Vyšetření na arboviry

Co je vyšetřováno?
Vyšetření arbovirů prokazuje infekce způsobené viry, jež jsou přenášeny z komárů a jiných krev sajících hmyzů na lidi. Arboviry se vyskytují všude ve světě a jsou významnou příčinou virových meningitid and encefalitid. V oblastech s mírným klimatem způsobují občasné sezónní epidemie, infekce v tropech se mohou vyskytovat po celý rok, kdykoli během aktivity komárů.

Většina ze stovek různých arbovirů je neobvyklých. Nejčastěji prokazovaným arbovirem v USA je západonilský virus (West Nile Virus, WNV), u nás je to virus středoevropské klíšťové encefalitidy. Mezi dalšími, méně často se vyskytujícími arboviry jsou v USA viry východní koňské encefalitidy a západní koňské encefalitidy a St. Louis virus. V ostatních oblastech světa predominují jiné arboviry, avšak oblasti jejich výskytu se mohou překrývat. Další významné arboviry jsou příčinou žluté zimnice a horečky dengue. Podle odhadu Centers for Disease Control and Prevention (CDC) se každoročně infikuje virem horečky dengue zhruba 100 milionů lidí.

Arboviry se šíří prostřednictvím komárů, nebo jiného hmyzího přenašeče (vektoru), jako je klíště nebo muchnička, kteří se infikují po kousnutí ptáka nebo jiného malého zvířete a pak přenesou infekci na člověka. Arbovirové infekce se mezi lidmi nepřenášejí. Mohou však být přeneseny z infikovaného člověka - pokud je hladina virů v jeho krvi dostatečně vysoká - na komára, a z něj na dalšího člověka. Infekce může být vzácně přenesena krevní transfuzí, při transplantaci orgánů nebo z matky na dítě během kojení.

Vyšetření na arboviry se provádí při výskytu potíží nebo příznaků u osob, které navštívily rizikové oblasti k detekci a konfirmaci akutní infekce a k odlišení jiných příčin, které mohou mít podobné příznaky. Vyšetřují se protilátky, vytvářené imunitním systémem těla jako odpověď na specifickou arbovirovou infekci, nebo se detekuje genetický materiál viru.

Podle typu viru způsobujícího infekci mohou být příznaky mírné, připomínající chřipku, které odezní za několik dnů až týdnů. V některých případech se může náhle vyskytnout vysoká horečka doprovázená vyrážkou (horečka dengue), žloutenkou (žlutá zimnice), nebo krutou bolestí kloubů a příznaky vysílení. Některé viry mohou vyvolat závažné, život ohrožující infekce vyžadující hospitalizaci.

Některé případy arbovirů a onemocnění zahrnují:

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve se odebírá jehlou z žíly na paži, mozkomíšní mok lumbární punkcí.

Je třeba speciální přípravy na odběr vzorku?
Nikoli.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření na arboviry zjišťuje, zda osoba, která má příznaky infekce a byla v nedávné době možnosti infekce vystavena, je infikována arbovirem. Vyšetření pomáhá určit příčinu meningitidy nebo encefalitidy, a odlišit arbovirovou infekci od jiných příčin onemocnění s podobnými příznaky, jako je bakteriální meningitida, a může pomoci při volbě léčby. Vyšetřuje se krev na přítomnost protilátek proti viru, případně se vyšetřuje vzorek mozkomíšního moku k zjištění, zda infekce zasáhla centrální nervový systém.

Při podezření na západonilskou horečku nebo horečku dengue, vycházejícího z příznaků a pravděpodobné expozice, se vyšetření zaměřuje na určitý virus. V jiných případech se používá panel testů k určení viru, který je příčinou infekce.
Nejčastěji se vyšetřují specifické protilátky proti arboviru, vytvářené jako odpověď na infekci. V některých případech vyšetřování zahrnuje průkaz genetického materiálu (nukleových kyselin) viru.

Vyšetření protilátek
Vyšetření protilátek se přednostně používá k pomocné diagnostice probíhající nebo proběhlé infekce. Jako odpověď na infekci arboviry se vytváří dvě třídy protilátek: IgM a IgG. Nejdříve se vytvářejí protilátky IgM a jsou přítomny po dobu jednoho nebo dvou týdnů po infekci. Hladina v krvi se několik týdnů zvyšuje a pak opadá. Po několika měsících klesají protilátky IgM pod detekovatelnou hladinu. Protilátky IgG se vytváří až po protilátkách IgM. Hladina protilátek typicky vzrůstá u akutní infekce, pak se stabilizuje, a po dlouhou dobu perzistuje.

