Co je vyšetřováno?
Metody stanovení lipoproteinových subfrakcí oddělují dvě obvykle stanovované lipoproteinové frakce – HDL (lipoproteiny o vysoké hustotě, často označované jako „dobrý“ cholesterol) a LDL (lipoproteiny o nízké hustotě, často označované jako „špatný“ cholesterol) na subfrakce podle velikosti, hustoty nebo elektrického náboje. Některé metody stanovují také subfrakce VLDL (lipoproteiny o velmi nízké hustotě, které se řadí ke „špatnému“ cholesterolu).
Lipoproteiny jsou skupinou částic, které zajišťují transport lipidů v těle. Každá tato částice je kombinací molekul bílkoviny, cholesterolu, triacylglycerolů (triglyceridů) a fosfolipidů. Složení částic se v průběhu jejich cirkulace v krvi mění; některé molekuly se odštěpují, jiné se připojují. Výsledkem tohoto dynamického procesu je spektrum LDL, HDL a VLDL lipoproteinových částic od velkých a objemných (které mají vysoký podíl triacylglycerolů) po malé a husté (které mají vysoký podíl bílkovin).
Některé studie uvádějí, že menší husté LDL částice jsou pravděpodobnější příčinou atherosklerosy, než lehké, objemné LDL částice. Výzkumníci se domnívají, že přítomnost malých hustých může být důvodem výskytu srdečního infarktu, ačkoliv koncentrace celkového a LDL-cholesterolu nejsou příliš zvýšené. Předpokládá se, že malé husté VLDL částice také zvyšují riziko vzniku atherosklerosy. Není však dosud úplně jasné, zda stanovení subfrakcí poskytuje další doplňující informace o riziku srdečního onemocnění nebo zda a jak výsledky těchto stanovení mohou pomoci při rozhodování o způsobu léčení. Aby se ozřejmil význam lipoproteinových subfrakcí a aplikace výsledků jejich stanovení, vyžaduje to další klinické studie.
Souhrnný návrh doporučení o Emerging Biomarkers of Cardiovascular Disease and Stroke (Biomarkery kardiovaskulárního onemocnění a mrtvice) vydané Národní akademií pro klinickou biochemii (USA) konstatuje: „Lipidové podtřídy, obzvlášť množství nebo koncentrace malých hustých LDL částic, souvisí podle výsledků některých studií s vývojem koronárního srdečního onemocnění, avšak analýza dat těchto studií nepotvrzuje jejich všeobecně platný přínos (význam) pro posouzení rizika. Existuje také málo údajů, na základě kterých by se dalo konstatovat, že stanovení podtříd lipoproteinů je přínosem pro posuzování účinnosti léčby.“.
Ačkoliv je k dispozici málo údajů i o podtřídách HDL, některé studie ukazují, že velké, objemné částice HDL mohou mít vyšší ochranný účinek proti atherosklerose, než malé, husté HDL částice.
Množství malých hustých LDL, VLDL a HDL částic je u člověka zčásti podmíněno geneticky, zčásti pohlavím(muži mívají více malých LDL a HDL než ženy) a zčásti stylem života a osobním všeobecným zdravotním stavem.U některých chorob, jako např. diabetes a hypertenze a za některých podmínek, se může zvýšit koncentrace malých hustých LDL.
Ke stanovení lipoproteinových subfrakcí se používá řada metod, jako např. ultracentrifugace(dělení podle hustoty), elektroforéza(dělení podle velikosti a elektrického náboje a nukleární magnetická resonance (NMR), která počítá množství částic každé subfrakce. Donedávna byly tyto metody příliš drahé a technicky náročné na to, aby mohly být využívány rutinně, na komerční bázi, nicméně některé větší laboratoře a referenční laboratoře je začaly nabízet.
Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je získán ze žíly na paži pacienta.