Močovina

Co je vyšetřováno?
Tento test měří koncentraci močoviny v krvi. Dusík ve formě amoniaku je vytvářen v játrech během štěpení bílkovin na jejich součásti (aminokyseliny) a dalšího metabolismu. Dusík amoniaku se kombinuje v játrech s dalšími molekulami a vytváří se tak odpadní produkt, močovina. Ta je pak uvolňována do krevního oběhu a dostává se do ledvin, kde je filtrována a vyloučena do moče. Protože se jedná o nepřetržitý proces, nacházíme v krvi malou stabilní koncentraci močoviny.

Většina nemocí nebo stavů, které postihují ledviny nebo játra, může ovlivnit množství močoviny přítomné v krvi. Je-li vytvářeno zvýšené množství močoviny v játrech nebo sníženo množství vylučované ledvinami, pak koncentrace močoviny poroste. Jestliže významné onemocnění či poškození jater snižuje tvorbu močoviny, pak může její koncentrace klesat.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je odebírán jehlou ze žíly na paži.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Stanovení močoviny je primárně užíváno, spolu s kreatininem, ke zhodnocení funkce ledvin v rámci širokého spektra okolností a ke sledování pacientů s akutní nebo chronickou ledvinovou nedostatečností nebo selháním ledvin. Vyšetření může být rovněž využito ke zhodnocení zdravotního stavu osob, je-li požadováno jako součást rutinního rozšířeného panelu a základního metabolického panelu laboratorního vyšetření.

Kdy je vyšetření požadováno?
Jako součást rutinního rozšířeného panelu a základního metabolického panelu laboratorního vyšetření, skupin testů, které jsou indikovány:

• má-li někdo nespecifické potíže,
• jako součást rutinního panelu laboratorních testů,
• k ověření funkce ledvin před započetím určité medikamentózní léčby,
• při akutním vyšetření na pohotovosti (emergency) a/nebo při rozhodnutí o hospitalizaci,
• během pobytu v nemocnici.

Močovina se často měří společně s kreatininem:

• jsou-li očekávány problémy s ledvinami,
• v pravidelných intervalech pro sledování funkce ledvin u nemocných s chronickými chorobami, jako je např. diabetes, městnavá srdeční slabost a infarkt myokardu (srdeční záchvat),
• v pravidelných intervalech pro sledování funkce ledvin a léčby u nemocných se známým onemocněním ledvin,
• před určitou medikamentózní léčbou a v jejím průběhu za účelem sledování funkce ledvin,
• v pravidelných intervalech pro sledování účinnosti dialýzy.

Co výsledek vyšetření znamená?
Zvýšená hladina močoviny svědčí o porušené funkci ledvin. Může to být následkem akutního nebo chronického onemocnění ledvin, jejich poškození nebo selhání. Může to být také způsobeno stavem, který vyvolá snížení průtoku krve ledvinami, jako je městnavá srdeční slabost, šok, stres, nedávný srdeční záchvat nebo těžké popáleniny, stavy způsobující překážku odtoku moče nebo dehydratace.

Koncentrace močoviny bývá zvýšena u nadměrného katabolizmu (rozpadu) bílkovin, při významném zvýšení podílu bílkovin v dietě nebo při krvácení do trávicího traktu (díky bílkovinám obsaženým v krvi).

Nízká hladina močoviny není obvyklá a většinou se jí nezabýváme. Můžeme ji pozorovat u těžkého onemocnění jater, poruchy výživy (malnutrice) a někdy je-li pacient převodněn (má příliš vysoký obsah tekutin), avšak vyšetření močoviny se obvykle neužívá pro diagnostiku nebo sledování těchto stavů.

V průběhu normálního těhotenství můžeme najít jak zvýšenou, tak i sníženou koncentraci močoviny v krvi. Je-li funkční jen jedna ledvina, koncentrace močoviny může být normální dokonce i když je přítomna významná porucha funkce druhé ledviny.

Přestože neexistují “standardní” referenční meze pro močovinu, většina laboratoří vydává srovnatelné výsledky, i když snad ne přímo identické; tyto údaje se dají najít v učebnicích medicíny i na jiných místech. Z tohoto důvodu doporučujeme, abyste o svých výsledcích promluvil(a) se svým lékařem.

Chcete-li získat více informací o referenčních mezích, čtěte prosím sekci Referenční meze a jejich význam.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Koncentrace močoviny může stoupat s množstvím bílkovin ve vaší dietě. Vysokoproteinová dieta může způsobit nárůst koncentrace močoviny, zatímco dieta s nízkým obsahem bílkovin vyvolává abnormálně nízkou koncentraci močoviny.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jaké další testy se užívají se stanovením močoviny k posouzení funkce mých ledvin?
2. Jak se mění hladina močoviny s věkem?
3. Co je to poměr močovina/kreatinin?

1. Jaké další testy se užívají se stanovením močoviny k posouzení funkce mých ledvin?
Močovina a kreatinin jsou základní testy pro posouzení schopnosti ledvin odfiltrovat odpadní produkty z krve. Váš lékař může požadovat rovněž vyšetření elektrolytů, jako je sodík a draslík nebo vápník, aby lépe porozuměl, jak vaše ledviny fungují.

2. Jak se mění hladina močoviny s věkem?
Hladina močoviny se zvyšuje s věkem. U velmi malých dětí tvoří asi 2/3 hodnot nacházených u zdravých mladých dospělých jedinců, zatímco hladiny u dospělých nad 60 let věku jsou lehce vyšší než u mladých dospělých. Hladina močoviny je rovněž lehce vyšší u mužů než u žen.

3. Co je to poměr močovina/kreatinin?
Někdy se lékař dívá na poměr mezi hladinou močoviny a kreatininu v krvi s cílem odhalit, co způsobilo, že jejich koncentrace je vyšší než normálně. Poměr močoviny ke kreatininu je obvykle 1:50 až 1:25 (pro koncentraci močoviny v mmol/l a kreatininu v μmol/l). Zvýšený poměr může být následkem stavů, které omezují průtok krve ledvinami, jako je městnavá srdeční slabost nebo dehydratace. Může být také pozorován u zvýšeného příjmu bílkovin v potravě nebo při krvácení do trávicího traktu.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.