Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením?
Jak je vyšetření využíváno?
Stanovení Lactoferinu ve stolici se používá ke zjištění přítomnosti zánětu ve střevě. Střevní zánět je spojen například s některými bakteriálními infekcemi a u osob s chorobami ze skupiny (NSZ) nespecifických střevních zánětů také se stupněm aktivity a závažnosti choroby. Vyšetření se provádí k rozlišení NSZ a nezánětlivých poruch a k monitorování aktivity ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby.
Vyšetření může být ordinováno pro zjištění příčiny přetrvávajících vodnatých průjmů s případnou příměsí krve. Může být součástí dalších vyšetření stolice jako například kultivace pro zjištění bakteriální infekce nebo vyšetření stolice na okultní krvácení. Pokud existuje podezření na zánět, vyšetřují se také krevní testy k průkazu zánětu v těle jako je sedimentace nebo CRP (C-reaktivní protein). Vyšetření jsou prováděna k odhalení příčiny chorobných příznaků i pro vyloučení stavů se stejnými příznaky.
U pacientů s ulcerózní kolitidou nebo Crohnovou chorobou lze použít stanovení Lactoferinu k průběžnému monitorování aktivity choroby a posouzení stupně závažnosti. Je-li například Lactoferin středně zvýšený, jeho opakované stanovení v několikatýdenních intervalech informuje o tom, zda zůstává nezměněný, zvýšil se nebo klesl do normálních hodnot.
Stanovení Lactoferinu může pomoci v rozhodování o provedení endoskopického vyšetření střeva při podezření na Crohnovu chorobu nebo ulcerózní kolitidu. Diagnóza těchto chorob je obvykle potvrzena provedením endoskopie (kolonoskopie nebo sigmoideoskopie) k vyšetření střeva a získání malého vzorku střevní sliznice (biopsie) ke zjištění zánětu a změn tkáňové struktury. Zákrok je invazivní a jeho provedení méně naléhavé při nepřítomnosti známek zánětu.
Kdy je vyšetření požadováno?
Stanovení lactoferinu se provádí při příznacích, které budí podezření na přítomnost střevního zánětu a je třeba odlišit NSZ a nezánětlivé střevní poruchy.
Příznaky střevního zánětu se liší případ od případu i v časovém průběhu choroby.
Může se jednat o jeden nebo více následujících příznaků:
- vodnatý průjem s příměsí krve
- křeče nebo bolest břicha
- horečka
- úbytek váhy
- krvácení z konečníku
- celková slabost
Stanovení lactoferinu se provádí při rozhodování o nezbytném provedení kolonoskopie.
U pacientů se stanovenou diagnózou NSZ (ulcerózní kolitida a Crohnova choroba) se stanovení lactoferinu provádí kdykoliv je podezření na opětovné vzplanutí, k potvrzení aktivity a závažnosti choroby.
Co výsledek vyšetření znamená?
Zvýšený lactoferin svědčí pro pravděpodobnou přítomnost střevního zánětu bez určení jeho lokalizace i příčiny. V zásadě je výše zvýšení jeho hodnoty spojena se závažností zánětlivého procesu. Endoskopie (kolonoskopie a sigmoideoskopie) je indikována jako následné vyšetření.
Zvýšený lactoferin je pozorován u NSZ ale i u ostatních zánětlivých stavů, u bakteriálních střevních infekcí, některých parazitárních infekcí i karcinomu tlustého střeva.
U nově diagnostikovaných případů NSZ může být koncentrace lactoferinu velmi vysoká.
Nízká hodnota lactoferinu znamená, že střevní porucha je pravděpodobně způsobena nezánětlivým procesem. Příkladem může být syndrom dráždivého tračníku a průjem provázející virové gastrointestinální infekce. Pacienti s nízkou hodnotou lactoferinu jsou méně naléhavě indikováni k endoskopii.
Středně zvýšený lactoferin může být u méně aktivních NSZ. Výsledek svědčí pro pravděpodobnou přítomnost zánětu. Jeho zvýšení při opakovaném vyšetření s časovým odstupem může svědčit pro zhoršení stavu pacienta.
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Lactoferin má vztah k jinému vyšetření stolice, kterým je stanovení calprotectinu. Obě tyto látky jsou v souvislosti se střevním zánětem uvolňovány z leukocytů do stolice. Klinické využití těchto testů je poměrně nové. Představují slibnou cestu neinvazivního posouzení přítomnosti střevního zánětu; nejsou však dostupné ve všech laboratořích. Z těchto dvou testů je calprotectin velmi intenzivně zkoumán a je také častěji vyšetřován než lactoferin. Většinou je stanovován jeden z nich, nikoliv oba současně.
Kojené dítě by mohlo mít potenciálně falešně pozitivní výsledek vlivem lactoferinu přítomném v mateřském mléku.