Bílkovina v moči

Co je vyšetřováno?
Při vyšetření se stanoví množství bílkoviny, která je vyloučena do moči. Vyšetření existuje v několika provedeních. Semikvantitativní, orientační vyšetření je součástí běžného vyšetření moči, například testačním papírkem, obvykle v náhodném vzorku moči. Změřením množství bílkoviny ve 24hodinovém sběru moči lze zjistit celkové množství bílkoviny, vyloučené močí za 24 hodin. Další možností je stanovení koncentrace bílkoviny v náhodném nesbíraném vzorku moči a vyjádření jejího množství v poměru k množství vylučovaného kreatininu. Vzhledem k tomu, že 24-hodinový sběr moči je obtížný a náročný, je toto vyšetření (vztažení koncentrace bílkoviny v náhodném vzorku moči na koncentraci kreatininu v moči) někdy používáno místo stanovení množství bílkoviny v 24-hodinovém sběru moči. Kreatinin je vedlejším produktem metabolismu svalů a za normálních okolností se vylučuje do moči v konstantním, stálém množství. Pokud je stanovení kreatininu provedeno v témže náhodném vzorku moči, pak poměr bílkovina/kreatinin vcelku odpovídá přesnosti a správnost stanovení bílkoviny v 24-hodinové moči.

Albumin, bílkovina produkovaná játry, představuje asi 60 % všech bílkovin v krvi. Zbytek je tvořen směsí globulinů, včetně imunoglobulinů. V moči se obvykle bílkoviny nenacházejí. Ledviny (párový orgán, uložený v zadní části těla v oblasti bederní páteře) filtrují krev, odstraňují odpadní látky a vylučují je z těla močí. Pokud ledviny fungují správně, zadržují bílkoviny v krvi a ty, které se profiltrovaly, vracejí do krve zpět. Pokud jsou však ledviny postiženy onemocněním, jsou ve filtrování krve méně účinné a navíc část bílkovin začne unikat do moči. Zpočátku jde většinou o malé molekuly, jaké představuje albumin. Jestliže postižení ledvin pokračuje, množství bílkovin v moči stoupá a začínají se ztrácet do moči i globuliny.

Proteinurie je častá u chronických chorob, jako je diabetes (cukrovka) nebo hypertenze (vysoký krevní tlak); čím vyšší je množství bílkoviny v moči, tím je pravděpodobně závažnější i poškození funkce ledvin. Pokud postižení ledvin dále pokračuje nebo je ztráta bílkovin vysoká, mohou se objevit otoky, obtížné dýchání, nausea (pocit na zvracení) a únavnost. I nadměrně velká tvorba některých bílkovin v těle, jaká se objevuje například u myelomu, může vést k proteinurii.

Ukázalo se, že přítomnost albuminu v moči (albuminurie) je citlivým ukazatelem postižení ledvin u pacientů s cukrovkou a u pacientů s vysokým krevním tlakem. Proto někdy lékař žádá místo vyšetření celkové bílkoviny v moči vyšetření albuminu v moči (viz mikroalbuminurie).

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Jde-li o vyšetření náhodného vzorku moči, pak je odebrán do čisté nádoby. Při sběru moči za 24 hodin, musí být shromážděna veškerá moč za toto období. Je důležité, aby moč byla po celou dobu uložena v ledničce (nemrazit). Do sbírané moči není třeba přidávat žádné konzervační látky.

Je třeba speciální přípravy na odběr vzorku?
Ne, žádná speciální příprava není nutná.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Stanovení bílkoviny v moči pomáhá k posouzení a sledování funkce ledvin a k včasnému záchytu počínajícího poškození nebo chorob ledvin. Orientační zjištění přítomnosti bílkoviny v moči je součástí běžného vyšetření moči. To je používáno pro screeningové a preventivní vyšetření. Pokud je při něm zjištěna přítomnost malého množství bílkoviny v moči, je vhodné vyšetření za čas opakovat a zjistit zda nález přetrvává nebo se vrátil do normy. Pokud je při orientačním vyšetření nalezeno větší množství bílkoviny v moči nebo pokud nález i malého množství bílkoviny v moči přetrvává, pak je potřeba provést stanovení ztrát bílkovin močí za 24 hodin. Vzhledem k tomu, ze běžné chemické vyšetření moči a testační papírky zachycují především albumin v moči, může být 24hodinové měření bílkoviny v moči potřebné také tehdy, pokud lékař předpokládá výskyt jiných bílkovin v moči než albuminu.

