Prolaktin

Co je vyšetřováno?
Prolaktin je hormon tvořený na přední straně hypofýzy, což je orgán velikosti švestky, který se nachází na spodní straně mozku. Hladina prolaktinu je regulována dopaminem (chemická látka nacházející se v mozku) a hormon se běžně v malém množství nachází u mužů a netěhotných žen. Jeho primární rolí je zahájit laktaci (produkci mateřského mléka).

Hladina prolaktinu se zvyšuje během těhotenství a ihned po porodu. Během těhotenství podporuje prolaktin, estrogen a progesteron tvorbu mateřského mléka. Po porodu pomáhá prolaktin iniciovat tvorbu a zachovávat zásobu mateřského mléka. Pokud žena nekojí, navrátí se za krátko hladina prolaktinu na stejnou úroveň, na jaké byla před otěhotněním. Pokud kojí, hraje cumlání prsu kojencem zásadní roli při uvolňování prolaktinu. Existuje zpětný mechanismus mezi tím, jak často je dítě kojeno a tím, kolik prolaktinu se uvolní hypofýzy, stejně tak i tím, jaké množství mléka se vytvoří. Hladina prolaktinu zůstane vysoká po celou dobu kojení, ale může příležitostně klesnou zpět na hodnoty před otěhotněním.

Kromě těhotenství je nejčastější příčinou zvýšené hladiny prolaktinu prolaktinoma, což je nádor hypofýzy, vyvolávající tvorbu prolaktinu. Prolaktinomy jsou nečastějším typem nádoru hypofýzy a jsou obvykle benigní. Častěji se vytvářejí u žen, u mužů se ale také nacházejí. Problémy, které vyvolávají, mohou vyvstat jednak z neočekávaných dopadů nadbytečného prolaktinu, jakým je tvorba mléka u netěhotných žen (a vzácně i mužů) a jednak z velikosti a umístění nádoru.

Pokud se přední část hypofýzy a/nebo nádor značně zvětší, může tlačit na optický nerv a způsobovat tak bolesti hlavy a poruchy vidění, zároveň může interferovat s dalšími hormony, které jsou tvořeny v hypofýze. U žen mohou prolaktinomy způsobovat neplodnost a nepravidelnosti v menstruaci, u mužů mohou tyto nádory způsobit postupnou ztrátu sexuální funkce a chuti. Pokud se neléčí, mohou prolaktinomy poškodit okolní tkáň.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve se odebere jehlou z žíly na paži.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Testy na hladinu progesteronu se používají, společně s dalšími testy, aby:

• se zjistila příčina samovolného odtoku mléka
• se zjistila příčina bolestí hlavy a poruch vidění
• se diagnostikovala neplodnost a nefungující erekce u mužů
• se diagnostikovala neplodnost u žen
• se diagnostikovaly prolaktinomy
• se vyhodnotila funkčnost přední části hypofýzy (společně s dalšími hormony)
• se monitorovala léčba prolaktinom a aby se zjistil opětovný výskyt nádorů

Kdy je vyšetření požadováno?
Testy na hladinu prolaktinu mohou být vyžádány, když má pacient symptomy prolaktinom, jako například: nevysvětlené bolestí hlavy, poruchy vidění a/nebo samovolný odtok mléka. Společně s dalšími testy mohou být také vyžádány, pokud žena trpí neplodností nebo nepravidelnou menstruací, nebo pokud má muž symptomy jako: snížená sexuální energie, samovolný odtok mléka nebo neplodnost. Hladina prolaktinu se u mužů často také vyžaduje jako další krok zjištění nízkých hodnot ve výsledku test na testosteron.

Pokud má pacient prolaktinomu, může se test na hladinu progesteronu vyžádat, aby se dal monitorovat postup nádoru a jeho odpověď na léčbu. Mohou se také používat pravidelně, aby se mohla monitorovat recidiva prolaktinomy.

Test na hladinu prolaktinu může být vyžádán, společně s testy hladin dalších hormonů, například růstového hormonu, když má váš lékař podezření na obecnější hypopituitarismus (nízká hladina funkčnosti hypofýzy, z čehož vyplývají snížené hladiny hormonů štítné žlázy nebo nadledvin). Hladina prolaktinu může být monitorována, pokud to váš zdravotní stav vyžaduje nebo pokud berete léky, které mohou ovlivnit dopamin (chemická látka v mozku, která reguluje a inhibuje produkci prolaktinu).

