své součásti, tedy na glukózu a galaktózu. Toto rozložení zajišťuje enzym, zvaný laktáza, který je vylučován do střeva buňkami střevní sliznice v tenkém střevě. Pokud člověk neprodukuje dostatek laktázy, tak nestrávený mléčný cukr (laktóza) projde tenkým střevem do střeva tlustého. Tlusté střevo je osídleno bakteriemi, které laktózu rozkládají, ale na vodík a kyselinu mléčnou. To způsobí poruchu vstřebávání vody a solí s s následnými bolestmi břicha, křečemi a průjmem.

Tvorba laktázy začíná již během nitroděložního vývoje a vrcholí v období kolem porodu. Proto prakticky všechny děti bez problémů tráví mléko (i když děti předčasně narozené mohou mít zpočátku mírné problémy s jeho trávením a vstřebáváním). Normální produkce laktázy odráží skutečnost, že pro dítě je mléko hlavním zdrojem potravy a výživy. Po několika letech života tvorba laktázy mírně klesá a pokles pokračuje i v dalších letech života.

Jen asi 35% lidí má zachovanou produkci laktázy i během dospělosti a je proto schopno trávit mléčný cukr bez problémů a potíží. Tento stav se někdy nazývá „laktázová persistence“ a jeho výskyt je rozdílný mezi různými etniky. Zatímco téměř všichni obyvatelé skandinávských zemí mají tvorbu laktázy zachovanou, Asiaté mají naopak velmi vysoký výskyt laktózové intolerance.

Mimo zmíněný přirozený pokles produkce laktázy s věkem, může také řada jiných chorob vyvolat tzv. sekundární laktózovou intoleranci. Poškození tenkého střeva nebo obecné poruchy vstřebávání (malabsorpce) mohou působit i poruchu vstřebávání mléčného cukru. Celiakie, zánětlivá onemocnění střeva, některé parasitární infekce a nebo přemnožení baktérií ve střevě mohou vést k poruše vstřebávání laktózy. Podobně může působit i chemoterapie nebo ozařování pro maligní onemocnění. U některých lidí je posun potravy ve střevě abnormálně zrychlený a laktáza nestačí mléčný cukr rozložit, což může napodobovat příznaky laktózové intolerance.

 

Laktázovou intoleranci můžeme obecně rozdělit do tří klinických skupin:

1. Vrozený deficit laktázy

Na správné tvorbě a produkci enzymu laktázy se podílejí dva geny: tzv. LCT gen kontroluje tvorbu laktázy a gen, zvaný MCM6, kontroluje funkci genu LCT. Mutace LCT genu ústí ve vrozený laktázový deficit. Jde o dědičné onemocnění, charakterizované autosomálně recesivním typem dědičnosti. Každý člověk dostává jeden gen LCT od matky a jeden od otce; onemocnění se projeví jen tehdy, pokud jsou oba geny vadné. Tato vzácná forma laktózové intolerance se projevuje od narození a těžce postihuje schopnost dítěte trávit mléko a mléčné výrobky.

2. Primární deficit laktázy u dospělých

Tato forma je nejčastější. Je spojena se sníženou produkcí laktázy u dospělých, což vede k poruchám trávení mléka a mléčných výrobků. Pokles „aktivity“ genu MCM6 vede k poklesu produkce LCT genu a tedy ke snížení tvorby laktázy. Některá etnika, především obyvatelé severní Evropy, mají drobnou mutaci MCM6 genu, která způsobuje jeho trvalou funkci a tedy trvající schopnost trávit mléčný cukr i v dospělosti. Lidé bez této mutace ztrácejí s postupem věku schopnost tvořit laktázu, což ústí v laktózovou intoleranci.

3. Sekundární laktózová intolerance

Mnohé příznaky laktózové intolerance se objevují u jiných chorob zažívacího traktu, které jsou spojeny s postižením tenkého střeva. Je potřeba podrobných vyšetření, aby se tyto stavy odlišily od primární poruchy – mohou mít stejné nebo podobné příznaky, ale vyžadují jinou léčbu a mají odlišnou prognózu. Léčba základního onemocnění může někdy vyléčit i sekundární laktózovou intoleranci.

Nejčastější příčiny sekundární laktózové intolerance jsou:

- celiakie

- Crohnova choroba

- sprue

- syndrom krátkého střeva

- AIDS

- cystická fibróza

- přemnožení bakterií ve střevě

- chemoterapie

- ozařování břišní oblasti