Testování protilátek IgM je prvořadé vyšetření krve nebo mozkomíšního moku postižené osoby. Spolu s IgM se může vyšetřit IgG pro diagnostiku probíhající nebo proběhlé infekce. K tomu účelu se odebírají dva vzorky v rozmezí 2 - 4 týdnů (akutní a rekonvalescentní vzorky) k zjištění hladiny IgG (titr).
Testy protilátek mohou zkříženě reagovat s viry stejné skupiny, a proto ke konfirmaci výsledků lze použít jinou metodu, jako amplifikaci nukleových kyselin (NAAT) nebo neutralizační test. Konfirmační metody provádí referenční laboratoř.

Test amplifikace nukleových kyselin
Test amplifikace nukleových kyselin (NAAT) amplifikuje a zjišťuje genetický materiál viru a tím potvrzuje jeho přítomnost. Test se provádí ve specializovaných laboratořích. Může zjistit probíhající arbovirovou infekci před tím, než se vytvoří detekovatelné protilátky, ve vzorku však virus musí být přítomen v množství postačujícím k detekci. Ve většině případů jsou hladiny arbovirů u člověka nízké a obvykle dlouho neperzistují.

Testování nukleových kyselin může být použito ke skríninku přítomnosti arbovirů (jako např. WNV) v darované krvi, tkáních nebo orgánech. Touto metodou lze také vyšetřit tkáně zemřelých osob (post mortem) k zjištění, zda příčinou smrti byl specifický arbovirus.

Metodou lze vyšetřit vzorky od zvířat nebo komárů k zjištění přítomnosti a rozšíření arbovirů v oblasti. Tato informace může pomoci při vyšetřování propuklých epidemií, k identifikaci a monitorování zdrojů infekce, a může být vodítkem pro zavedení preventivních opatření bránících šíření infekcí.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření protilátek se přednostně používá u osob s potížemi a příznaky arbovirové infekce, zvláště u osob žijících v oblasti s endemickým výskytem arbovirových infekcí, nebo kterří se z těchto oblastí před nedávnem navrátily.

V oblastech mírného pásma se arbovirové infekce vyskytují během léta nebo v pozdním létě, v tropických oblastech se tyto infekce vyskytují v průběhu celého roku.
Mezi některé potíže a příznaky patří:

• Horečka
• Bolesti hlavy
• Svalová bolest a slabost
• Bolesti kloubů
• Nutkání k zvracení
• Kožní vyrážka

Malé děti, staří lidé a imunokompromitované osoby mohou mít závažné příznaky meningitidy a encefalitidy.

Mezi některé příznaky patří:

• Vysoká horečka
• Silné bolesti hlavy
• Křeče
• Zmatenost
• Ztuhnut&∓´ šíje
• Svalová paralýza

K detekci akutní infekce se v průběhu jednoho nebo dvou týdnů od výskytu příznaků odeberou vzorky na vyšetření protilátek. Další vzorky krve lze odebrat za 2 - 4 týdny později ke zjištění vzestupu titru. Při podezření na infekci centrálního nervového systému se vyšetřují protilátky v krvi i v mozkomíšním moku.
Test amplifikace nukleových kyselin (NAAT) se provádí méně často než vyšetření protilátek. Lze jej použít ke skríninku WNV v krvi dárců krve nebo dárců orgánů před transplantací.

Co výsledek vyšetření znamená?
Výsledek vyšetření na průkaz arbovirů je zapotřebí opatrně interpretovat a vzít do úvahy potíže a příznaky vyšetřované osoby, včetně expozičního rizika.

Vyšetření protilátek
Výsledek vyšetření protilátek může b&´t hlášen jako pozitivní nebo negativní, nebo může být oznámen jako menší než nebo větší než určitý titr. Je-li například ustanoven práh titru 1:10, pak je nižší hodnota pokládána za negativní a vyšší hodnota za pozitivní.

Zjistí-li se protilátky IgM nebo IgG v mozkomíšním moku, svědčí to o arbovirové infekci v centrálním nervovém systému. Je-li přítomnost protilátek v mozkomíšním moku negativní, lze předpokládat, že se o infekci v centrálním systému nejedná, nebo že hladina protilátek je pod hranicí detekce.

Jsou-li protilátky IgM a IgG detekovány v počátečním vzorku krve, pak infekce arboviry pravděpodobně vznikla v posledních několika týdnech. Je-li IgG pozitivní, ale hodnota IgM je nízká nebo negativní, pak infekce arboviry pravděpodobně proběhla někdy v minulosti. O nedávno proběhlé infekci svědčí čtyřnásobné zvýšení titru protilátek IgG ve vzorku odebraném za 2 - 4 týdny proti hodnotě titru v počátečním vzorku.