Výsledek vyšetření bílkoviny v moči informuje lékaře o tom, že v moči pacienta jsou bílkoviny, neříká ale které bílkoviny nebo co je příčinou proteinurie. Pokud lékař pátrá po příčině proteinurie, může požadovat vyšetření elektroforézy bílkovin séra a elektroforézy bílkovin moči aby zjistil, které bílkoviny jsou vylučovány a v jakém množství. Takové vyšetření je obvyklé, pokud je předpokládána abnormální tvorba bílkovin, jaká se vyskytuje například u myelomu. Lékař může požadovat komplexní vyšetření metabolismu, aby mohl posoudit hladinu albuminu a celkové bílkoviny v krevním séru a posoudit funkci ledvin a jater. Pokud předpokládá možnost postižení ledvin, může rovněž ordinovat různá rentgenová vyšetření.

Vyšetření poměru bílkovina/kreatinin v moči v náhodném vzorku moči je vhodné u dětí, které mají opakovaný nález malého množství nebo i jednorázový nález většího množství bílkoviny při orientačním vyšetření moči. U dětí (ale někdy i u dospělých) se může vyskytnout přechodná proteinurie i bez poruch funkce ledvin. Děti také mívají větší vylučování bílkovin do moči během dne než v noci. Lékař proto může vyšetření opakovat, aby zjistil, zda se množství bílkoviny v moči mění v průběhu času.

Jak stanovení bílkoviny v 24hodinovém sběru moči, tak vyšetření poměru bílkovina/kreatinin v náhodném vzorku moči se používá ke sledování průběhu choroby u pacientů s onemocněním ledvin. Orientační zjištění přítomnosti bílkoviny v moči testačním papírkem nebo vyšetření poměru bílkovina/kreatinin v náhodném vzorku moči se používá při pravidelném sledování pacientů užívajících léky, které mohou ovlivnit ledvinové funkce

Kdy je vyšetření požadováno?
Orientační vyšetření bílkoviny v moči se často provádí jako screeningové, preventivní vyšetření při vyšetření moči. Je součástí běžného lékařského vyšetření, vyšetření těhotných žen, při podezření na infekci močových cest, při přijetí do nemocnice, nebo kdykoli lékař potřebuje zhodnotit funkci ledvin. Provádí se také, pokud předchozí vyšetření moči zjistilo přítomnost bílkoviny v moči, aby bylo možno zjistit, zda proteinurie přetrvává.
Vyšetření bílkoviny v 24hodinovém sběru moči se provádí, pokud orientační vyšetření zjistilo velké množství bílkoviny v náhodném vzorku moči nebo pokud nález i menšího množství bílkoviny v moči přetrvává. Protože testační proužky při orientačním vyšetření reagují především s albuminem, může lékař požadovat stanovení bílkoviny v 24hodinové moči i při minimálním nálezu bílkoviny v moči pokud předpokládá, že by v moči mohly být přítomny i jiné bílkoviny než albumin.

Pokud lékař pátrá po příčině proteinurie, může požadovat elektroforézu bílkovin moči, aby zjistil, které bílkoviny jsou močí vylučovány a v jakém množství. Elektroforéza bílkovin krevního séra se v takových případech provádí, pokud je podezření, že se v krvi vyskytuje nezvyklá, abnormální bílkovina. Pro posouzení funkce ledvin se používá vyšetření kreatininu a močoviny, pro zjištění stavu bílkovin v krvi pak vyšetření albuminu a celkové bílkoviny.

