Fruktosamin

Co je vyšetřováno?
Měření fruktosamin je vlastně měření glykovaných bílkovin. Jestliže je hladina glukózy v krvi po určitou dobu zvýšena, pak se molekuly glukózy navážou na molekuly bílkovin v krvi. Tento proces se nazývá glykace, a týká se zejména albuminu jakožto hlavní krevní bílkoviny, v menší míře i ostatních bílkovin a také hemoglobinu – bílkoviny uvnitř erytrocytů. Čím vyšší je koncentrace glukózy v krvi, tím více se tvoří glykovaných bílkovin a glykovaného hemoglobinu. Tyto spojené molekuly pak přetrvávají v oběhu po celou dobu životnosti té které bílkoviny nebo erytrocytu a poskytují informaci o průměrné koncentraci glukózy během této doby. Protože doba života erytrocytu je cca 120 dnů, glykovaný hemoglobin (HbA1c) pak odráží průměrné hodnoty glykémie za poslední 2 – 3 měsíce. Sérové proteiny mají životnost kratší, přibližně 14 – 21 dnů, tudíž glykované proteiny – tedy fruktosamin - representují průměrnou hladinu glukózy za 2 – 3 týdny.

Udržováním hladiny glukózy co neblíže normálním hodnotám pomáhá nemocným s cukrovkou předejít mnohým komplikacím a postižením spojených se zvýšenou hladinou glukózy. Dobrá kompenzace diabetika je dosahována zejména selfmonitoringem, tedy denním ( někdy i častějším) měřením glukózy v krvi a efektivita léčby pak i měřením fruktosaminu nebo HbA1c v pravidelných intervalech.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Fruktosamin byl do laboratorní praxe zaveden od osmdesátých let. Jak fruktosamin, tak HbA1c test se používají především jako nástroje k monitorování diabetiků pro kontrolu hladiny cukru v krvi, ale HbA1c test je mnohem více znám a je obecně akceptován. Nicméně Americká Diabetologická Asociace (ADA) uznává oba testy testy a připouští, že fruktosamin může být užitečný v situacích, kdy A1c není dostupný, nebo jej nelze spolehlivě měřit.

Případy, kdy fruktosamin může být pro monitorování lepší volbou než sledování HbA1c jsou:

• Rychlé změny v léčbě cukrovky - fruktosamin umožňuje rychlou úpravu diety nebo léků; úpravy, které mají být vyhodnoceny po několika týdnech, nikoliv měsících
• Gestační (těhotenský) diabetes – dobrá kontrola je důležitá v průběhu těhotenství. Potřeby matky se často v průběhu těhotenství mění a tak může být měřen fruktosamin spolu s hladinou glukózy tak aby pomohl monitorovat potřebu glukózy a/nebo inzulínu
• Ztráty krve nebo abnormality v krevním obrazu mohou vést k nesprávným výsledkům při měření HbA1c, zejména má-li li pacient onemocnění, které má vliv na průměrný věk erytrocytů, jako např. hemolytickou anemii nebo ztráty krve. Rovněž přítomnost jiných variant hemoglobinu mohou ovlivnit některé metody stanovení HbA1c. V těchto případech může být pro kontrolu diabetu použit fruktosamin.

Protože hodnoty fruktosaminu u dobře kompenzovaných diabetiků a zdravých se překrývají, není tato metoda vhodná pro depistáž diabetiků.

Kdy je vyšetření požadováno?

Přestože není obecně používáno, fruktosamin může být vyšetřen vždy, když chce lékař sledovat u pacienta průměrné hladiny glukózy v průběhu posledních 2 až 3 týdnů. Zejména je ordinován, když je léčebný plán diabetika zahajován nebo měněn tak aby bylo možno sledovat vliv změn ve stravě či při změně léků. Koncentrace fruktosaminu mohou být rovněž sledovány u těhotenského diabetu, nebo u systémových onemocnění , které mohou mít různé vlivy na koncentraci glukózy a inzulinu v čase.Měření fruktosaminu lze použít i v případech, kdy je nutné monitorování a nelze použít hodnoty HbA1c vzhledem ke snížené životnosti červěných krvineknebo když má pacient abnormální varianty hemoglobinu.

Co výsledek vyšetření znamená?
Je-li hladina fruktosamin v krvi zvýšena, byla zvýšena i průměrná glykémie pacienta během posledních 2 – 3 týdnů.
Obecně řečeno: čím vyšší fruktosamin, tím vyšší průměrné hladiny glukózy v krvi. Vývoj hodnot je významnější než prostá hodnota. Zvyšují-li hodnoty fruktosaminu až vysoko nad normál, může to svědčit o špatné (sebe) kontrole diabetika, který buď přijímá příliš mnoho sacharidů, nebo bere málo léků (inzulinu) nebo je léčba málo efektivní.

Normální hodnoty fruktosaminu mohou znamenat že pacient není diabetik (a netřeba jej sledovat v poradně), nebo je jeho diabete dobře sledován a kompenzován. Snožování hodnot fruktosamin k normálu může být známkou efektivní terapie.

Výsledky meření fruktosamin musí být sledovány v kontextu s ostatními nálezy pacienta. Falešně nízké hodnoty fruktosamin mohou mít příčinu ve snížení hladiny celkových bílkovin a/nebo albuminu nebo stavy spojenými se zvýšenými ztrátami bílkovin, popř. se změnami složení tělesných bílkovin.V těchto případech je nutné upozornit na diskrepance mezi výsledky denního monitorování glukózy a hodnot fruktosaminu. Rovněž v případech, kdy hodnoty glukózy nepravidelně kolísají mezi vysokými a nízkými hodnotami mohou být hodnoty fruktosaminu a HbA1c normální nebi lehce zvýšené, a tudíž je nutné pacienta častěji monitorovat

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Vysoké koncentrace vitaminu C (kyseliny askorbové), lipémie, hemolýza a hyperparatyreóza mohou výsledek vyšetření ovlivnit.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Mohu provést vyšetření fruktosaminu doma?
2. Musím být před vyšetřením nalačno?
3. Neměla by být osoba s diabetem v rodině vyšetřena na fruktosamin a HbA1c?

1. Mohu provést vyšetření fruktosaminu doma?
Nikoliv, testy pro domácí vyšetření fruktosaminu nejsou k dispozici

2. Musím být před vyšetřením nalačno?
Sice se měří glykovaný protein a nikoliv glukóza, takže ovlivnění snědeným jídlem by nemělo vydit, ale vždy je lepší provádět vyšetření nalačno, neboť lipemické sérum může test ovlivnit.

3. Neměla by být osoba s diabetem v rodině vyšetřena na fruktosamin a HbA1c?
Zpravidla nikoliv. Tyto testy nejsou doporučovány pro screening pacientů na cukrovku, a to ani v případech silné rodinné zátěže. Mohou však být ordinovány, máte-li zvýšenou hladinu glukózy nalačno.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.