Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Jak je vyšetření využ&´váno?
Funkční aktivita koagulačních faktorů bývá vyšetřována, abychom zjistili, zda je koagulační aktivita na takové úrovni, aby byl zajištěn kvalitní proces krevního srážení. Výsledky informují o tom, zda je hladina koagulačního faktoru ů nízká, nebo zda faktor zcela chybí (je pod detekční mezí). V těchto případech je snížena funkce koagulace, a tento stav se projeví krvácením. V případě vyšší hladiny bývá sklon k větší tvorbě a krevních sraženin a tento stav bývá označován jako trombofilní stav.
Někdy jsou provedena vyšetření funkční aktivity jen jednoho nebo několika určitých koagulačních faktorů. Pokud vyšetření prokáže snížení aktivity koagulačního faktoru, může být doplněno vyšetření antigenu příslušného faktoru. Porovnáním výsledků obou testů poznáme, zda je nízká funkce koagulačního faktoru způsobena snížením množství normálně fungujícího faktoru, nebo poruchou funkce faktoru.
Vyšetření se také někdy provádí, pokud má člověk v rodinné anamnéze krvácivý stav (pokud někdo z rodiny má opakované krvácivé příhody).
Kdy je vyšetření požadováno?
V případech nevysvětlitelného krvácení, podlitin, nebo v případech prodlouženého protrombinového času (PT) a aktivovaného parciálního tromboplastinového testu (APTT). APTT a PT jsou používány jako screeningové nástroje, které napomáhají odhalit poruchy hemostázy.
Testování koagulačních faktorů může být prováděno v případech, kdy očekáváme jejich vrozený nedostatek v případech, kdy se krvácivé epizody projevily již brzy po narození, nebo je-li prokázán nedostatek koagulačního faktoru u příbuzného člověka. Naopak v případě průkazu nedostatku koagulačního faktoru u pacienta je vyšetřována i jeho rodina k potvrzení diagnózy, zjištění případných přenašečů a odhalení asymptomatických, nebo méně závažných forem nedostatku koagulačního faktoru.
Hladina koagulačních faktorů může být býváměřena u pacientů, u kterých je podezření, nebo již je prokázána získaná okolnost vedoucí ke krvácení jako je například nedostatek vitamínu K nebo onemocnění jater.
Někdy se provádí vyšetření koagulačních faktorů u pacientů se známým deficitem koagulačního faktoru za účelem monitorování efektivity léčby.
Co výsledek vyšetření znamená?
Normální funkční aktivita koagulačních faktorů je běžně spojena s normální krevní srážlivostí. Nízká aktivita jednoho či více koagulačních faktorů běžně znamená porušenou koagulační schopnost. K dosažení normální krevní srážlivosti musí být každý z koagulačních faktorů zastoupen v dostatečném množství. Hladina nutná pro dostatečnou funkci je pro každý koagulační faktor jiná..Výsledek vyšetření je vydáván v procentech, kdy 100% je normální stav. Např. F VIII v množství 30% znamená abnormálně nízkou hodnotu.
Nedostatky koagulačních faktorů mohou být vrozené nebo získané (způsobeny jinou nemocí). Mohou být mírné nebo závažné, trvalé nebo dočasné. Vrozené případy bývají vzácné a postihují většinou pouze jeden koagulační faktor, kterého je nedostatek nebo úplně chybí (je pod detekční mezí použité metody). Hemofilie A a B jsou nejčastějšími příklady těchto vrozených poruch. Nedostatek faktoru VIII a IX je porucha vázaná na X chromozom, která se vyskytuje téměř výlučně u mužů (ženy jsou obvykle přenašečky a bývají asymptomatické, nebo mají jen mírné krvácivé projevy). Ostatní vrozené nedostatky koagulačních faktorů, které nejsou vázány na chromozom X, bývají rovnoměrně zastoupeny u obou pohlaví.
Závažnost symptomů pacienta s vrozeným nedostatkem koagulačního faktoru závisí na množství faktoru, které je k dispozici. Symptomy se mohou lišit epizodu od epizody – od masivního krvácení po zubních ošetřeních až po závažné opakované krvácení do klubů a svalů. Pacienti s mírným snížením hladiny koagulačních faktorů mají lehké příznaky a mohou tuto nedostatečnost objevit až v dospělosti – po chirurgickém zákroku, úrazech. Nebo také při vyšetřování příčiny náhodně zjištěného prodlouženého protrombinového času (PT), nebo aktivovaného parciálního tromboplastinového testu (APTT). Pacienti s vážným nedostatkem koagulačních faktorů mohou mít první krvácivou epizodu velmi brzy, například malí chlapci s nedostatkem faktoru VIII, IX nebo XIII mohou nepřiměřeně krvácet po provedení obřízky.
Získané nedostatek koagulačních faktorů mohou být způsobeny chronickými nemocemi jako jsou nemoci jater, nádorová onemocnění. Dále pak akutními stavy jako je diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC),, kdy dochází k rychlému spotřebování koagulačních faktorů, dále při nedostatku vitamínu K, nebo léčbě tzv. antagonisty vitamínu K jako warfarin (produkce F II, VII, IX a X vyžaduje přítomnost vitamínu K). Snížení více koagulačních faktorů bývá spojeno se získanými stavy.
Důvody snížení hladin koagulačních faktorů:
- Spotřebování faktorů při nadměrném krevním srážení
- Nemoci jater
- Urémie
- Některá zhoubná nádorová onemocnění
- Nemoci kostní dřeně
- Hadí uštknutí
- Nedostatek vitamínu K
- Antikoagulační léčba
- Náhodné užití warfarinu
- Masivní krevní transfúze obsahuje pouze červené krvinky)
Zvýšená hladina některých koagulačních faktorů bývá pozorována při akutním onemocnění, stresu, nebo zánětech. Někteří pacienti mají trvalé zvýšení hladiny F VIII, které je spojeno se zvýšeným rizikem žilní trombózy.
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
V případě vrozeného i získaného nedostatku koagulačního faktoru je možné chybějící faktor identifikovat a doplnit ho dle potřeby. Náhrada je prováděna podáním čerstvé, nebo čerstvě zmražené plazmy (FFP), která obsahuje všechny chybějící faktory, nebo podáním koncentrovaného kryoprecipitátu, nebo substitucí konkrétními chfaktory ů(některé jsou vyráběny komerčně. Tato léčba bývá podávána během krvácivých epizod, nebo jako prevence před chirurgickým zákrokem, či před zubním ošetřením.