Stanovení poměru bílkovina/kreatinin v moči je vhodné např. při vyšetření náhodného vzorku moči u dětí s větším množstvím bílkoviny v moči nebo přetrvávajícím nálezu i malého množství bílkoviny v moči. Může být použito i pro sledování průběhu choroby a jejího vývoje u osob s onemocněním nebo postižením ledvin. Toto vyšetření (nebo orientační stanovení bílkoviny v moči testačním proužkem) bývá používáno i při sledování funkce ledvin u pacientů, užívajících léky, které by mohly poškodit ledviny

Co výsledek vyšetření znamená?
Poznámka: Standardní rozsah normálních hodnot není pro toto vyšetření stanoven. Je to proto, že „normální hodnoty“ závisí na mnoha faktorech, jako je věk pacienta, pohlaví, populační skupina a použitá metoda stanovení (číselné výsledky mají v různých laboratořích různý význam; výsledek z vaší laboratoře by měl zahrnovat uvedení rozsahu normálních hodnot pro vaši laboratoř a váš vzorek). LabTestOnline výrazně doporučuje, abyste výsledek testu prodiskutoval(a) s vaším lékařem. Pro další informace o referenčních (normálních) hodnotách vyhledejte kapitolu „Referenční hodnoty a co znamenají“.

Nález bílkovin v moči je varovným signálem. Může upozorňovat na poškození ledvin nebo chorobu ledvin, může ale být i přechodný u zánětů, vlivem některých léků, těžkého cvičení, nebo emočního či fyzického stresu. U některých lidí se může objevovat během dne s negativním nálezem v noci, kdy pacient leží (tzv. ortostatická proteinurie). U těhotných žen může být nález proteinurie spojen s pre-eklampsií.

Proteinurie provází mnohé choroby, například:

• amyloidózu
• cukrovku (diabetes)
• hypertenzi (vysoký krevní tlak)
• infekční onemocnění ledvin
• infekční onemocnění močových cest
• lupus erytematodes
• myelom
• otravu těžkými kovy
• polycystické onemocnění ledvin
• rakovinu močového měchýře
• srdeční selhávání
• užívání léků, které jsou potenciálně toxické pro ledviny
• zánět ledvin (glomerulonefritidu)

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Různé metody mohou poskytovat různé výsledky a různou kvalitu vyšetření. Například positivní nález bílkoviny v moči s využitím testovacího proužku může být způsoben i přítomností jiných látek v moči, jako přítomností krve, spermatu nebo vaginálního sekretu. Vzhledem k tomu, že testovací proužky reagují především s albuminem, může být jejich vyšetření negativní i při přítomnosti nezanedbatelného množství jiných bílkovin v moči.
Stanovení bílkoviny v 24hodinovém sběru moči dává skutečnou informaci o ztrátách bílkovin močí. Podmínkou její přesnosti je ale úplný sběr moči za toto období.
Stanovení poměru bílkovina/kreatinin je spíše orientací, jak mnoho bílkoviny je vylučováno močí v době odběru vzorku. Je-li zvýšen, je bílkovina v moči přítomna; je-li negativní, nevylučuje to, že pacient ztrácí bílkovinu močí v jiném časovém období

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Mohu si provést vyšetření bílkoviny v moči sám(sama) doma?
2. Vymizí postižení ledvin?
3. Ztrácím-li bílkovinu močí, měl bych jíst více bílkovin, abych ztrátu vyrovnal(a)?

1. Mohu si provést vyšetření bílkoviny v moči sám(sama) doma?
V podstatě ano – ke koupi jsou diagnostické proužky, které umožňují, aby si pacient sám testoval přítomnost bílkoviny v moči. Obvykle to však není nutné, protože váš lékař by vaše postižení ledvin určitě sledoval sám

2. Vymizí postižení ledvin?
V zásadě je třeba říci, že ne. Cílem vyšetření proteinurie je zachytit onemocnění nebo postižení ledvin co nejdříve, aby se snížil stupeň postižení ledvin a uchovala jejich funkce co nejdéle.
Pokud je proteinurie vyvolaná zánětlivým onemocněním ledvin nebo zánětem močových cest, obvykle se nález normalizuje při vyléčení infekce.
Pokud je proteinurie vedlejším účinkem podávaných léků, obvykle se funkce ledvin upraví k normě nebo téměř do normy po ukončení léčby

3. Ztrácím-li bílkovinu močí, měl bych jíst více bílkovin, abych ztrátu vyrovnal(a)?
To byste měl(a) probrat se svým ošetřujícím lékařem. Máte-li výrazný nedostatek bílkovin, pak by měl být jejich příjem zvýšen. Je ale nutno mít na paměti, že to bude představovat další zátěž pro ledviny.

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.