Co výsledek vyšetření znamená?
Poznámka: Pro tento test neexistují standardizované referenční tabulky. Referenční rozmezí je ovlivněno řadou různých faktorů, jakými jsou věk pacienta, pohlaví, vzorek populace, testovací metoda, proto mají numerické hodnoty výsledku v různých laboratořích odlišný význam. Zpráva z vaší laboratoře by měla obsahovat specifickou referenční tabulku pro váš test. Lab Tests Online vám doporučují, abyste si o výsledcích testu pohovořili s lékařem. Pro další informace o referenčních rozmezích si přečtěte Referenční škály a jejich význam.

Muži a netěhotné ženy budou mít obvykle jen velmi malé množství prolaktinu v krvi. Nicméně hladina prolaktinu musí být vyhodnocena podle části dne, ve které byl vzorek odebrán. Hladina se během 24 hodin mění, stoupá ve spánku a dosahuje nejvyšších hodnot ráno. Ideálně by měl být vzorek krve odebrán pár hodin po probuzení, nejlépe poté, co jste 30 minut odpočívali (přestože lékař může mít své vlastní důvody, proč testy provést i jindy).

Vysoká hladina prolaktinu (hyperprolaktinemie) je normální v průběhu těhotenství, po porodu a pokud matka kojí.

Hladina se také zvyšuje u:

• anorexia nervosa
• léků: estrogen, tricyklické antidepresiva a léky, které zabraňují vlivu dopaminu (chemická látka v krvi, která reguluje a inhibuje tvorbu prolaktinu), například: léky na uklidnění, některé léky na léčbu vysokého krevního tlaku nebo některé léky, které se používají na gastroesofageální reflux
• onemocnění hypothalamu
• hypothyroidismus (snížená funkce štítné žlázy)
• onemocnění ledvin
• stimulace bradavek (mírný nárůst)
• další nádory hypofýzy a její onemocnění
• prolaktinomy

Hladiny prolaktinu, které jsou pod normou, se běžně neléčí, ale mohou poukazovat na obecnější formu hypopituitarismu. Nízké hodnoty mohou být taktéž způsobeny léky jako dopamin, levodopa a námelové alkaloidy

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Stres z onemocnění, úrazu nebo dokonce ze strachu z krevního odběru mohou způsobit mírný nárůst množství prolaktinu.

Prolaktinomy jsou často malé. Společně s testem na prolaktin může lékař požádat i o MRI (magnetickou resonanci) mozku, aby se jednak pokusil najít místo výskytu nádoru v mozku v rámci hypofýzy a jednak aby se podíval na velikost nádoru a na velikost hypofýzy (která se často zvětšuje).

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1.Jaké další testy se mohou provádět, aby se zjistila zvýšená hladina prolaktinu?
2. Pokud mám zvýšenou hladinu prolaktinu, proč lékař vyšetřuje moji štítnou žlázu?
3. Jak se léčí prolaktinomy?

1. Jaké další testy se mohou provádět, aby se zjistila zvýšená hladina prolaktinu?
Mohou být provedeny testy na testosteron (když je hladina prolaktinu vysoká, bývá hladina u mužů obvykle nízká), FSH a LH (aby se lépe vyhodnotila ovulace a plodnost), MRI mozku (aby se ukázalo, jak moc je hypofýza zvětšená a kde přesně je nádor lokalizován) a vyšetření oční (aby se vyhodnotily poruchy vidění).

2. Pokud mám zvýšenou hladinu prolaktinu, proč lékař vyšetřuje moji štítnou žlázu?
Zvýšená hladina prolaktinu se často objeví u lidí s hypothyroidismem (přestože ji nezpůsobuje). Pokud máte hyperprolaktinemii, je pravděpodobné, že vám lékař udělá test na hypothyroidismus.

3. Jak se léčí prolaktinomy?
K léčbě prolaktinomy se používají léky, které působí podobně jako dopamin (jako bromokriptin nebo cabergolin). Léčba může snížit hladinu prolaktinu, odstranit symptomy a navrátit plodnost, je ovšem nutné léky brát několik měsíců nebo let. Pokud jsou prolaktinomy velké nebo neodpovídají na léčbu, je někdy nutná operace. Tato operace je náročná a vyžaduje zkušeného chirurga. Někdy se bohužel, i přes léčbu a/nebo operaci, prolaktinoma vrátí.

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.