I v případě negativního výsledku na průkaz protilátek IgM a/nebo IgG se stále může jednat o arbovirovou infekci, uplynul-li mezi expozicí a odběrem vzorku krátký čas a nedošlo ještě k vytvoření detekovatelného množství protilátek. Negativní výsledek může také svědčit o jiné příčině příznaků, jakou je např. bakteriální meningitida.

Shrnutí možných výsledků vyšetření na průkaz protilátek je v tabulce:

Pozitivní výsledek poč&´tečního vyšetření protilátek IgM proti arbovirům v krvi nebo mozkomíšním moku je pokládán za předběžně pozitivní, neboť protilátky proti virům stejné skupiny mohou reagovat zkříženě. Výsledek napovídá diagnózu, není však definitivní. Diagnózu konfirmuje pozitivní výsledek dalšího vyšetření odlišnou metodou (NAAT nebo neutralizační test).

Test amplifikace nukleových kyselin (Nucleic Acid Amplification Testing, NAAT)
Pozitivní výsledek NAAT v krvi, mozkomíšním moku nebo ve tkáních osob na přítomnost arbovirů potvrzuje přítomnost tohoto specifického viru ve vzorku. Pozitivní výsledek NAAT ve vzorcích od zvířat nebo komárů indikuje přítomnost viru v geografické lokalitě, ze kter&´ vzorky pocházejí.

Výsledek NAAT může být negativní, pokud arboviry ve vzorku nejsou přítomny vůbec, nebo v nedetekovatelném množství. Negativní výsledek přítomnost arbovirů definitivně nevylučuje.

Další informace v souvislosti s vyšetřením
Přítomnost protilátek proti arboviru může indikovat infekci, nemůže však předpovídat závažnost příznaků nebo prognózu onemocnění.
V některých případech se provádí další vyšetření, jako průkaz antigenu horečky dengue, nebo kultivace virů. NAAT a kultivace virů se používají pro výzkumné účely a k identifikaci kmenů arbovirů způsobujících infekce. Jako příčiny regionálních epidemií se mohou uplatnit různé kmen arbovirů.

1. Měl by se každý podrobit vyšetření na průkaz arbovirů?
2. Mohou být arboviry příčinou obav z cestování?
3. Jak se lze ochránit proti arbovirům?
4. Jsou k dispozici vakcíny proti arbovirům?
5. Kdo provádí vyšetření na průkaz arbovirů?

1. Měl by se každý podrobit vyšetření na průkaz arbovirů?
Povětšinou taková potřeba není. Většina infikovaných byla vystavena jen arbovirům, vyskytujícím se v oblastech kde žijí nebo které tyto osoby navštívily, a příznaky jejich infekce jsou nečetné a mírné. Vyšetřování se neprovádí u asymptomatických osob, avšak pokud se vyskytne infekce takovým virem jako je WNV u příjemce krve, orgánu nebo u dítěte, může se vyžádat vyšetření asymptomatického dárce nebo matky dítěte k zjištění zdroje infekce.

2. Mohou být arboviry příčinou obav z cestování?
Každá oblast světa má své vlastní zdravotní zvláštnosti, o kterých je při přípravě na cesty zapotřebí vědět a poradit se s lékařem o riziku možných infekcí. Zvýšené riziko arbovirových infekcí je při cestách do tropických lokalit nebo do oblastí s jejich sezónním výskytem. Pravděpodobnost vzniku arbovirové infekce může daná osoba snížit dodržováním preventivních opatření.

3. Jak se lze ochránit proti arbovirům?
Ochrana začíná prevencí proti komářímu kousnutí. Opatření mohou zahrnovat nošení dlouhých rukávů a nohavic při pobytu v přírodě, používání repelentů proti hmyzu, nepobývání venku za svítání a soumraku, kdy jsou komáři nejaktivnější. Je zapotřebí odstranit rezervoáry stojící vody, která komáry přitahuje. Společnost může provádět preventivní ochranu monitorováním sezónního rizika a postřikem proti komárům.

4. Jsou k dispozici vakcíny proti arbovirům?
K dispozici je vakcína proti žluté zimnici a několik vakcín proti viru koňské encefalitidy vyvinuté pro koně. Výzkum v této oblasti pokračuje.

5. Kdo provádí vyšetření na průkaz arbovirů?
Ve většině případů provádí tato vyšetření referenční laboratoř.