LDL-cholesterol

Co je vyšetřováno?
LDL je druh lipoproteinu, který je v krvi nosičem cholesterolu. LDL je považován za nežádoucí, neboť ukládá nadbytečný cholesterol ve stěnách cév a přispívá ke kornatění artérií (ateroskleróza) a nemocem srdce. Proto je LDL-cholesterol často označován jako „špatný“ cholesterol.

Obvykle je množství cholesterolu vypočítáváno z hodnot výsledků lipidového profilu, který se skládá z vyšetření celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu (HDL-C) a triacylglycerolů. Za použití vzorce je spočítána hodnota LDL-C a tato hodnota je vydána jako výsledek. Většinou jde o dobrý odhad koncentrace LDL, správnost výsledku se zhoršuje se stoupající hodnotou triacylglycerolů, což nastane například při nedodržení lačnění před odběrem. Přímé stanovení LDL-C je méně ovlivněno hodnotou triacylglycerolů a proto je vhodné ho použít u vzorků odebraných bez lačnění nebo u pacientů s vysokými hodnotami triacylglycerolů.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve je většinou odebrán stříkačkou ze žíly na Vaší paži. Pokud se použijí přenosné přístroje, je vzorek odebrán z prstu.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření LDL je používáno pro hodnocení rizika vzniku srdečních onemocnění. Ze všech forem cholesterolu v krvi je LDL-cholesterol považován nejdůležitější z hlediska určení rizika vzniku onemocnění srdce. Jelikož je rozhodování o léčbě často založeno na hodnotách LDL, vyšetření může být používáno ke sledování pacienta po zahájení diety či cvičení nebo k rozhodnutí o předepsání léků ke snížení cholesterolu.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření je požadováno jako součást lipidového profilu spolu se stanovením celkového cholesterolu, HDL a triacyglycerolů. Tento profil může být součástí rutinního vyšetření zdravých osob. Vhodné je vyšetřovat lipidový profil jednou za pět let, častěji pak u osob s jedním nebo více hlavními rizikovými faktory kardiovaskulárních nemocí (viz níže). Stejně tak je vhodné požadovat toto vyšetření, pokud byl vyšetřen samotný celkový cholesterol s výsledkem nad referenčními mezemi.

U dětí a mladistvých s nízkým rizikem nemá vyšetření význam. U dětí se zvýšeným rizikem kardiovaskulárního onemocnění je vhodné měření stejně jako u dospělých. Některé rizikové faktory jsou obdobné jako u dospělých a obsahují srdeční poruchy nebo diabetes v rodinné anamnéze, vysoký krevní tlak a nadváhu. První vyšetření lipidového profilu u dětí s vysokým rizikem je vhodné provést ve věku 2-10 let, u dětí mladších dvou let by se nemělo vyšetření provádět.

Dále je vhodné vyšetřovat LDL pravidelně ke zhodnocení úspěchu změny životního stylu vedoucí ke snížení hodnot lipidů, jako je dieta a cvičení, nebo k ověření účinnosti léčby například statiny.

Co výsledek vyšetření znamená?
Zvýšené hodnoty LDL cholesterolu upozorňují na zvýšené riziko vzniku onemocnění srdce, výsledky musí být hodnoceny vzhledem k horní hranici platné pro Vás.

Výsledky lze hodnotit takto:

• do 2,59 mmol/l – optimální
• 2,59 – 3,36 mmol/l – lehce nad optimem
• 3,37 - 4,14 mmol/l – horní hranice
• 4,15 – 4,9 mmol/l – vysoké
• nad 4,9 mmol/l – velmi vysoké

Hlavní rizikové faktory (viz níže) mění požadavek na vhodné hodnoty LDL. Léčba (diety či léky jako jsou statiny) u vysokých hodnot LDL má za cíl tyto hodnoty dostat na úroveň potřebnou vzhledem k dalším faktorům.

Cílové hodnoty jsou následující:

• LDL pod 2,50 mmol/l pokud již máte srdeční onemocnění nebo diabetes;
• LDL pod 3,37 mmol/l pokud máte 2 nebo více rizikových faktorů (střední riziko vzniku onemocnění srdce);
• LDL do 4,14 mmol/l pokud máte 0 nebo 1 rizikový faktor (nízký stupeň rizika).

Pozn.: Někdy se doporučuje hodnota LDL do 1,82 mmo/l pokud máte srdeční onemocnění nebo již jste měli infarkt myokardu.

Hlavní rizikové faktory:

• Kouření
• Věk (muži nad 45 let, ženy nad 55 let)
• Nízké hodnoty HDL cholesterolu (pod 1,04 mmol/l)
• Hypertenze (krevní tlak nad 140/90 nebo užívání léků na vysoký tlak)
• Rodinná anamnéza obsahující časné onemocnění srdce ( u mužů pře věkem 55 let, u žen před věkem 65 let)
• Diabetes
• Již existující koronární onemocnění

Pozn.: Hodnota HDL cholesterolu nad 1,57 mmol/l je považována za „negativní rizikový faktor“ a dovoluje neuvažovat jeden rizikový faktor.

Kategorie rizik u dětí a dospívajících jsou jiné než u dospělých, zhodnotit je musí pediatr.

Snížené hodnoty LDL nejsou obvyklé a nejsou sledovány. Vyskytnout se mohou u pacientů s vrozeným deficitem lipoproteinů a u pacientů s hyperthyreózou, infekcí, zánětem a cirhózou.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
LDL cholesterol by neměl být vyšetřován u nemocných pacientů. Bývá totiž přechodně snížen během akutních nemocí, těsně po infarktu myokardu, během stresu (po operaci či úrazu). Měření by se nemělo provádět dříve než 6 týdnů po uzdravení.

U žen se hodnoty LDL-cholesterolu obvykle zvyšují během těhotenství. Měření LDL-cholesterolu je možné provádět až po 6 týdnech po porodu.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jaká léčba je doporučována při vysokých hodnotách LDL?
2. Jak výrazně se změní hodnoty LDL-cholesterolu vlivem změn životního stylu jako je dieta a cvičení?

1. Jaká léčba je doporučována při vysokých hodnotách LDL?
Základním stupněm při léčbě vysokého LDL-cholesterolu je změna životního stylu, včetně nízkotučné diety, dosažení optimální váhy a pravidelného cvičení. Pokud nepomůže tato změna životního stylu, mohou být předepsány léky.

2. Jak výrazně se změní hodnoty LDL cholesterolu vlivem změn životního stylu jako je dieta a cvičení?
Přechod na dietu s nízkým obsahem nasycených tuků (méně než 7% kalorií z tuku) klesnou hodnoty LDL-cholesterolu obvykle o 10 %.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, C.A., ASHWOOD, E.R., BRUNS, D.E. (eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier-Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

KASPER, D.L., BRAUNWALD, E., FAUCI, A.S., HAUSER, S.L., LONGO, D.L., JAMESON, J.L. (eds). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill, 2005.