Chromogranin A

Co je vyšetřováno?
Při vyšetření se stanoví množství Chromograninu A (CgA) v krvi. CgA je protein, který se nachází v neurokrinních buňkách, ze kterých je též uvolňován. Neuroendokrinní buňky a žlázy endokrinního systému, ve kterých se buňky nachází, mohou způsobit vznik rozličných tumorů, jak benigních, tak maligních. Patří mezi ně karcinoidní tumory, feochromocytomy, insulinomy, neuroblastomy a další neurokrinní tumory. Řada z těchto tumorů uvolňuje velké množství hormonů – například serotonin, katecholaminy nebo insulin – a to kontinuálně nebo přerušovaně. Zmíněné hormony jsou pak příčinou symptomů charakteristických pro uvedené tumory. Některé z těchto tumorů ale neuvolňují očekávané hormony. V takových případech je přítomnost neuroendokrinních tumorů spojena se zvýšenou koncentrací CgA.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Odběrem krve ze žíly na vaší paži.

Je nutná příprava před odběrem vzorku?

Vhodný je odběr na lačno, dodržujte instrukce vašeho doktora či laboratoře.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Chromogranin A je tumorový marker. Stanovení může být požadováno spolu se stanovením 5-HIAA k diagnostice karcinoidních tumorů. Dále se používá ke sledování úspěšnosti léčby a k rozpoznání recidivy nádoru. Někdy je vyšetření požadováno spolu se stanovením specifických hormonů (katecholaminy) k diagnostice a monitorování feochromocytomu. Dále se stanovení CgA používá k nalezení neuroendokrinních tumorů, které nevylučují hormony.

Kdy je vyšetření požadováno?

Stanovení CgA je objednáváno samostatně, pokud má lékař u pacienta podle příznaků podezření na karcinoidní tumor, feochromocytom nebo jiný neuroendokrinní tumor.

Mezi příznaky patří:

• Rudnutí tváří a krku (temně rudá barva)
• Průjem, nevolnost, zvracení
• Náhle zrychlený tep
• Dušnost, kašel

Dále může být stanovení využíváno pro pravidelné sledování úspěšnosti léčby a možné recidivy tumoru.

Co výsledek vyšetření znamená?

Koncentrace CgA je obvykle nízká. Zvýšené hodnoty u symptomatických pacientů mohou znamenat existenci tumoru, ale neurčí jeho typ a lokalizaci. Hladina CgA není odpovídající závažnosti symptomů u pacienta, ale velikosti tumoru.

Pokud je hladina CgA před léčbou vysoká a následně se sníží, pak je zřejmě léčba úspěšná. Pokud se při dalším sledování hladina CgA zvyšuje, jde pravděpodobně o recidivu tumoru.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Hladina CgA může být zvýšená i z jiných příčin, jako je onemocnění jater, zánět, střevní nemoci, renální insuficience a stres. Tyto jiné příčiny zvýšení je třeba brát v úvahu při interpretaci výsledků.

1. Měli by všichni absolvovat vyšetření na Chromogranin A?
2. Jak může lékař lokalizovat karcinoidní nebo neuroendokrinní tumor?
3. Jak lékař pozná, zda je tumor benigní nebo maligní?

1. Měli by všichni absolvovat vyšetření na Chromogranin A?
Ne, protože slouží k diagnostice a sledování karcinoidních a neuroendokrinních tumorů, které jsou poměrně vzácné. Většina lidí nikdy neabsolvuje toto vyšetření.

2. Jak může lékař lokalizovat karcinoidní nebo neuroendokrinní tumor?
Obvykle to lze pomocí zobrazovacích metod (CT, MRI). V některých případech je nutno nalézt tumor chirurgicky.

3. Jak lékař pozná, zda je tumor benigní nebo maligní?
K tomu je zapotřebí biopsie nebo chirurgické odstranění nádoru. Zda je nádor benigní nebo maligní se pak rozpozná mikroskopicky.