Lp-PLA2

Co je vyšetřováno?
Vyšetření měří množství fosfolipázy A₂ asociovaná s lipoproteinem (Lp-PLA₂) v krvi. Lp-PLA₂ je enzym tvořený makrofágy, imunitními buňkami, které pohlcují a ničí cizí proteiny, staré buňky, zbytky z rozpadlých buněk a mikroorganismy. Většina Lp-PLA₂ je vázána v LDL (lipoproteid o nízké hustotě, „zlý cholesterol“).

Zdá se, že Lp-PLA₂ hraje roli v zánětu cévní stěny a tím podporuje rozvoj aterosklerózy. Některé současné studie ukazují, že Lp-PLA₂je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění, koronární onemocnění srdce a mozkovou mrtvici. V těchto studiích byla uvedená onemocnění nalezena u osob, aniž měly jiné rizikové faktory. Tyto nálezy dávají tomuto relativně novému vyšetření význam jako jednomu z rostoucího počtu kardiálních rizikových faktorů, užívaných s cílem určit osobní riziko rozvoje kardiovaskulárního onemocnění.

Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou smrti v České republice i v jiných rozvinutých zemích. Koronární onemocnění srdce a mozková mrtvice jsou spojeny s tvorbou nestabilního sklerotického plátu ve stěně tepny. Který po prasknutí může způsobit uzávěr tepny s následným vznikem srdečního infarktu nebo poškození mozku. V souvislosti s oběma onemocněními bylo odhaleno množství rizikových faktorů, zahrnujících např. vysoký krevní tlak, diabetes, kouření, obezitu, vysokou hladinu cholesterolu, zvýšený LDL a snížený HDL (lipoprotein o vysoké hustotě, „hodný cholesterol“).

U mnohých lidí, kteří mají jeden nebo více rizikových faktorů, se rozvine kardiovaskulární onemocnění, ale značné množství dalších lidí, kteří mají málo rizikových faktorů nebo dokonce nemají rizikový faktor žádný, jsou rovněž postiženi. To vedlo vědce k hledání dalších rizikových faktorů, které by buď mohly vyvolat kardiovaskulární onemocnění nebo by mohly vést k rozhodnutí o potřebě změnit životní styl nebo zahájit léčbu s cílem rozvoji onemocnění zabránit.

K tradičním rizikovým faktorům uvedeným výše tak přibyly další: mírný systémový zánět a zánět v cévní stěně nejspíše přispívají ke zvýšení rizika kardiovaskulárního onemocnění. Vyšetření tzv. hypersenzitivního CRP (hs-CRP) je spojeno s přítomností systémového zánětu a jeho zvýšené hladiny se považují za rizikové pro vznik kardiovaskulárního onemocnění. Rovněž vyšetření Lp-PLA₂je spojeno s cévním zánětem a při nálezu vysokých hladin je vysoká pravděpodobnost vzniku srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve je odebrán jehlou ze žíly.

Je potřeba nějaká příprava k vyšetření, aby byla zajištěna dobrá kvalita vzorku?
Není.

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření Lp-PLA₂využívají někdy lékaři společně s ostatními kardiálními rizikovými faktory s cílem zhodnotit pacientovo riziko rozvoje kardiovaskulárního onemocnění nebo stanovit riziko, že nemocný dostane mozkovou mrtvici. Typicky by mělo být užíváno u osob s mírným až vyšším rizikem kardiovaskulárního onemocnění či mozkové mrtvice, tedy u osoby s jedním nebo více rizikových faktorů. Tak například může být ordinováno. Má-li pacient normální nebo lehce zvýšenou hladinu krevních tuků (lipidů) nebo hraničně zvýšený krevní tlak.

Vyšetření Lp-PLA₂může být požadováno spolu s hs-CRP ke zhodnocení přítomnosti zánětu; vhodné je jeho užití u osoby se zánětlivým stavem, protože hladina Lp-PLA₂není systémovým zánětem ovlivněna. Vyšetření může být tedy užito i u osob se zánětlivým onemocněním, např. artritidou.

Vyšetření Lp-PLA₂patří mezi nové testy a není ordinován často a jeho plné klinické využití musí být teprve stanoveno. Je určeno, aby lékaři poskytlo o nemocném další informaci o nemocném, nikoliv aby nahradilo vyšetření cholesterolu a dalších krevních lipidů.

Někteří výzkumníci zkoušejí., zda léčebné snížení hladiny Lp-PLA₂povede ke zmenšení rizika nemocného s ohledem na rozvoje kardiovaskulárního onemocnění či mozkové mrtvice. Kdyby se toto potvrdilo, dalo by se očekávat, že by frekvence vyšetření Lp-PLA₂vzrostla – bylo by využíváno k monitorování odpovědi na léčbu a snížení rizika.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření Lp-PLA₂patří mezi nové testy a není ordinován často. Někteří lékaři ho mohou užívat spolu s dalšími kardiálními rizikovými faktory u osob s výskytem kardiovaskulárních onemocnění v rodině, s metabolickým syndromem a/nebo uvažuje-li lékař o mírném až zvýšeném riziku mozkové mrtvice.

Co výsledek vyšetření znamená?

Významně zvýšená hladina Lp-PLA₂ukazuje na vyšší riziko rozvoje kardiovaskulárního onemocnění či mozkové mrtvici a poskytuje lékaři dodatečnou informaci o povšechném riziku. Test se nedá využít pro diagnostiku uvedených onemocnění. Je jen ukazatelem zvýšeného rizika. Mnozí lidé se zvýšenou hodnotou Lp-PLA₂těmito chorobami neonemocní a naopak některé osoby s normálním výsledkem onemocnění dostanou.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
I když nálezy posledních studií ukazují užitečnost vyšetření Lp-PLA₂pro hodnocení rizika kardiovaskulárního onemocnění a mozkové mrtvice, jeho definitivní klinická využitelnost musí být teprve určena.

Vyšetření Lp-PLA₂není běžně dostupné. Ve většině případů musí být vzorek krve zaslán do speciální laboratoře a výsledek je k dispozici během několika dnů.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jaká je úmrtnost na mozkovou mrtvici?

2. Měl by mít každý vyšetřenu hodnotu Lp-PLA₂?

1. Jaká je úmrtnost na mozkovou mrtvici?

Mozková mrtvice je třetí nejčastější příčinou úmrtí. Více než 80 % mozkových mrtvic je způsobeno uzávěrem mozkové tepny.

2. Měl by mít každý vyšetřenu hodnotu Lp-PLA₂?

Většina odborníků v současnosti nedoporučuje vyšetření Lp-PLA₂jako screeningový test v obecné populaci ani jako základní rizikový faktor. Nejlepší test pro určení vašeho kardiálního rizika vám pomůže vybrat váš lékař; současně vám poskytne informace o tom, co byste měl(a) změnit, aby se riziko snížilo.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 3. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2013, 1446 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.