CA 19-9

Co je vyšetřováno?
Nádorový antigen 19-9 (CA 19-9) je protein, který se nachází na povrchu určitých buněk. CA 19-9 nezpůsobuje rakovinu; spíše je to protein, který je vylučován nádorovými buňkami, což umožňuje jeho užití jako tumorového markeru pro sledování průběhu rakoviny.

CA 19-9 je zvýšený u většiny pacientů s pokročilým karcinomem pankreatu, ale může být rovněž zvýšen u jiných druhů rakoviny, stavů a chorob, jako je kolorektální karcinom, karcinom plic, karcinom žlučníku, žlučové kameny, pankreatitida, cystická fibróza a onemocnění jater. Jiné příčiny uzávěru žlučových cest mohou být rovněž příčinou velmi vysokých hladin CA 19-9, které však rychle klesají, je-li uzávěr odstraněn. U uzávěru žlučových cest je vždy dobré počkat jeden nebo dva týdny po odstranění nebo léčbě blokády a pak teprve vyšetřit hladiny CA 19-9. Jsou-li vyšetřeny hned zpočátku, je vhodné opakovat vyšetření po odstranění nebo léčbě blokády s cílem zjistit, zda příčinou zvýšení CA 19-9 byl nádor nebo samotný uzávěr žlučových cest. Malá množství CA 19-9 mohou být nalezena také u zdravých osob.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je odebírán jehlou ze žíly na paži.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
CA 19-9 není dost citlivý ani specifický, aby se uvažovalo o jeho využití pro screening rakoviny.

Jeho hlavní využití jakožto tumorového markeru pomůže:
• rozlišit mezi karcinomem pankreatu a žlučových cest a ostatními nenádorovými stavy, jako je pankreatitida;
• sledovat odpověď nemocného na léčbu karcinomu pankreatu;
• včas odhalit recidivu onemocnění karcinomem pankreatu.
CA 19-9 může být užit jakožto marker jedině tehdy, když nádor produkuje jeho zvýšené množství; není-li CA 19-9 od počátku zvýšen, pak obvykle nemůže být užit jako marker ani později.

Kdy je vyšetření požadováno?
CA 19-9 může být požadován spolu s jinými testy, jako je karcinoembryonální antigen (CEA), bilirubin, a/nebo jaterní panel, má-li nemocný příznaky, které mohou ukazovat na karcinom pankreatu, včetně bolesti v břiše, nevolnosti, ztráty na váze a žloutenky.

Je-li CA 19-9 u nemocného s karcinomem pankreatu zvýšen od počátku, pak může být požadován několikrát během léčby nádoru ke sledování odpovědi a obvykle po skončení léčby s cílem včas odhalit recidivu nádoru.

Co výsledek vyšetření znamená?
Malé množství CA 19-9 může být prokázáno u určitého procenta zdravých osob a mnohé stavy, které postihují játra nebo pankreas, mohou způsobit přechodné zvýšení.

Střední až vyšší hladiny se nacházejí u karcinomu pankreatu, ostatních druhů rakoviny a u některých jiných chorob a stavů. Nejvyšší hladiny CA 19-9 se pozorují u karcinomu postihujícího pankreatický vývod – rakoviny, která se nachází ve tkáni pankreatu, produkující trávicí enzymy, a ve vývodech, které odvádějí tyto enzymy do tenkého střeva. V této tkáni se nachází 95 % případů karcinomu pankreatu.

Opakovaná měření CA 19-9 mohou pomoci při léčbě a po ní, neboť rostoucí či klesající hladiny mohou poskytnout lékaři důležitou informaci o tom, zda je léčba účinná, zda byl při operaci úspěšně odstraněn celý nádor a zda je pravděpodobné, že se nádor opět objevil.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Bohužel, karcinom pankreatu v časných stadiích bývá němý. V čase, kdy pacient má příznaky a významně zvýšenou hladinu CA 19-9, je karcinom pankreatu obvykle již v pokročilém stadiu.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Proč u mě lékař nekontroluje CA 19-9?
2. Jaké další postupy bude můj lékař požadovat spolu se stanovením CA 19-9?
3. Jaké jsou hlavní rizikové faktory pro karcinom pankreatu?

1. Proč u mě lékař nekontroluje CA 19-9?
CA 19-9 není dost citlivý ani specifický, aby mohl být doporučen pro screening osob, které nemají žádné příznaky. Vyšetření poskytuje příliš mnoho falešně pozitivních a falešně negativních výsledků. Vědci hledají jiné markery, které by pomohly rozpoznat karcinom pankreatu v časnějších stadiích a které by byly vhodnější pro screening.

2. Jaké další postupy bude můj lékař požadovat spolu se stanovením CA 19-9?
Váš lékař může požadovat vyšetření výpočetní tomografií (computed tomography, CT), ultrazvukem a MRCP (užití magnetické rezonance pro zobrazení žlučových cest a vývodu pankreatu), ERCP (endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie, postup, při kterém je malá svítící ohebná trubice zaváděná ústy a žaludkem do tenkého střeva a potom do žlučových cest a pankreatického vývodu) a/nebo biopsii, která umožní studovat nádorové buňky v mikroskopu.

3. Jaké jsou hlavní rizikové faktory pro karcinom pankreatu?
Lékaři stále ještě neznají příčinu většiny případů karcinomu pankreatu. Dosud identifikované rizikové faktory zahrnují kouření, věk (většina nemocných je starších než 50 let), pohlaví (muži mají větší pravděpodobnost onemocnět než ženy), rodinný výskyt, diabetes, chronickou pankreatitidu a závažnou profesionální expozici určitým chemikáliím a barvivům.

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.